Domů     Uvědomil si, že patříme k sobě
Uvědomil si, že patříme k sobě
5 minut čtení

Po mnoha letech vztahu mě manžel jednoho dne překvapil tím, že potřebuje změnu. Navrhla jsem mu tedy alespoň hezké rozloučení…

S Markem jsem žila ve dvacetiletém spokojeném manželství. Nehádali jsme se a netrápily nás žádné problémy. Byli jsme spokojení, zajištění. Proto jsem netušila, co bude manžel chtít, když mi jednoho dne řekl: „Hanko, rád bych si s tebou dnes večer o něčem promluvil.“

Nevěřila jsem tomu, co slyším

Naše jediné dítě, syn Tomáš žil už několik let mimo domov. Se svou přítelkyní bydlel v Praze, kde také oba studovali. Proto jsem si nijak nelámala hlavu nad tím, čeho se večerní rozhovor bude týkat.

Nezarazil mě ani vážný výraz na manželově tváři, přikládala jsem ho spíše nějakému chystanému vtípku. Oba jsme byli hraví a za dobu našeho soužití jsme si to mnohokrát dokázali.

„Tak o čem to bude?“ zeptala jsem se manžela po večeři, když jsme se posadili do křesel v obývacím pokoji. „Je to věc, která tě překvapí a asi ji nepochopíš,“ začal Marek. Zvědavě jsem se na něho podívala. „Řeknu ti to na rovinu, chci odejít a začít žít sám,“ prohlásil.

Zatoužil po změně

Nevěřila jsem svým uším. Co to říká? Je něco takového vůbec možné? „Nemyslíš to vážně, viď?“ podívala jsem se na něho s nadějí, že se přece jen nakonec jedná o nějakou taškařici. „Bohužel ano,“ povzdychl si. Zvedl hlavu a podíval se mi do očí:

„Přísahám ti, že v tom není žádná jiná žena. Tebe mám rád a jsem ti vděčný za tu dlouhou řádku let, kterou jsme spolu prožili. Ale cítím, že potřebuji změnu… být sám, podívat se na život z jiné stránky. Nemusíme se rozvádět, prostě se jen odstěhuji. Tomášovi to nějak vysvětlím sám.“

Nedělala jsem žádné scény

Byl to pro mě takový šok, že jsem dál už jen mlčela a nebyla schopna cokoli říct nebo udělat. Až po několika minutách jsem se trochu vzpamatovala. „Dobře, nebudeme to lámat přes koleno,“ řekla jsem chvějícím se hlasem.

„Vidím, že už jsi se rozhodl a i když tvůj postoj vůbec nechápu, nechci ti v ničem bránit. Vážím si tě, mám tě ráda, jsi muž mého života. Pokud chceš odejít, nebudu ti v tom bránit.“ „Bude to těžké pro nás pro oba,“ pronesl Marek.

„Hodně jsem o tom přemýšlel, než jsem dospěl k definitivnímu závěru. Je mi čtyřicet sedm let a vím, že to je nejvyšší čas ke změně.“

Obavy, co bude dál

Dál už jsme to neprobírali, jako by ani nešlo o zásadní a zlomový zvrat v našich životech a našem vztahu. Snažila jsem se nepropadat panice a nepřemýšlet o tom, co má manžel v plánu. Vnitřní hlas se mi sice vysmíval:

budeš na stará kolena sama, celé tvoje manželství nemělo smysl… ale já jsem se naučila s nepříjemnými věcmi bojovat, a tak jsem tomuto hlasu nepodléhala.

Poslední naděje

Mezi mě a manžela se od té chvíle vkradly rozpaky, napětí a trochu i chlad. Přesto jsem se ještě zdaleka nevzdala. Snažila jsem se pochopit Markovy pohnutky a bylo mi jasné, že nejde o jednorázovou a zbrklou záležitost.

Připadalo mi však nesmyslné, že takhle může končit životní vztah dvou lidí, kteří toho spolu tolik prožili. Za několik dní jsem proto Markovi navrhla: „Chtěla bych se s tebou rozloučit nějakým pěkným způsobem. Udělejme si výlet někam, kde nám spolu bylo hezky. Zkusme na chvíli vrátit čas… dřív než řekneš sbohem.“

Společný výlet

Doufala jsem, že manžel bude souhlasit a on po krátké úvaze skutečně přikývl. Výlet „na rozloučenou“ jsme naplánovali na nadcházející víkend. Vyjeli jsme v sobotu ráno na jedno místo, se kterým nás pojily nádherné vzpomínky.

Už od počátku cesty mi v hlavě tepalo jediné slůvko: naposledy. Stále jsem si nechtěla připustit, že by ode mě Marek skutečně odešel, ale rozum se již začínal s tímto faktem smiřovat. Život přece nekončí, říkala jsem si, a manžel se vlastně ani nechce rozvést.

Možná jen potřebuje odstup, odpočinek… Ale i tak je možné, že tento víkend je posledním krásným zážitkem nás obou.

Patříme k sobě

V deset hodin dopoledne jsme stáli na jedné krásné vyhlídce a dívali se do kraje. Jako by se skutečně vrátil čas… Viděla jsem sebe a Marka ještě za svobodna, před mnoha lety. Snad to viděl v duchu také.

Možná mu v tu chvíli došlo, že se prostě rozejít nemůžeme a ta touha po změně je jen pošetilou snahou utéci stereotypu života. Každopádně, když mě vzal za ruku a podívali jsme se jeden druhému do očí, vnímala jsem, že své rozhodnutí odložil nebo změnil.

To slůvko „naposledy“ zmizelo z mé hlavy. Nemuseli jsme si říct ani slovo a věděli jsme to přesto oba: patříme k sobě a budeme k sobě patřit i nadále.

Společně dál

O svém odchodu se od té doby Marek už nikdy nezmínil – a ani já jsem se ho na nic neptala. Naše manželství pokračuje dál, jako by se nic nestalo. A ono se vlastně skutečně nic nestalo. Jen jsme si potřebovali něco uvědomit…

Hana P. (56), Blansko

Související články
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé