Domů     Chci se nebát kráčet po ulici
Chci se nebát kráčet po ulici
4 minuty čtení

Prvotní zamilovanost člověku většinou nedovolí vidět to, jaký druhý skutečně je. Také můj vztah s Alešem začal pohádkově.

Skoro ve všem jsme nalézali shodu nebo jsem to prostě já takhle viděla. Měli jsme stejný názor i na manželství… a sice ten, k čemu by nám byl papír, když jsme šťastni i bez něho. Seznámili jsme se, když byl Aleš ještě ženatý.

To už ale byl jeho zákonný vztah v troskách. Zakrátko se rozvedl a postupně jsme se začali sbližovat. Dá se vlastně říct, že jeho bývalá manželka mi ho přenechala. Dnes už je mi jasné proč…

Aleš podnikal. Ani v práci, ani doma si nenechal do ničeho mluvit. Když se mu něco nelíbilo – cokoliv – dal to okamžitě najevo. Zpočátku to byly jen výbuchy zlosti, kterým jsem nepřisuzovala žádný význam.

Postupně to ale Aleš stupňoval a následovaly výhrůžky a vulgarismy. A důvody? Celkem nicotné – málo ohřátá večeře, příliš horká večeře, povídala jsem si s někým bez jeho vědomí, telefonovala jsem někomu bez jeho souhlasu a podobné banality.

Všechno však zůstávalo za dveřmi našeho domu. Až jednou Alešovi praskly nervy i na návštěvě u mé maminky. Tehdy jsem se postavila na jeho stranu a odůvodnila to tím, že má zkrátka špatný den.

Když se takovýmto způsobem ke mně začal chovat i na veřejnosti a vysloveně hledal situace, kdy by na mě mohl křičet, vždy jsem měla připravený důvod, jak ho omluvit. Chyby jsem připisovala jen sobě.

Říkala jsem si, že se musím víc snažit, aby byl můj partner šťastný. Měla jsem snahu povídat si s ním o jeho problémech, ale nikdy neměl čas. Vymlouval se, že ho naštvali jeho zaměstnanci. Ani jednou neměl snahu říct mi obyčejné lidské „promiň“. Právě naopak.

Agresivita a nepříčetné chování se stupňovaly. Začal telefonovat i mojí mamince a vyčítal jí, že mě nevychovala dobře a že není se mnou spokojen.

Nejednou jsem po jeho výbuchu zlosti přečkala noc raději v kůlně na dvoře a on mi ráno při odjezdu do práce řekl, že už se můžu vrátit do domu.

V listopadu nastal zlom. V osudnou noc přišel domů bez jakéhokoliv křiku. Začal po mě házet předměty, které našel na nočním stolku a nakonec na mě hodil i samotný stolek.

Byl přitom vzrušený, určitě se mě chtěl zmocnit násilím, jako se to stalo několikrát předtím. Utekla jsem. Zamkla jsem za sebou dveře a v chladné noci, v noční košili a ponožkách jsem se vydala hledat pomoc k sousedům. Zavolali policii i sanitku.

Byla jsem v takovém šoku, že jsem nebyla schopna vypovídat. Aleš však na sebe nenechal dlouho čekat. Ozbrojený a s autem se pohyboval před sousedčiným domem. Policisté se ho báli a přikázali domácímu, aby zamkl dveře.

Od té doby se před ním skrývám. Do toho domu už jsem se nevrátila. Nemůžu se ukázat ani u mých blízkých – sourozenců nebo maminky – protože jejich příbytky Aleš sleduje. Ztratila jsem nejen normální život, ale i práci, kterou jsem milovala.

Měla jsem zahradnictví a pro ty rostlinky jsem žila. Dařilo se mi a bylo období, kdy jsem živila nás oba. Dnes však nemám nic. Zlikvidoval moji firmu a vybral mi z účtu skoro všechny peníze. Od listopadu jsem v pracovní neschopnosti.

Ukrývám se daleko od domova, kde se cítím bezpečněji, i když jsem přesvědčena, že Aleš ví, kde se nacházím. I přesto, že má už dnes další „oběť“, stále monitoruje skoro každý můj pohyb. Nevím, jak dlouho dokážu takhle žít. Každý můj den je stejný.

Jsem sama, v cizím domě a přemýšlím, co bude dál. Špatně spím a mám zdravotní problémy. Donedávna jsem žila z úspor, které se mi podařilo před Alešem zachránit, ale už jsem si musela nějaké peníze i půjčovat.

Konečně chci žít normální život, jít mezi lidi a nebát se kráčet po ulici. Snad mi to osud dopřeje…

Veronika (30), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé