Domů     Psychicky mě vydírá matka
Psychicky mě vydírá matka
2 minuty čtení

Moje dvaaosmdesátiletá maminka je stále soběstačná a naštěstí i na svůj věk zdravá. Přesto si okolí myslí něco jiného.

Na chodbě domu, ve kterém bydlí moje maminka mě čeká její sousedka. „Nezlobte se, nic mi sice do toho není, ale vaše maminka vás potřebuje. Ona si sama už ani nenakoupí.“ Koukám na ustaranou sousedku a připadám si jako blázen.

Vždyť za maminkou chodí celá naše rodina. Pravidelně se ob den střídáme, neustále si s ní telefonujeme a skypujeme. Chodí k nám každý týden na oběd, nakupujeme jí. Proč si tedy před tou ženou připadám jako nějaký darebák, který kašle na své rodiče?

Zhoubný egoismus

Moje maminka byla vždy dost velký sobec. O nás děti se starala, jen když se jí to hodilo. Jinak se o vše musel postarat otec. Ten byl typický podpantoflák, který miloval svou rodinu a byl by pro nás všechny dýchal. A mámě její bezohlednost vždy odpouštěl.

My, děti, jsme ale matčiným chladem a nezájmem dost trpěly. Měla totiž vždy víc času pro své kamarádky než pro nás.

Vlažné vztahy

Nic se nezměnilo, ani když jsme dospěli. Vztahy s mámou byly vždy víc než vlažné. Otec s ní ale vydržel až do smrti. Když se máma stala babičkou, oznámila nám všem, že jí děti nemají říkat babi a že na jejich hlídání nebude nemá čas.

Vzaly jsme to tedy se sestrami na vědomí. Když ale zemřel otec, matka se cítila sama a začalo naše peklo.

Vyžaduje pozornost a péči

Ačkoliv matce nic není, neustále si hraje na velice nemohoucího a nemocného člověka. Celou naši rodinu terorizuje svými telefonáty, příkazy a rozkazy. Snažíme se jí vyhovět, jsme ale pod velkým psychickým tlakem. Vydírá nás a navíc pomlouvá u cizích lidí.

Stěžuje si, že se o ni vůbec nestaráme, že ji klidně necháme samotnou umřít. Už si s tím vážně nevíme rady. Sestry už to vzdaly, ale já stále cítím povinnost se o mámu postarat. Ať je jakákoli.

Jana M. Teplice

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může