Domů     Milovala jsem ho a on si vzal jinou
Milovala jsem ho a on si vzal jinou
5 minut čtení

Bála jsem, že se na té svatbě zhroutím. A nejhorší bylo, když se rozezněl slavný Svatební pochod.

Udělala jsem životní chybu. Jiří se ženil, ale nekráčela jsem vedle něho. Vlekla jsem se za ním jako postřelené lesní zvířátko. Požádal mě, abych mu šla za svědka. To už mě mohl rovnou zastřelit, aby zkrátil moje trápení, bohužel zjevně celoživotní.

Jak si kdo ustele, tak si lehne – říkala moje babička. Také se říkalo: Pýcha předchází pád. Byla jsem pyšná? Ne, daleko lépe mě vystihovalo přísloví „pro stromy nevidí les“. Bála jsem se, že se zhroutím. Nejděsivější zkoušku představoval Svatební pochod.

Zhluboka jsem dýchala, abych se nesvalila k zemi. Zkazila bych jim veselku a mluvilo by se o tom ještě za dvacet let. Jak ta nána svědkyně narušila obřad.

Kdo to zažil, umí si představit, jak těžké je předstírat, že se cítíte skvěle, když vám ve skutečnosti cosi trhá srdce na kusy.

Můj nejlepší přítel

Neměla jsem nejlepší kamarádku, měla jsem nejlepšího přítele. Byl to Jiří, můj spolužák ze základní i střední školy. S nikým jsem si tak nerozuměla. Žádný jiný mě tolik nerozesmál. Prý, že neexistuje ideální chlap. Jednoho znám.

Škoda, že jsem si to uvědomila tak pozdě. Ženich a nevěsta se políbili. Musela jsem podepsat nějaké lejstro. Bylo po všem. Měla jsem na mysli jen jediné: hlavně se neopít.

Byla jsem schopná hodit do sebe půl lahve vodky, pak položit ženichovi hlavu na rameno a všechno mu říct. Znala jsem se. To ne. Ne ve svatební den.

Šla jsem se opít do hospody

Nějakou dobu jsem se vydržela chovat jako dáma. Poté jsem dezertovala do blízké restaurace, zdaleka ne tak noblesní, jako byla ta předchozí. A tam jsem se zlila jako doga. Vyprávěla jsem svůj smutný příběh hostinské a myslím, že i několika štamgastům.

Místo toho, aby hráli mariáš, užasle naslouchali historce o tom, že za rohem na náměstíčku na radnici se oženil ten, s nímž jsem chtěla strávit zbytek života. Což jsem pochopila až krátce před tím, než se oženil. Možná několik hodin před tím. Nebo několik dní.

Nostalgická vzpomínka

Tisíckrát, milionkrát se mi vybavovala situace, jak jsme šli s Jirkou na houby. Zdánlivě obyčejná, pro nás ale klíčová. Oba jsme sbírání hub nenáviděli. Bylo to tím, že nás oba, když jsme byli malí, nutili rodiče věčně chodit do lesa na houby.

I tehdy jsme se ocitli v lese za městečkem, protože moje máma chtěla vylepšit bramboračku. Oba jsme trpěli a hrozně jsme se smáli. Cestou domů mi Jiří povídá. „My jsme tak neuvěřitelně stejní.“ Zprvu jsem nepochopila, co tím chce říct. Pokrčila jsem rameny:

„No a?“ Kopl do šišky: „Nic. Jen mě napadlo, jestli bychom se neměli vzít.“ V úžasu jsem upustila maliny, které jsem si schovávala v dlani. V očích měl napsáno, že to myslí vážně. „To přece nejde, ne?“ A to byla ta moje životní chyba.

Zásadní zlom

Pak začal chodit s Ivanou. Nevěděla jsem, že je to vážné. Že je to tak vážné. Jenomže Ivana byla o dva roky starší než on a už myslela na vdávání. Než jsem stačila Jiřímu cokoli říct, už jí na radnici říkal ano. Teď už jsem musela udělat jen jedinou věc:

pustit ho z hlavy. Neznám těžší úkol. Nikdo jiný mu nesahal po kotníky. Chodila jsem dokonce i k psycholožce, ta byla toho názoru, že je třeba dojít ke smíření se situací, což vyžaduje spoustu času. Tak to jsem věděla i bez ní.

Proces smíření

Uplynul rok. Proces smíření u mě probíhal docela dobře. Zatímco ještě půl roku po svatbě jsem si myslela, že nejlepší by bylo vrhnout se z mostu do řeky, v období, které mám na mysli, mi už bylo líp. Pomohlo mi, že se Jiří s Ivanou odstěhovali.

Ale na druhou stranu, mohli se odstěhovat i dál. Třikrát jsme se potkali. Na premiéře v divadle, podruhé jsem je potkala na chodníku, prostě jsem je míjela – můj pokus o úsměv vyzněl asi dost uboze a za rohem jsem zahnula do hospody na panáka.

Do třetice všeho dobrého jsme se potkali, a tomu snad ani nebudete věřit, na hřbitově.

Procházka mezi náhrobky

Byly Dušičky. S mámou jsme drhly žulový pomník, když jsem zaslechla povědomý hlas. Otočila jsem se a stál tam – zrovna u našeho hrobu. Usmíval se. Byl sám. Ivana nikde. Máma se hned zeptala:

„Kde máš Ivanku, Jiříčku?” Řekl, že je nastydlá, že s ním na Dušičky nejela. Ulevilo se mi. Nechala jsem mámu drhnout žulu a šla s ním cestičkou mezi hroby plnými věnců a svíček ven z ponurého království mrtvých.

Osudové přiznání

Nejdřív jsme moc nemluvili. On začal, líčil bůhvíproč nějakou svou hloupou služební cestu, která mě nezajímala ani za mák. Dostala jsem vztek a zasyčela: „Fakt budeme mluvit o služební cestě do Budapešti, sakra?“ Pokrčil rameny a dostal ze sebe:

„A kdybych ti řekl, že nejsem zrovna ten nejšťastnější na světě?“ Trhla jsem sebou, tohle bylo až příliš upřímné. Pokračoval: „Přece nemůžu rok po svatbě zdrhnout, připadal bych si jako…“ Došla mu slova. Mně také. Jen jsme na sebe potichu zírali. Pak se Jiří otočil a odešel.

Vrátil se

Vrátila jsem se na hřbitov a chvíli mi běželo hlavou, že nejlepší by snad bylo už tu zůstat. Máma se na mě podívala a vydechla: „Proboha, Mileno, stalo se něco?“ Musím říci, že tato dušičková epizoda můj takzvaný proces smíření narušila.

Znovu jsem se ocitla úplně na začátku. Ale vlastně to nevadilo. O měsíc nebo dva později jsem Jiřího našla sedět na schodech před mou garsonkou. Svou ženu totiž opustil…

Milena K. (47), Brněnsko

Související články
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
6 minut čtení
Otěhotněla jsem v jednadvaceti, budoucí tatínek utekl, a tak jsem vychovávala Marušku sama. Přehnaně jsem ji hlídala, aby nedopadla jako já. Zůstala jsem s dcerou sama. Otec mojí dcery práskl do bot, když jsem mu svěřila, že čekám miminko. Domnívala jsem se, že si radostně padneme do náruče, namísto toho sykl, jako by se škrábl o rezavý hřebík. Vyskočil z lavičky, jako by to byla horká plotna,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
epochalnisvet.cz
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na
Variabilní hra s koupelnovým nábytkem
rezidenceonline.cz
Variabilní hra s koupelnovým nábytkem
V koupelně se zdržujeme stále déle, relaxujeme zde a zbavujeme se stresu. Proto klademe velké nároky na dokonalou sanitu i esteticky působivý nábytek. Koupelna bezprostředně navazuje na ložnici, a proto stejně jako celý moderní interiér mění svůj vzhled. Proměňuje se ve vzdušnou místnost, která vedle praktického využití nabízí také estetický zážitek. Nábytek tvoří variabilní řady skříněk,
Steaky ze svíčkové
nejsemsama.cz
Steaky ze svíčkové
U steaků platí, že se pečou z každé strany tak dlouho, jak jsou vysoké v cm. Pokud máte tedy 3 cm vysoké maso, pečte z každé strany 3 min, aby bylo propečené akorát. Ingredience na 4 porce: 4 plátky ze svíčkové (vysoké 3 cm) 2 lžičky hrubé soli 2 lžičky drceného barevného pepře olivový olej Postup: Maso opláchněte
Tragický sen nás zachránil…
skutecnepribehy.cz
Tragický sen nás zachránil…
S manželem jsme byli před lety na služební cestě v Německu a druhý den jsme měli dál pokračovat vlakem. Naše plány nakonec změnil děsivý sen. Pokud nám hrozí vážné nebezpečí, dobré síly nám mohou poslat poselství, které plně oceníme až se zpětnou platností. Sama jsem něco takového zažila, takže vím, o čem mluvím. Varování před katastrofou Během spánku můžeme
Záhadné zmizení kolonie Roanoke: Osadníci, kteří se vypařili do neznáma
enigmaplus.cz
Záhadné zmizení kolonie Roanoke: Osadníci, kteří se vypařili do neznáma
V roce 1587 zmizela celá anglická kolonie na ostrově Roanoke bez jediné stopy. Osadníci, včetně žen a dětí, se jednoduše vypařili z povrchu zemského. Co se stalo s těmito lidmi a proč po sobě nezanech
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Zázračná studánka na Křemešníku: Dokáže předpovědět válku?
epochanacestach.cz
Zázračná studánka na Křemešníku: Dokáže předpovědět válku?
Je to jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, turistický cíl a poutní místo. Vypravte se na Křemešník za zázračnou studánkou, která má prý řadu výjimečných vlastností. Kousek od Pelhřimova se tyčí vrch Křemešník, který je významným poutním místem. Stojí zde kostel Nejsvětější Trojice, konají se sem náboženské poutě a turisty sem přitahuje Zázračná studánka. O
Bojí se, že jí Němec uteče za jinou?
nasehvezdy.cz
Bojí se, že jí Němec uteče za jinou?
Ještě ani neproběhla svatba s partnerkou Petrou Hebkou, a herec Marek Němec (44) už se chlubí výrazným prstýnkem na prsteníčku. Zvídavým lidem v jeho okolí to nedalo spát a ptali se, jestli to nen
Letní bruschetta s rajčaty
tisicereceptu.cz
Letní bruschetta s rajčaty
Báječná jednoduchá pochoutka, kterou zvládnete za chvíli a s minimem ingrediencí. Ingredience chléb či bagety 4 rajčata 1 svazek čerstvé bazalky sůl a pepř 3 stroužky česneku olivový olej
Entomoterapie: Když člověka léčí hmyz
21stoleti.cz
Entomoterapie: Když člověka léčí hmyz
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývo
4 podlé zrady v egyptském válečnictví: Soupeře ochromí klisna i kočky
historyplus.cz
4 podlé zrady v egyptském válečnictví: Soupeře ochromí klisna i kočky
Faraon Thutmose III. je inteligentní a velkorysý, jedná s rozvahou. Jestli ale něco nesnáší, je to neúspěch. Jeho vojevůdce Džehuti dobře ví, že svého pána nesmí zklamat. Když hrozí, že se obléhání blízkovýchodního města Joppa potáhne příliš dlouho, musí vymyslet lest. Řadu let vyrůstal ve stínu své nevlastní matky, královny Hatšepsut (vláda v letech asi
Černobyl: Město, které se stalo smrtícím monstrem a lákadlem pro dobrodruhy
epochaplus.cz
Černobyl: Město, které se stalo smrtícím monstrem a lákadlem pro dobrodruhy
26. dubna 1986 otřásly jadernou elektrárnou v Černobylu dvě mohutné exploze, které navždy změnily osud města Pripjať a okolní krajiny. Tato nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva proměnila kdysi prosperující oblast v uzavřenou zónu, kde se život zastavil a příroda pomalu přebírá svou vládu. Navzdory tragické minulosti je dnes Černobyl poměrně bezpečnou destinací pro organizované