Domů     S odcizenou dcerou jsem se setkala po čtvrt století
S odcizenou dcerou jsem se setkala po čtvrt století
4 minuty čtení

Život přináší nečekané zlomy ve vztazích, které mají opravdu dlouhé trvání.

Do té doby, než moje dcera Monika poznala svého druhého přítele Radka, vycházely jsme spolu velice dobře. Úspěšně jsme se obě přenesly přes její trochu divoká pubertální léta – já jsem si přitom dobře uvědomovala, že jsem se kdysi chovala stejně.

Monika se mi mohla kdykoliv s čímkoliv svěřit a věděla, že u mě vždycky najde pomoc i pochopení. Jenže v jejích jednadvaceti letech nastal zásadní obrat.

Doufali jsme, že dostane rozum

Jak se brzy ukázalo, Radek byl členem jedné nechvalně proslulé církve, tedy spíše sekty. Na moji dceru začal mít velmi neblahý vliv. Najednou jsem se s Monikou hádala o věcech, ve kterých jsme si předtím dobře rozuměli. Nechápala jsem, co se to s ní děje.

Docházelo mi to až postupně. Chování a názory Moniky vadily i mému manželovi. Náš syn byl o mnoho let mladší, než aby z toho mohl mít rozum, ale stál samozřejmě také na naší straně proti své sestře.

S manželem jsme doufali, že Monika dostane rozum, i když jsme bohužel z doslechu věděli o podobných případech, které končily špatně. Nechtěla jsem si ale připustit, že by mě o moji milovanou dceru měla připravit nějaká falešná víra, naočkovaná jejím partnerem.

Monika se dlouho snažila přesvědčit nás, že pravdu má ona a že bychom se měli pokusit dívat se na svět stejným pohledem jako ona a Radek. Naše vzájemné vztahy postupně ochladly.

Zanedlouho se dcera přestěhovala k rodičům svého přítele a navštěvovala nás stále méně často.

Poslala nám dopis

S náboženskými fanatiky se bohužel nedá diskutovat, to jsem si uvědomovala s pocitem neřešitelnosti celé situace. Bolelo mě to, ale manžel mě utěšoval, že pro Moniku jsme udělali, co jsme mohli.

Pokud si vybrala svoji cestu, na které nás nechce, nic s tím nenaděláme. Třeba jí život vyučí a jednoho dne pochopí, že vztah k rodičům je důležitější než nějaké pámbíčkářství. Tajně jsem v to doufala.

Dočkala jsem se ale něčeho jiného, horšího a jak se zdálo, tak nezvratného. Monika nám jednoho dne poslala dopis, že už s námi nechce dál komunikovat, protože bychom jí bránili v cestě k Bohu. Jak řekl manžel, v podstatě se nás zřekla.

Oplakala jsem to několik dnů a nocí. Veškerou pozornost jsme pak s mým mužem zaměřili na syna. Ten byl naštěstí rozumově založený a nehrozilo, že by hledal útěchu v nějaké sektě.

Monika se nám vytratila ze života a když jsme po ní občas zkoušeli pátrat, naráželi jsme na zeď mlčení a nedostatku informací. Bylo to pro mě, jako kdyby zemřela – vlastně ještě horší.

Bylo to poslední setkání?

Syn se po vystudování vysoké školy oženil a se snachou žili u nás v rodinném domku. Brzy měli děti, takže jsem se radovala z vnoučat.

Trochu mě zamrazilo, když mi syn řekl, že svoji prvorozenou dcerku pojmenuje po zmizelé sestře a chvíli trvalo, než jsem si na jméno Monika znovu zvykla.

Čas utíkal a já si na svoji dceru vzpomínala jen při rodinných oslavách, na její narozeniny nebo o Vánocích. Než jsem odešla do důchodu, postihla mě bolestná ztráta, manžel zemřel na srdeční selhání.

Jako ovdovělá jsem se ale necítila sama, díky synovi a jeho rodině. Jednoho dne mě čekal šok. V mailové schránce jsem našla vzkaz od své dcery. Nejprve jsem tomu nechtěla věřit a domnívala jsem se, že je to jen nějaký žert.

Když jsem ale zavolala na číslo mobilu, které bylo ve zprávě, poznala jsem podle hlasu, že opravdu mluvím s Monikou. Přála si setkat se osobně. Nevěděla, že její otec zemřel a když jsem jí to řekla, slyšela jsem, jak se jí hlas roztřásl dojetím.

Po dlouhých pětadvaceti letech jsme si s dcerou opět stály tváří v tvář. Na její víře se nic nezměnilo, důvod byl daleko prozaičtější a tragičtější: Monika bojovala s rakovinou a nevěděla, kolik života má ještě před sebou.

Neprosila o žádné odpuštění, chtěla mě prostě ještě vidět. Setkaly jsme se jen jednou, později už na volání ani na maily nereagovala. Nevím ani, jestli ještě žije, už je to víc než rok, kdy jsem ji po čtvrt století znovu viděla.

Marie L. (69), Praha

Související články
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
4 minuty čtení
Můj syn se ženil poměrně pozdě. Byla jsem tedy šťastná, když mi konečně oznámil, že je zamilovaný, a budoucí snacha se mi moc líbila. Můj syn Luděk byl úplně normální chlap, co se týče vzhledu, ale byl velmi úspěšný ve své profesi a tomu měl i odpovídající plat. Svoji ženu Evu poznal, až když mu bylo čtyřicet let. Byla o dvanáct let mladší a byla to skutečná krasavice. Byla ten typ ženy, za
5 minut čtení
Ten dětský smích. Kdysi se rozléhal celým bytem, a když kluci vyrostli, těšila jsem se, že tu hudbu uslyším, až oni budou mít děti. Bohužel je tu ticho. Kolikrát jsem si představovala, že za rohem vykoukne malá holčička nebo klouček, rozběhnou se ke mně a obejmou mě. Ale není tu nikdo, děti ani dospělí. Osmdesát let života je za mnou, a přesto, když přemýšlím o své rodině, si připadám, jako byc
3 minuty čtení
Můj bráška se jmenuje Pavel a je o dvacet let mladší než já. Je postižený a já se bojím, co se s ním stane, až já jednou odejdu. Má jenom mě. Když se narodil, byla jsem už dospělá a vlastně jsem ho nosila na rukou. Byla jsem tak trochu jeho druhá máma, jelikož naši byli tehdy starší, nepočítali s tím, že ještě budou vychovávat další dítě. A pak přišlo zjištění, že s Pavlem není něco v pořádku.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi