Domů     Manžel mi nechce dovolit chodit do práce

Manžel mi nechce dovolit chodit do práce

5 minut čtení

Dostala jsem velkou příležitost být ještě v práci užitečná, ale doma mám kvůli tomu peklo.

Za život jsem vystřídala celkem dost zaměstnání. Někdy z vlastní vůle, jindy proto, že jsem neměla na vybranou. Začínala jsem jako vyučená cukrářka, několikrát jsem pracovala v obchodě, pak jsem si udělala rekvalifikaci na účetní, později zase na švadlenu.

Manžel se mi občas v dobrém posmíval, že prý devatero řemesel, desátá bída. Jenže já už jsem prostě taková. Když jsem o práci přišla, nedokázala jsem jen tak sedět doma a brát podporu.

Pokud jsem hodně rychle něco nenašla, chtěla jsem se alespoň něco nového naučit. Myslím, že jsem díky tomu byla i dobrým vzorem pro naše holky. Obě dvě mají k práci zodpovědný přístup a nikdy by je nenapadlo se jen tak poflakovat.

Dneska už vidím i u vnoučat, že se to mají stejně. O prázdninách nelenoší, ale chodí na brigády, nevadí jim ani fyzická práce.


Musela jsem odejít


Doufala jsem, že do důchodu půjdu co nejdéle. Práce v poslední firmě, kde jsem dělala účetnictví a dohlížela na odbyt, mě bavila. S majitelem jsem si rozuměla, s kolegy taky. Prostě pohoda. Jenže krátce před mými šedesátinami si mě šéf zavolal.

Oznámil mi, že se chystá firmu prodat. Že už by rád šel na odpočinek, nemá podnik komu předat, a tak vlastně nemá jinou možnost. Právě kvůli prodeji ale bude muset část zaměstnanců propustit.

Řekl, že ví, že v šedesáti už mám nárok na důchod, takže ho napadlo, že jsem jedním z vhodných adeptů. Pro mladší pracovníky, kteří mají malé děti a hypotéky, by bylo propuštění horší. Nerada, ale přece jen jsem musela uznat, že má pravdu.


Všechno jsem si zapsala


Nebyla jsem si jistá, co tomu řekne můj manžel. Ale překvapil mě. „No to je paráda… Ty se máš. Já bych šel do důchodu hned, ale holt si ještě počkám. S penězi si nedělej starost. Já mám pořád ještě plat, máme našetřeno… Konečně si odpočineš.

Vždyť jsi celý život dřela víc,než zdrávo. A budeme mít na sebe víc času. Jen jdi. Uvidíš, užiješ si to.“ I když jsem si všechno dobře promyslela a musela jsem uznat, že má manžel v mnohém pravdu, stejně jsem odchod ze zaměstnání obrečela.

Prvních pár dní jsem chodila po domě jako tělo bez duše. Pořád se mi honilo hlavou, že když jsem s prací skončila, jsem vlastně už oficiálně stará. Bylo mi z toho úzko. Sama jsem se rozhodně stará necítila, jenže ze mě byl důchodce.

Po týdnu špatné nálady, občasného pláče a bezradnosti jsem si řekla dost. Z nákupu jsem si přinesla blok a pak prošla celý dům a zahradu. Pečlivě jsem se rozhlížela a podrobně si zapisovala, co všechno bude potřebovat opravit a změnit.


Času jsem neměla nazbyt


Večer jsem do bloku ještě zapsala, jak by měl vypadat můj běžný „důchodcovský“ den, co můžu udělat pro manžela, co pro vnoučata… Na konec bloku jsem si udělala seznam věcí, které jsem vždycky chtěla udělat, ale nikdy mi na ně nezbyl čas.

Obava z toho, že se budu nudit, nebo si budu připadat neužitečná, byla ta tam. Najednou mi přišlo, že mám času méně, než když jsem chodila do práce. Bylo toho tolik, co bylo potřeba udělat, tolik věcí, které vyžadovaly mou pozornost… Uběhl necelý rok.

Dům i zahrada byly jako ze škatulky, šila jsem na celou rodinu. Manžel byl dokonale spokojený. Měl vždycky navařeno podle svých představ a navíc jsem mu věnovala každou volnou chvilku. Jenže já se pomalu začínala tak trochu nudit.

Když jsem dávala svůj seznam dohromady, připadal mi nekonečný. Jenže teď byla většina věcí splněná. Není divu, že jsem začala přemýšlet, jestli bych si ten důchod nemohla nějak zpestřit.


Byla to příležitost


Náhoda přeje připraveným. Když se mi ozvala jedna bývalá kolegyně, že její dcera si otevírá cukrárnu a potřebuje někoho na výpomoc, moc dlouho jsem nepřemýšlela. Mělo jít jen o pár hodin týdně, tak co. Jenže David, manžel, se moc nadšeně netvářil.

„Že se ti chce, zase se honit do práce. Peníze máme, jsi spokojená, odpočatá… Nerozumím ti…“ Nakonec jsem si ale prosadila svou. Začala jsem v podstatě jako pomocná síla.

Jenže když moje nová šéfová Klára zjistila, jak jsem šikovná, začala se mnou radit při vymýšlení nových zákusků. Netrvalo dlouho a nabídla mi, jestli nechci dělat cukrářku na plný úvazek. Ona znala moderní trendy, já byla expert na klasiku.

Dobré nápady jsme měly obě. Jasně že mě to lákalo, tím spíš, když jsem každý den viděla, jak u nás zákazníkům chutná a jak se rádi vrací. Už takhle jsem zůstávala v práci déle, než bylo dohodnuto, tak proč do toho nejít naplno.


Nechápe, co to pro mě znamená


V poslední době byl David často nevrlý a rozčiloval se kvůli každé hlouposti. Tušila jsem, že to souvisí s mou prací, ale nenapadlo mě, jaká scéna mě čeká. Až příliš si zvykl, že mě má pořád k dispozici a teď se najednou cítil odstrčený a uražený.

Nenechal si vysvětlit, jak moc to pro mě znamená, vrátit se úspěšně k tomu, čím jsem se vyučila, jak skvěle se cítím a jak moc je pro mě práce důležitá. Plný úvazek jsem si rozmluvit nenechala, ale bylo to za cenu roztržky, jakou jsem ještě nezažila.

Doufala jsem, že se David s novou situací smíří. Jenže je to už půl roku a on je pořád naštvaný. Jsem jako mezi dvěma ohni. Když mu ustoupím, budu nešťastná. Když budu dál chodit do práce, budu mít doma takové dusno, že taky nebudu šťastná. Můžu jen doufat, že se to nějak vyřeší samo.

Alžběta (65), Znojemsko

Související články
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,