Domů     Přecenila jsem svoje síly a sáhla si na dno
Přecenila jsem svoje síly a sáhla si na dno
3 minuty čtení

Odjakživa jsem byla tvořivým dítětem plným energie, které se nikdy nenudilo. Svůj život jsem si naplánovala a vycházelo mi to.

V osmnácti láska jako sen, ve dvaceti svatba, potom dokončení vysoké školy, nástup do vysněné práce, dostavení domku, narození dítěte. Žila jsem šťastným životem. Až jednou přišel muž z práce smutný s tím, že ho propustili.

Bylo to tak nečekané a nepochopitelné, úplně bez důvodu. Zkrátka snižovali stavy a pomyslný los padl tentokrát na něj. Propustili? Nyní? Nechápala jsem to. Z čeho budeme splácet hypotéku, z čeho živit dítě a hlavně jak dlouho potrvá, než bude opět zaměstnaný?

Příliš mnoho otázek na to, abych zůstala v klidu. Bez jistoty a s obavami v srdci, co bude dál, jsem se snažila fungovat naplno. Muž absolvoval různé pracovní pohovory a my jsme žili v náladách jednou dole, podruhé nahoře.

Střídaly se chvíle štěstí, které vyprchaly po pár dnech, kdy přišlo rozhodnutí, že manžela odmítli. Byla jsem mu oporou a snažila jsem se mu dodávat naději, kterou jsem už ani sama neměla. A tehdy jsem neplánovaně otěhotněla.

Než jsem se začala na miminko těšit, přišla jsem o ně. Z lékařského hlediska takřka nepodstatná věc, odbili mě tím, že se to stává až ve třetině případů a že žena často ani neví, že byla těhotná.

Ale já jsem to věděla a stačila jsem to říct manželovi, rodičům, udělat si dva těhotenské testy a na malou chvíli zapochybovat, zda to dítě chci. Strašné!

Na druhou stranu to hodně věcí vyřešilo a já mohla naplno pokračovat v šíleném tempu – na víc než na sto procent v práci, kterou jsem milovala, v domácnosti, v péči o dcerku a nezaměstnaného muže.

Nezastavila jsem se ani na chvilku, abych uronila byť jedinou slzu za svým děťátkem. S odstupem času už vím, že to byla chyba, za kterou jsem těžce zaplatila. Zanedlouho si muž našel práci a život se vrátil do normálních kolejí.

Začalo se nám dařit, jen já jsem se nemohla klidně nadechnout, něco mi chybělo, nebyla jsem to já. Půl roku mi trvalo, než jsem si uvědomila a vůbec připustila, že mám problém. Deprese se vkradla do mého života a ničila všechno, čeho se dotkla.

Další rok jsem se učila znovu nacházet sama sebe, odpočívat, což jsem předtím neznala. Našla jsem si čas na koníčky, procházky do přírody. Všechno ale bylo bohužel marné a propadala jsem se čím dál hlouběji do letargie.

Byla jsem ve tmě a velmi jsem se chtěla něčeho zachytit, ale nebylo čeho. Až náhlá fyzická bolest, která se objevila, mě z toho „přepadání“ vytrhla. Začala jsem se pomalu vracet a jednoho dne jsem to byla zase já.

Cítila jsem se tak jako předtím, spokojená a šťastná jen z toho, že jsem. A vděčná, že jsem to přežila. Okolí to nepostřehlo, věděla to jen jedna moje kamarádka a manžel, kterému děkuji za pomoc.

Soňa, střední Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud