Domů     Vždyť je to jen pes, tak proč ty scény a potíže?
Vždyť je to jen pes, tak proč ty scény a potíže?
7 minut čtení

Stále si vyčítám, že jsem už nešla domů, ale chtěla, aby se naše fenka ještě trochu víc proběhla. Jako blesk se přihnal cizí pes a naši Sindy před očima mé dcery zakousl.

Každý asi zažije období, kdy si sáhne na samé dno. To moje přišlo, když nás opustil otec mé dcery. Vlastně neopustil, on mi celou dobu lhal. O tom, kolik mu je let, o tom, že je svobodný, o tom, že nemá žádné další děti.

O své práci, o svém majetku, prostě o všem. A já mu věřila. Dařilo se mu to zejména proto, že nežil v naší zemi, ale ve Švýcarsku, a ani tam nebyl doma. Jeho rodina pocházela ze země na východ – z Albánie. Tam je takový vztah k ženám samozřejmostí i dnes.

Ano, byla jsem naivní, ale člověk, když miluje, tak věří. Bohužel má na očích růžové brýle a život mu pak uštědří strašnou lekci. A je mnohem těžší, když v tom není žena sama, ale lítá v problémech zároveň dítě.

Já se s odchodem partnera a otce dítěte už dávno vyrovnala, mnohem horší bylo vypořádat se s přežitím. Tato společnost není nakloněna sociálně slabým a ženám samoživitelkám už vůbec ne.

Těžce jsem bojovala s dcerou o přežití, moje holčička neměla na růžích ustláno, nemohla jsem jí dopřát to, co je pro většinu jiných dětí samozřejmost. Byly jsme prostě socky, jak nám občas dal někdo najevo.

A za svůj osud, v očích úřednic na sociálkách a na pracáku, si můžu přece sama. Takový byl nejen jejich názor, ale také přístup ke mně.

Přemýšlela jsem během bezesných nocí, jak Viki její život aspoň trochu zlepšit a zalahodit její dětské duši něčím, co by jí udělalo radost. Musela jsem ji milovat za dva, za sebe i otce, kterého nezajímala. Když bylo mé Viki devět, vstoupila na nám do života Sindy.

Láska na první pohled

Ano, tak by se to dalo nazvat. To štěně bylo roztomilejší, než běžně malí pejsci bývají.

I když to nebyl žádný psí aristokrat, tak bylo hned na první pohled zřejmé, že v jejích žilách koluje krev teriéra Jack russella – psího komika z populární komedie Maska s Jimem Carreaym, kterou jistě každý zná.

Byl to oblíbený film mé dcery, tak možná proto si hned malého tvorečka zamilovala. I když jsem neměla peněz nazbyt, když jsem viděla tu lásku na první pohled mezi štěnětem a mou dcerou, musela jsem ustoupit.

Nebyla jsem z dalšího hladového krku sice nadšená, ale ta radost v očích a srdci mého dítěte stála za to, abych tomu štěněti dala šanci, a neskončil v psím útulku. Osud mi nahrál.

V tu dobu se mi naskytla možnost přivýdělku, brigády, ve školní jídelně, a tak jsem si říkala, že tam se určitě nějaké zbytky pro malého psíka najdou. A že to nebude tudíž tak finančně náročné.

Když jsem pak doma viděla, jakou lásku a radost mé dceři fenečka přináší, nelitovala jsem už vůbec, Rády jsme s naší psí holčičkou vyrážely na procházky jak odpoledne po škole, tak o víkendech.

Z počátku jsem nebyla nadšená z toho, že musím o víkendech brzy ráno vstát a vyrazit se psem do parku, ale zvykla jsem si a posléze jsem byla za ranní procházky dokonce ráda.

Bylo úžasné, jak se mi během dvou let zlepšila kondička, zhubla jsem osm kilo, lépe se mi dýchalo a bez problémů jsem vyběhla do třetího patra. Sama bych se občas „nedokopala“ k tomu vylézt celý den ven, ale naše Sindy byla motor. Ven se s ní prostě jít muselo.

Navíc byla naše fenečka úžasný komik, dokázala bavit celé sídliště, poskakovala legračně na zadních nohou a točila se.

TDokázala nás bavit celý den, musely jsme se smát jejím přemetům, jak se dokáže vytvařovat a nejvíce ze všeho tomu jejímu úžasnému prasečímu ocásku.

Vyléčila kožní problém

Říká se, že psi dokážou svého páníčka léčit, že jsou jejich sliny hojivé. Já jsem tomu nikdy nevěřila, ale pak přišla chvíle, kdy jsem se přesvědčila. Na nohou se mi objevil nějaký kožní problém, na který nezabíralo nic.

Nejsem tip člověka, který okamžitě se vším běží k lékaři, ale když se problém šířil a vypadalo to hůř a hůř, donutilo mě to. Od odborníka jsem se dozvěděla tu děsnou diagnozu – je to lupénka.

Vzpomněla jsem si na svého strýce a také další příbuzné, kteří tímto nepříjemným problémem trpěli. A je to tady! Povzdechla jsem si. Rodinné prokletí! Brzy se budu muset rozloučit se sukní a krátkými šortkami v létě. Na mé nohy bude hrozný pohled!

Sindy jako by to věděla, jak jen mohla, už seděla u mých nohou a láskyplně je olizovala. Mohla jsem ji odhánět sebevíc a křičet, že to je Fuj! Stejně u mě v nestřeženém okamžiku byla zas. To, že se dala lupénka na ústup , jsem přičítala její psí terapii.

Jiný důvod jsem nenašla. Jak čas šel, získávala si mě Sindy víc a víc, nebylo milejšího a zároveň legračnějšího pejska v pražských Modřanech, kam jsme se s dcerou přestěhovaly. Našla jsem si tam práci. Najednou bylo líp a začalo se nám konečně trochu dařit.

Byly jsme šťastná rodinka. Jen mi bylo líto, že musí Sindy čekat doma, když jsem já v práci a dcera ve škola, a že jí tam musí být smutno celé ty hodiny. Byla ale hodná a trpělivá. Vítala nás vždycky tak nadšeně, srdečně, a dojemně, že jsme se těšily domů. O to více jsem se jí to pak snažila vynahradit delší procházkou o víkendu.

Jako posel z pekla

Ten den jsme vyrazily s dcerou a Sindy na naší běžnou pochůzku v Modřanech. Byl krásný den, sluníčko svítilo, nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl den proměnit v těžkou noční můru a velký smutek.

Už jsme chtěly jít domů, ale já rozhodla, že naší Sindy dopřejeme ještě bonus – jedno kolečko navíc… Nikdy si nepřestanu vyčítat toto své rozhodnutí, ačkoliv mi všichni domlouvají, že to nebyla moje vina, nemohla jsem přece vědět, co se během několika následujících vteřin stane?

Jako posel z pekla se přihnat černý pitbul, bez vodítka, bez náhubku, a najednou držel naši fenečku v zubech. Dcera křičela na celé okolí o pomoc a zuřivě cloumala pitbulem.

Ten ale držel Sindy jako v kleštích, Konečně přiběhl postarší muž, který se marně snažil psa přimět k poslušnosti. Nakonec chytil pitbula za tlamu a pes pokousal i jeho. Bylo to jako strašný sen.

Klečely jsme u Sindynky, ležela na zemi se strašnou ranou v prsou, její tělíčko se třáslo, ale vůbec nekňučela,. Dívala se na nás svýma oddanýma očima, ve kterých byla prosba o pomoc, a olizovala nám ruce. Bylo to takové zoufalství a bezmoc.

Zabalily jsme jí do mikiny a kdosi nám radil, kde je nejbližší veterinář. Spěchaly jsme tam. Když jsem se rozhlížela po pittbullu a jeho páníčkovi, byli oba pryč. Než jsme doběhli na veterinu, Sindy dceři v náručí zemřela.

Samozřejmě jsme to okamžitě nahlásili na místní policii. A výsledek? Majitele nenašli. Prý obvolali nemocnice, jestli si tam někdo nenechal ošetřit pokousanou ruku, ale nic. Taky kamery, které v těch místech jsou, byly údajně vypnuté, tak nic nenatočily.

S dcerou jsme celou záležitost zhodnotily, že majitel pitbula spláchl celou záležitost u policie nějakým finančním obnosem s tím, že to byl přece jenom pes… Jenže pro nás to byla milovaná duše, která nám oběma – mně i dceři – moc chybí.

Dcera posléze našla na internetu zajímavé informace o tom, že v mnoha jzemích musí podstoupit majitel nebezpečného psa psychologické testy, jestli je schopen takové zvíře dobře vychovat a zvládnout. Ten postarší muž to očividně nedokázal.

A tak může příště jeho domácí mazel bez náhubku a bez vodítka pokousat nebo dokonce zabít malé dítě.

Marcela K. (50), Praha

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do