Domů     Šest lidí na jednu koupelnu? To mě dohání k zoufalství!
Šest lidí na jednu koupelnu? To mě dohání k zoufalství!
5 minut čtení

Zamilovali jsme se s Václavem na první pohled, ale bylo jasné, že osud nám nepřeje. Já žila sama se dvěma dětmi, on s dcerou. Potkali jsme se na dovolené, bydleli jsme ve stejném hotelu.

Usmáli jsme se na sebe u snídaně, já trochu omluvně, protože mu moje dcera Agáta vylila džus ze sklenice, který si nesla ke stolu, na botu.

Pak jsme se večer setkali u bazénu, a protože jeho dcera Jana vypadala stejně stará jako můj starší Jáchym, začal se hned předvádět, jak umí šipku, ale brzy už skákaly všechny děti společně.

Druhý den už jsme šli na výlet podél řeky Vydry společně a všichni dohromady jsme vytvořili takovou šťastnou rodinu.

V restauraci nás brali automaticky jako pár, jeden číšník zavtipkoval, jak je fajn, že jsou děti podobné mamince, když je tak hezká a Vašek se zatvářil strašně pyšně.

Konec dovolené, kdy Václav mířil do Prahy a já domů do Liberce, se koupal v dětských slzách a my jsme se poprvé políbili. Ten okamžik byl pro mě na příští týdny jako kometa, která mi svítila na cestu.

Plánovali jsme happyend

Musíme být spolu! S tím přišel hned v druhém mailu Václav, prý na mě myslí, kudy chodí, a Janička se pořád ptá, kdy nás pojedou navštívit. Přijeli jen na sobotu, byli jsme spolu na Ještědu.

Ukázalo se, že třináctiletá Jana převzala nad sedmiletou Agátou patronát, a že Jáchym, kterému mělo být brzy jedenáct, byl úplně fascinovaný tím, co všechno Vašek ví o počítačových hrách. O týden později jsme se dohodli, že strávíme víkend sami, bez dětí.

Já je svěřila babičce, což nesla jako obvykle dost nelibě, Vašek Janu odvezl ke své sestře a my se potkali v hotýlku na půli cesty mezi námi. Hotel sliboval krásné okolí vhodné k procházkám a několik hradů.

Neviděli jsme ani jedno z toho, zato jsme upekli plán, jak vše završit happyendem.

Stěhování za láskou

Vašek mi našel práci v Praze. Jsem vyučená cukrářka, tak to prý ani nebylo tak těžké, mohla jsem si dokonce ze dvou míst vybírat. Horší to bylo s bydlením. Dohodli jsme se, že až se vezmeme, koupíme si na hypotéku větší byt.

Vašek ho objevil na jednom sídlišti. Páté patro a kuchyňka vysloveně miniaturní, ale holky mohly spolu být v jedné místnosti, Jáchym měl vlastní pokojíček a z obýváku jsme udělali svůj „stan“ my.

Jádro už bylo vyzděné, koupelna spojená s toaletou a byt měl dokonce balkon, který mě nadchl, protože mi chyběla moje liberecká zahrádka.

Svatba jako z pohádky

Děti byly myšlenkou velké rodiny naprosto nadšené a svatba se konala na břehu rybníka za Prahou, kde stál útulný hotýlek.

Moje máma byla samozřejmě skeptická, i když připustila, že Václav je docela milý, jeho sestra s manželem se bavili spíš na společenské úrovni, o bližší seznámení se mnou a dětmi nijak nestáli a hned po obědě odjeli.

Když se loučili, zeptala jsem se, jestli znali Vaškovu bývalou manželku, protože on o ní vůbec nemluví kromě toho, že za rozchod může ona. Podívali se na sebe a Vaškova sestra jen prohodila: „Hlavně že je to už všechno pryč, ale každý má svou pravdu, že?“

Postupné procitání

Na tu větu jsem si později mockrát vzpomněla, když se naše idyla pomalu začala hroutit. Netušila jsem, kolik toho zůstane na mně. Práce, péče o domácnost, o děti, nákupy.

Vaška kromě toho, že mi dával nějaké peníze na nákupy a platil polovinu hypotéky, pobyt doma moc nezajímal. Od Jany jsem se dozvěděla, že bývala většinou večer doma sama, ale už si zvykla.

Jáchym byl zklamaný, že nový táta má dost jiné zájmy, než doufal – hraje basketbal, jezdí na ryby a zajde na karty. Z týdne zbyly sotva dva dny, kdy byl doma, a to si vzal na klín notebook. Úkoly všech dětí byly na mně, prát, uklízet a vařit samozřejmě taky.

Ukázalo se, že dovolená na Šumavě, kde jsme se potkali, byl pro Janičku opožděný dárek k narozeninám, protože jinak nikam nejezdili a ona nic jiného nechtěla.

Soukromí se vytratilo

První dva roky jsme nějak válčili, Vašek odmítal měnit svůj životní styl, ale mně to zase tak nevadilo, protože byt se ukázal tak nevhodně řešený, že jsme si šlapali na hlavu a nejhorší začaly být boje o koupelnu, když Jana začala „chodit ven“, jak tomu říkala.

Jinými slovy měla chlapce, což ostatně v šestnácti nebylo nic výjimečného, ale Agáta to nesla těžce, protože se jí starší sestra přestala věnovat.

V bytě byly přímo papírové zdi, takže jsme slyšeli všechno, od Jáchymova počítače přes Janino chichotání do telefonu až po televizi, kterou si pouštěla Agáta schválně hodně nahlas, aby nám připomněla, že je tu taky.

O nějakém sexu nebo aspoň klidném posezení s Vaškem nebylo řeči. Do toho si Jana začala brát domů přítele. Nejdřív jen na večer, pak někdy přišli uprostřed noci, protože mu ujel autobus. Když jsem šla za Vaškem, aby zakročil, jen pokrčil rameny: „A to chceš, aby se radši toulali venku?“

Existuje cesta zpátky

Jsem vyčerpaná, vzteklá, hádáme snad každý den. Vím, co musím udělat, i když mě to děsí. Musím odejít. Rozvést se a začít znovu, nejspíš zpátky v Liberci. Tam se aspoň necítím tak ztracená a sama jako v Praze. Námitky dětí budu muset zvládnout.

Musím jet zpět do Liberce a poptat se po práci. Já vím, nebude to snadné. Odkládám to zatím den ode dne, ale přijde chvíle, kdy to už nepůjde. Vím to. A uvědomuju si, že mi Vašek bude chybět, i když jako bych pro něj neexistovala. Držte mi palce, ať seberu síly brzy.

Markéta C. (43), Praha

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může