Domů     My dva patříme k sobě
My dva patříme k sobě
4 minuty čtení

Rány, které jsem dostávala od života, přicházely postupně. Nejprve jsem se rozešla s Tadeášem. Přišlo to poměrně rychle a nečekaně.

Jeden týden jsme ještě byli snad nejzamilovanější dvojice pod sluncem, další týden se v našem vztahu objevily mráčky, související s Tadeášovými problémy doma i v práci. Neměl na mě příliš náladu ani čas a já to nedokázala respektovat a dát najevo trpělivost. Zákonitě pak došlo k tomu, že se Tadeáš cítil zklamaný a náš vztah ukončil.

Bez lásky, bez práce

Nesla jsem to těžce. Ze všech kluků, se kterými jsem kdy chodila, mi právě on byl nejbližší a dovedla jsem si představit, že jednou spolu budeme pořád. Než jsem se pořádně stačila vzpamatovat z rány do srdíčka, přišly další nepříjemné události.

Ve firmě, kde jsem pracovala, se rozhodli snížit stav zaměstnanců. Dozvěděla jsem se, že já budu jednou z těch, které to postihne. Sehnat práci nebylo zrovna jednoduché a moc jsem si vážila toho, že se mi to před časem podařilo. Nyní jsem o ni měla přijít.

Znamenalo to konec samostatnosti a finanční nejistotu. Abych se opět nastěhovala zpátky k rodičům, na to nebylo ani pomyšlení. Jenže pokud nebudu mít práci, nebudu mít ani na nájem – a kam tedy půjdu?

Chtěla jsem od všeho utéct

Do ukončení pracovního poměru ještě pár týdnů zbývalo. Obcházela jsem nejrůznější pracovní nabídky, ale nikde jsem neměla štěstí. Čím rychleji se blížila hrozba nezaměstnanosti, tím více jsem propadala panice. Budu sama, bez práce a na ulici.

To je kombinace zralá opravdu na blázinec. Začala jsem přemýšlet o radikální změně života. Jednou z možností, jak vše vyřešit, bylo i stěhování. A tak jsem se začala zajímat o možnosti, jaké skýtalo hlavní město.

Pročítala jsem inzeráty jak na práci, tak na podnájmy. Nemohla jsem se dopočítat.

Byla jsem bezradná

Čím dál více jsem podléhala apatii. Činorodost se ukazovala k ničemu. Pasivně jsem očekávala, až se všechny katastrofy dovrší. Poprosila jsem rodiče o peníze na nájem, alespoň na jeden měsíc, ale sami neměli.

A abych dostala půjčku od nějaké instituce, k tomu jsem nesplňovala základní předpoklad: končila mi výpovědní lhůta. Naši mi sice nabízeli, že nějaký čas mohu v nejhorším přespávat u nich v bytě, ale tak maximálně na chodbě. Jinam bych se nevešla.

Neviděla jsem východisko

Poté, co jsem své domácí oznámila, že budu muset končit s podnájmem, protože nemám peníze, začala jsem si balit věci. Byla jsem na samém prahu zoufalství.

Netušila jsem, co bude zítra, natož pak za týden, za měsíc… Přiznávám, že jsem měla hodně černé myšlenky, i ty nejčernější. A pak, v den, kdy jsem seděla na sbaleném kufru ve vyklizeném bytu a hleděla do prázdné stěny před sebou, zazvonil zvonek u dveří. Otevřela jsem – a tam stál Tadeáš.

Zázraky se přece jen dějí

Překvapeně zůstal stát, když viděl, jak to uvnitř vypadá. „Ty se stěhuješ?“ divil se. Popravdě jsem mu řekla, jak jsem na tom. „Neblázni, já ten nájem zaplatím,“ uklidňoval mě a pak mě pevně objal.

„Moc se mi po tobě stýskalo a vidím, že jsem přišel v pravý čas. Dlouho jsem přemýšlel o tom, jak hloupě jsme se rozešli. Došlo mi, že my dva patříme k sobě. A teď jsem tady a chci být zase s tebou.“ Nikdy předtím jsem moc nevěřila na zázraky.

Ale ve chvíli, kdy jsme se s Tadeášem líbali a objímali uprostřed mého vyklizeného podnájmu, můj postoj k zázrakům se změnil. A když Tadeáš řekl, že odteď už bude všechno dobré, věřila jsem mu…

Radka L. (54), Mělník

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika