Domů     Můj manžel měl přede mnou hodně divoké tajemství
Můj manžel měl přede mnou hodně divoké tajemství
7 minut čtení

Je tomu pár dní, co jsme s manželem oslavili čtyřicáté výročí naší svatby. Miluji ho a ctím i přesto, co jsem za ty společné roky zjistila a co přede mnou tajil. Mému muži se totiž líbí nejen ženy, ale i osoby mužského pohlaví.

Brali jsme se když mi bylo sladkých 19. Seznámili jsme se na internátě, kde jsem jako studentka knihovnictví bydlela. On se učil na automechanika a spolu s partou kluků nás téměř každý den čekal po večeři u jídelny, abychom mohli společně trávit volné večery.

Josef byl o dva roky starší než já a líbil se mi. Nevypadal totiž jako ti ostatní vyhublí kluci, on byl už ve svém věku statný mladý muž a jeho tmavé oči mne prostě dostaly.

Vůbec mi ani nevadilo, že není intelektuál jako já, jeho záliba v technických oborech mi naopak imponovala a přišlo mi vlastně zajímavé, jak jsme oba odlišní. Já byla křehká dívenka s dlouhými blond vlasy, která chodila věčně s taškou plnou knih.

On zase tmavovlasí pořádný kus chlapa, který už v 17 jezdil autem, pil pivo a kouřil cigarety. Jak se ale říká, protiklady se přitahují, a u nás se toto pořekadlo potvrdilo.

Našla jsem v něm poklad

Patřili jsme mezi nejznámější internátové lásky. „ Viděl si Jitku a Pepu, zase jsou spolu,“ slýchávali jsem často za našimi zády. Než aby nám to však vadilo, celkem se nám to líbilo. Nebo alespoň mě.

Holky mi Pepu trochu záviděly a já měla pocit, že jsem našla ten nejcennější poklad, který hledá mnohdy člověk velmi dlouho nebo i marně. Vodili jsme se za ruce, chodili do kina a po několika měsících za mnou začal Pepa jezdit i domů na víkend.

Já ho představila svým rodičům a všechno opravdu klapalo jako na drátku. Byli jsme pro sebe vším a proto se snad ani nikdo nedivil tomu, když začal Josífek mluvit o svatbě.

Po dvou letech mne požádal o ruku

Nad jeho nabídkou jsem nemusela váhat ani minutu. Vždyť to bylo přeci jasné, vždycky jsem, snad jako každá holka, snila o velké lásce, krásném a šikovném muži a dokonalé svatbě.

Znal nás celý internát, a všechny kamarády a spolužáky jsme samozřejmě na svatbu pozvali. Bylo to opravdu veliké a bujaré oslavy našeho společného soužití se protáhly až do rána.

Všichni se dobře bavili, moji i jeho rodiče si skvěle rozuměli a já měla pocit, že krásnější už to snad opravdu ani být nemůže. Měla jsem kolem sebe spoustu kamarádek, proto mi ani nepřišlo divné, že se Pepa na několik hodin vypařil.

Vlastně jsem si toho ani nevšímala a myslela jsem si, že někde popíjí se svými známými. Věděla jsem, že se nemusím ničeho bát, vždyť se určitě zase za chvíli ukáže a dá mi tu nejsladší pusu na světě.

Jak jsem však později zjistila, už tehdy, oné svatební noci, kterou jsme později samozřejmě prožili na novomanželském lůžku, nedokázal můj muž potlačovat svou skrytou vášeň.

Oslava narozenin vše odhalila

Tenkrát jsem ale nic netušila. Stalo se to právě, když slavil můj muž třicetiny. „ Kolik lidí tedy můžeme na oslavu pozvat?,“ houknul na mě tehdy od stolu s pozvánkami připravenými pro jeho i mé rodinné příslušníky a přátele.

„ No já nevím, bude to venku, tak je to snad i jedno, ale víc než kolik ti bude by to asi být nemělo,“ odpověděla jsem mu s úsměvem. Pak jsem se otočila a začala zase mixovat kaši pro naši malou dcerku, které táhlo na druhý rok.

Ani jsem si nevšimla, jak zadumaně Pepa u stolu sedí. „ Vím, že ho moc nemusíš, ale rád bych pozval i Tondu ze školy,“ řekl mi po chvíli trochu jiným a uzavřeným hlasem než obvykle.

Tondu jsem opravdu moc ráda neměla, možná hlavně proto, že dost pil a neměl žádnou stálou přítelkyni. „ Je to tvůj kamarád, tak ho pozvi,“ odpověděla jsem, ale radost jsem z toho po pravdě moc neměla.

Měla jsem trochu strach, aby neztropil před rodiči a ostatními nějakou opileckou scénu. Nastal den bujaré oslavy, chlebíčky, guláš, sladké i slané občerstvení, vše bylo připravené, stejně jako tekutý chléb a jiné dobroučké pití.

Koupila jsem svému manželovi novou koženou peněženku, kterou si už dlouhou dobu přál a která se nedala jen tak sehnat. Těšila jsem se, až si dárek rozbalí, stejně jako na celou oslavu, na známé a kamarády.

Na večer se chystala i partička místních muzikantů, kteří byli zase překvapením pro Josefa od jeho kamarádů ze školy. Vymyslel to právě Tonda, který, jak jsem se dozvěděla o pár hodin později, měl k mému muži skoro stejně blízko jako já.

Najednou se oba ztratili

„Tondo, ty můj kluku,“ přivítal můj muž svého nejlepšího kamaráda z mládí. Objali se a letmý polibek, který mezi nimi proběhl, jsem považovala spíše za žert.

Vždyť podobným polibkem a objetím se můj muž vítal i ostatními příchozími, kterých bylo rozhodně víc než třicet. Oslava začala a já měla plné ruce práce.

Nechala jsem svého muže užívat si ten jeho velký den a s pomocí mé maminky jsem se snažila vše zvládat sama. Když se večer na improvizovaném pódiu objevila místní rocková kapela, Pepa měl slzy v očích.

Hned se s díky zadíval na svého kamaráda Tondu, protože mu bylo jasné, kdo to všechno zařídil. Kluci hráli opravdu skvěle, všichni se bavili, tančili i zpívali. Když koncert skončil, chtěla jsem konečně najít Josefa.

Chtěla jsem ho jen obejmout a zeptat se, jak si to celé užil. Nikde ale nebyl. Hledala jsem u baru, v restauraci i všude jinde. Neviděla jsem však ani Tondu.

Proto mě napadlo, že jsou možná kluci někde v dílně a zase přemítají, jak by něco vylepšili nebo zjednodušili.

Nevěřila jsem tomu, co vidím

Mé kroky směřovaly do manželovy dílny. Už z dálky jsem viděla, že se uvnitř svítí. Když jsem však otevřela dveře, zůstala jsem stát jako opařená. Můj muž se svým kamarádem ze školy Tondou stáli uprostřed dílny a vášnivě se líbali.

Ani si nevšimli, že jsem vešla dovnitř. Nejdřív jsem vůbec nevěděla co dělat, proto jsem stála několik minut na místě jako přibitá a připadalo mi to jako věčnost. „Jitko ,co tady děláš,“ zaslechla jsem náhle jakoby z povzdálí. Byl to můj muž.

Vůbec nevím co se pak dělo, vzpomínám si jen, že jsem najednou seděla u stolu s panákem rumu před sebou a Josef se mi snažil uklidnit a pořád dokola opakoval, že mne miluje a že se to nikdy nezmění. Tondu má prý ale také rád, a vždycky měl. Už dlouhá léta.

Své touhy můj muž potlačoval

„Víš, zjistil jsem to až na učňáku. Chodil jsem předtím se dvěma holkama a bylo to fajn. Když jsme se ale jednoho večera s Tondou opili, zjistili jsme, že nás k sobě táhne asi víc než jen společné zájmy,“ vyprávěl mi Josef.

„ Proběhlo pár letmých dotyků a my jsme prostě skončili v jedné posteli,“ říkal dál Josef. Krátce nato se prý seznámil se mnou a zjistil, že mě opravdu miluje. Měl však rád i Tondu a on jeho.

Byla však jiná doba, proto bylo lepší jejich vztah spíš tajit a rozhodně ho na nijak nerozmazávat. Proto si i Tonda našel po pár týdnech slečnu, se kterou zůstal několik let.

Jeho touha po mužích však byla zřejmě silnější než touha mého muže, protože svou přítelkyni opustil a žil raději sám. Jen občas se prý setkal se svou první láskou, mým manželem Josefem.

„ Nechtěl jsem ti to tajit, jen jsem prostě nevěděl, jak ti to říct,“ sděloval mi citlivě manžel chvějícím se hlasem. „ Vlastně jsem rád, že to teď prasklo,“ dodal ještě. „Miluju tě nadevše, ale tuhle touhu v sobě prostě potlačit nedokážu,“ přiznal se.

Byla jsem vlastně taky ráda, že to na mě všechno takhle otevřeně sypal. Milovala jsem ho a miluji pořád. Vlastně mi došlo, že je fajn, že se mu zřejmě žádná jiná žena než já už nikdy líbit nebude. A že se mu líbí i muži? Za to přece můj muž nemůže. Dnes jsme spolu už čtyřicet let a vůbec nám to nevadí.

Jitka S. (60), Horní Újezd

Související články
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je ze Švandové vypočítavá zlatokopka?
nasehvezdy.cz
Je ze Švandové vypočítavá zlatokopka?
Tohle manžel herečky Jany Švandové (77) ze seriálu Jedna rodina neuslyší rád. Na otázku, proč se před sňatkem s developerem Pavlem Satoriem (75) dvakrát rozvedla, měla jasnou odpověď: „Protože v té
Muzeum československého opevnění Kladruby
epochanacestach.cz
Muzeum československého opevnění Kladruby
Jen dvě stě metrů od brány kladrubského kláštera čeká architektonická zajímavost zcela jiného druhu a o celá staletí mladší. Muzeum československého opevnění Kladruby sestává ze dvou betonových bunkrů vybudovaných v roce 1938. První z nich se podařilo zrekonstruovat do původní podoby tak věrně, že se až zdá, že si posádka jen na chvilku odskočila. Uvnitř byla znovu
Nejen rostliny mizí. V ohrožení je i samotná taxonomie – základ ochrany biodiverzity
epochalnisvet.cz
Nejen rostliny mizí. V ohrožení je i samotná taxonomie – základ ochrany biodiverzity
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny.   Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity,
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
historyplus.cz
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
Zdatný a rozvážný podnikatel, mecenáš umění, politik, hospodář, otec českých lyžníků a nadšený propagátor turistiky. Jan Nepomuk Harrach je osvíceným šlechticem a jeho činorodost udivuje dodnes. Výraznou stopu zanechal hlavně v Krkonoších. Hrabě Harrach (1828–1909) se narodil ve Vídni jako syn vzdělaného, vlastenecky orientovaného Františka Arnošta z Harrachu (1799–1884) a jeho manželky Anny Marie Terezie (1809–1881),
Pikantní kuře
nejsemsama.cz
Pikantní kuře
Maso vybírejte nejlépe u řezníka nebo farmáře. Budete mít jistotu o kvalitě i čerstvosti. Místo pomerančů můžete maso zkusit péct třeba také s broskvemi nebo jablky. Ingredience na 4 porce: 4 kuřecí prsa 50 g koření garam masala sůl pepř 1 lžička mleté skořice 2 lžíce hladké mouky 2 pomeranče 2 cibule několik snítek rozmarýnu Postup: Pomeranče a cibule nakrájejte na kolečka.
Co s námi dělají negativní energie?
enigmaplus.cz
Co s námi dělají negativní energie?
Nemůžeme je vidět a obvykle je ani nevnímáme. Přesto jsou různé energie všude kolem nás a z dlouhodobého hlediska jejich působení může člověka ovlivnit víc, než by se na první pohled zdálo. Negativním
Elixír života a vášně
rezidenceonline.cz
Elixír života a vášně
Moderní dům, zařízený luxusními ikonickými solitéry, překvapivě působí dojmem starobylé solidnosti. Zadání klientů bylo zdánlivě komplikované – přáli si vytvořit interiér v novém domě, který by ale působil dojmem letité zabydlenosti, nebyl výstřední, současně i po nějakém čase stále aktuální. Mladý pár hodně cestuje a velmi dobře se orientuje ve světě designu. Také proto architekt
Cuketová buchta s citronovou polevou
tisicereceptu.cz
Cuketová buchta s citronovou polevou
Chcete udělat radost mlsným jazýčkům? Pak pro vás máme chutnou buchtu. Ingredience 400 g cukety 2 vejce 300 g cukru krupice 230 ml oleje 400 g hladké mouky 6 g jedlé sody 4 g kypřicího prá
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
iluxus.cz
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
Společnost TOYOTA GAZOO Racing představila novou verzi modelu GR Yaris Aero Performance, která se pyšní aerodynamickými úpravami na základě praktických zkušeností z motoristického sportu. Toyota GR
Zrcadlo po závistivé tetě nás ničilo
skutecnepribehy.cz
Zrcadlo po závistivé tetě nás ničilo
Byla jsem šťastná, že ten úžasný kousek po tetičce můžu mít doma právě já. To zrcadlo bylo nádherné. Do naší rodiny ale vneslo jenom nenávist. Mou velkou vášní je starožitný nábytek. Jenže na to, abych si takové kousky nábytku mohla pořídit, jsem bohužel nikdy neměla dost peněz. Jen tu a tam si koupím nějaký drobný kousek,
Svět podle Rutherforda: Planetární model atomu
21stoleti.cz
Svět podle Rutherforda: Planetární model atomu
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ate
Stonehenge, kostel i tank: 5 netradičních věcí, které jsou nafukovací!
epochaplus.cz
Stonehenge, kostel i tank: 5 netradičních věcí, které jsou nafukovací!
Nafukovací nemusí být jen matrace nebo plavací kruh. Možností je mnohem víc a na vodu se některé z nich ani nedostanou… Díky lehkosti a skladnosti však svému účelu slouží skvěle! Tank odkdy: 1942 Jak vyhrát bitvu, nebo celou válku? Jedním z osvědčených prostředků je odedávna lest! Zkrátka nenápadně oklamat nepřítele. S originálním nápadem přijdou během