Domů     Životní lásku jsem našla u rybníka
Životní lásku jsem našla u rybníka
5 minut čtení

Byl to pohledný kluk a do naší vesnice jezdil v létě k babičce a dědečkovi. Byl z Prahy! To mě okouzlovalo. Že je z hlavního města, velký světák, elegán.

Ale to není všechno. Také hrál úchvatně na klavír. O vážné hudbě jsem nevěděla nic, poslouchala jsem populární písničky z rádia, ale když hrál na klavír on, rozbušilo se mi srdce. V létě hrál každý večer.

Musel hodně cvičit, měl patrně velice ctižádostivé rodiče, kteří z něho chtěli mít slavného klavírního virtuóza. Okno do obývacího pokoje bývalo za vlahých letních večerů otevřené dokořán.

Stála jsem s Danou, to byla moje nejlepší kamarádka, pod oknem a poslouchala tóny, které jako by pršely na mou zamilovanou hlavu.

Byla jsem pro něj vzduch

Děti z vesnice tvrdily, že je Michal frajírek, že je přehlíží, že se s nikým nebaví. Já s nimi nesouhlasila. Říkala jsem si, že má duši umělce a že je tím pádem plachý, a tak se stydí děti z vesnice oslovovat.

Ráno chodíval s babičkou nakupovat do konzumu, později s dědou a psem na procházku po lese. Po obědě si četl a odpoledne a večer hrál na klavír. Měla jsem to přesně zmapované. Což mi nebylo vůbec nic platné. Nevěděl, že existuji.

Bylo mi jasné, že si najde holku v Praze. Bylo mi bezmála sedmnáct a trpěla jsem čím dál většími komplexy. Byla jsem přesvědčena, že mě bude přehlížet navždy.

Vánoční přání

V prosinci jsem oslavila sedmnácté narozeniny a v době vánočních svátků jsem „hlídkovala“ poblíž dotyčného stavení, protože Michal s rodiči nikdy neopomněli babičce s dědou popřát hezké Vánoce.

Schovaná za zasněženým smrkem jsem pozorovala, jak přijíždí jejich nablýskané embéčko a za husté chumelenice můj idol vybíhá, aby otevřel vrata. Měl kapuci a silnou bundu, vlastně jsem z něj neviděla vůbec nic, ale i přesto jsem byla okouzlena.

Pak zajeli na dvůr a dlouho očekávané podívané byl konec. Šourala jsem se domů, pozorovala sněhové hvězdičky padající z oblohy a zoufale si přála, aby se stal zázrak a my dva jsme se dostali k sobě.

Nápad za všechny peníze

Uběhlo několik měsíců a nastalo léto. Cosi v mé hlavě udělalo cvak a spásná myšlenka se dostavila. S Danou jsme zjistily, že mladý hudebník občas chodívá k večeru k rybníku. V klidném, nejodlehlejším koutě pod vrbičkami si natáhne deku a rozevře knihu.

„Tak to je jasný!“ prohlásila jsem šťastně. „Už vím, jak na to. Budu předstírat, že se topím. On mě vytáhne a seznámíme se.“

Namouduši, nic lepšího mě nenapadlo, a to jsem o našem seznámení usilovně přemýšlela několik let. Na Danině tváři jsem spatřila jen rozpaky, nadšení veškeré žádné. „No, nevím,“ prohlásila s velkými pochybnostmi v hlase.

„Mně to geniální nepřipadá.“ Trochu jsem se urazila, čekala jsem uznalá slova chvály. „Máš něco lepšího?“ tázala jsem se mrazivě. Neměla. Bylo tedy rozhodnuto.

Všechno jsme naplánovaly

Plavky jsem si raději půjčila od jedné ze spolužaček, sama jsem vlastnila prastaré, pro účel seznámení naprosto nepoužitelné. Zkoušela jsem si je u zrcadla celé hodiny. Padly mi pěkně. Přes ně jsem oblékla svoje nejlepší letní mini šatičky.

V daný čas jsme se s Danou spiklenecky plížily k vodě. Dana měla za úkol schovat se za prastarou vrbu a situaci monitorovat.

Poskakoval na břehu

Byl teplý letní večer, rybník téměř opuštěný, virtuóz ležel ve svém koutě. Dana se skryla, já jsem rádoby elegantně kráčela k vodě a předstírala, že hudebníka ve vrbičkách vůbec nevnímám.

Shodila jsem šatičky, vklouzla do rybníka a po chvíli začala přesně podle plánu zoufale volat o pomoc. Virtuóz dle předpokladů zmateně vyskočil, ale dál už se choval podivně. Zoufale poskakoval po břehu a naříkal:

„Ale já neumím plavat!“ Vtom se přiřítil jeho děda – nevšimly jsme si, že je dnes také přítomen. Stokilové tělo v pruhovaných trenýrkách bylo překvapivě rychlé. Odtáhl mě ke břehu, a když mě poznal, překvapeně poznamenal: „Šárko, vždyť ty přece plaveš jako ryba!“

Chtělo se mi umřít

On i jeho vnuk na mě zírali jako na zjevení. Taková ostuda! Samozřejmě všechno prokoukli. Děda utrhl žlutý vodní kosatec a podal ho vnukovi se slovy: „No tak jí ho dej, troubo. Když se kvůli tobě topí.“ Chtělo se mi umřít.

S kosatcem a strašně se smějící Danou jsem se smutně ploužila domů s dalším plánem. Zabít se.

Pozvání na rande

Ráno jsem se rozhodla, že nevstanu z postele. Jenže v půl desáté klepala na dveře moje máma s tím, že potřebuje dojít pro čerstvou mátu. Když jsem šla kolem plotu, všimla jsem si něčeho neuvěřitelného. Kdosi tam zastrčil několik žlutých vodních kosatců.

Byly zabalené do mokrého papíru, na němž bylo napsáno: „Budeš se večer zase topit?“ Srdce mi vyskočilo do krku. Je to pozvání na rande? Ano, bylo to pozvání na rande. A čekal nás nádherný společný život. Ale to jsme na první schůzce ještě nevěděli.

Šárka R. (63), Zlín

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může