Následky dávných neštěstí se mohou projevovat ještě po letech!
Před lety jsme byli s manželem u moře ve Španělsku. Měli jsme ubytování v malé vesničce, stranou od rušných hotelů plných turistů. V okolí byla krásná příroda a my jsme toho využívali k romantickým večerním procházkám.
Slyšeli jsme to jasně!
Čtvrtý večer našeho pobytu jsme se vydali na delší túru už v pozdním odpoledni. Zastavili jsme se v malé vesničce dál od moře na večeři a zpátky do penzionu jsme se vraceli už téměř potmě. Krajina kolem byla celkem liduprázdná. Náhle jsme uslyšeli zoufalý křik a nářek. Vypadalo to, že se někomu stalo něco strašného – a muselo se to odehrávat poměrně blízko! Rozběhli jsme se po polní cestě směrem k silnici, odkud jsme křik slyšeli. Doběhli jsme na křižovatku, kde zněl nářek nejhlasitěji. K našemu velkému překvapení tam ale nikdo nebyl: ani žádné auto, ani lidé. Přesto jsme ty hlasy slyšeli úplně jasně. Dívali jsme se na sebe zmateně a trochu vyplašeně. To, co předtím vypadalo jako nějaká případná nehoda, nyní působilo strašidelně. Nářek pak postupně utichal a nakonec nastal klid. Nedokázali jsme si s manželem vysvětlit, čeho jsme to byli svědky.
Stalo se to před dvaceti lety
O svém tajuplném zážitku jsme po příchodu do penzionu řekli jeho majitelce. Ta se nejprve pokřižovala a potom nám sdělila, že nejsme první ani poslední, komu se to přihodilo. A vzápětí nám podala vysvětlení. Před dvaceti lety se potmě po silnici vracela domů dvojice mladých milenců. Právě na té křižovatce je srazilo auto, za jehož volantem seděl namol opilý řidič. Shodou okolností to byl dokonce bratr té dívky. Oba milenci ještě chvíli žili, ale než se k nim dostala pomoc, zemřeli. Od té doby na křižovatce straší a lidé občas slýchají hlasy nešťastné dvojice. Musím přiznat, že z toho příběhu mě mrazilo v zádech ještě druhý den. Na žádnou další procházku už jsme po večerech nevyrazili a čas jsme raději trávili už jen na břehu moře.
Anna B. (43), Opava
