Domů     To dědictví nestálo za ztrátu přátelství
To dědictví nestálo za ztrátu přátelství
3 minuty čtení

Jako rodina jsme si zakládali na dobrých vztazích a pomáhali jeden druhému. Dnes bych ty časy ráda vrátila.

Když jsem poslouchala příběhy o tom, jak se rodina rozpadne kvůli nějaké staré chatrči, vždycky jsem nechápavě kroutila hlavou. Ale pak to potkalo i mě. I když mám svého bratra moc ráda, vím, že vždycky byl rodičů mazánek, prostě benjamínek.

Já jsem byla starší, samostatnější, nikdy jsem se tak nemazlila a nelísala, jako to uměl on. To Alex byl mým pravým opakem.

Sladký jako med, uměl se každému vlichotit, přitom to ale dělal tak nějak přirozeně, nenásilně, člověk ho nemohl nařknout z vypočítavosti.

Maminčin mazánek

Když jsme si s bratrem pořídili rodinu a děti, cítila jsem, že i ty jeho dětičky jsou u prarodičů oblíbenější, což mě ve skrytu duše mrzelo. Říkala jsem si, že děti za nic nemůžou, že by je babička s dědečkem měli vnímat všechny stejně. Jenže to se nedělo.

Vždycky si na prázdniny a výlety brali zásadně jen děti Alexovi. Samozřejmě si toho všimly i moje děti a když byly větší, na rovinu jsem jim vysvětlila, že z nějakého důvodu mají blíž k jejich dvěma sestřenicím a že mě to mrzí.

Přesto jsem se vždycky chovala slušně, nesnažila se to dávat najevo. Jenže pak máma přišla s tím, že se jejich dům přepíše na Alexe a že ten mě vyplatí nějakou částkou, která byla opravdu dost symbolická. V tu chvíli se ve mně zvedla vlna nevole.

Představila jsem si totiž, jak Alex jednou dům prodá za desetinásobek toho, co nabízí mně, a já budu mít ušmudlaných dvě stě tisíc. Vyjela jsem tenkrát na všechny – bratra, snachu i rodiče.

Pustili jsme se do sebe, já nakonec naštvaně práskla dveřmi u domu mých rodičů a už se tam neukázala.

Čas vše zahojí?

Už je tomu dvanáct let a rodiče zemřeli. S Alexem se stále obcházíme obloukem. Mně ale je najednou v mém věku, kdy tu už ani jeden dlouho nebudeme, úplně jedno, že jsem na domě rodičů nevydělala. Větší cenu pro mě má moje rodina.

Čím dál více přemýšlím o tom, že za bratrem zajdu. Vybavuje se mi všechno, co jsme spolu prožili a říkám si, že i naši by byli určitě rádi, kdybych smírčí proces dotáhla až do konce.

A tak se každý den více a více odhodlávám k tomu, že už to jeho číslo konečně vytočím. Snad mi to hned nepoloží!

Lenka (56), Klatovy

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může