Domů     Sousedku týrá vnuk. Bojím se ho i já!
Sousedku týrá vnuk. Bojím se ho i já!

Oproti tomu, co se děje vedle v domě, mám zlatá vnoučata. Vím, že bych měla něco udělat a už se k tomu pěkných pár týdnů odhodlávám. Zatím se odhodlávám. Taky se totiž bojím.

Bydlím na menší vesnici v Jihomoravském kraji, kde každý vidí druhému přes plot pomalu do talíře. Proto vím, co se děje vedle v domě a mám z toho úplné noční můry.

S Jaruškou, která tam bydlí, se příliš nepřátelíme, máme každá jinou povahu a nerozuměly jsme si moc ani na základní škole, kam jsme spolu chodily.

Respektujeme jedna druhou, občas si přes plot vyměníme pár slov, nějaké výpěstky ze zahrádky, cukr, vajíčka, sůl… co zkrátka tak občas dojde v kuchyni… ale kamarádky nejsme. To ale neznamená, že je mi jedno, co se tam vedle děje.

Zvlášť, když z kuchyňského okna mám výhled přímo směrem k jejich obýváku a dozadu na zahradu, kam nikdo z ulice nevidí a nemůže proto zjistit, co je její vnuk Tonda zač.

Jaký táta, takový syn

Toník je celý její syn Antonín v mladším a pořádně zhoršeném vydání. Antonína si Jarka pořídila s nějakým vojáčkem, kterého potkala na výletě v Brně.

Tehdy ještě kluci jezdili na vojnu na celé dva roky a umístěnku měli klidně dvě stě, tři sta kilometrů od domova. Psala si s ním, pak přijel na opušťák a jak už to bývá, po devíti měsících se narodil Antonín.

Vzpomínám si, jak z toho bylo na vsi pořádné halo, protože ten vojáček si Jarku nevzal a sama holka na vesnici. To víte, lehký to tedy neměla.

Vychovávala syna víceméně sama, jen párkrát měla nějakou známost na dálku, občas se někdo objevil u vrátek, ale nikdy s nimi nikdo nebydlel. Škoda, protože jestli Antonín něco opravdu potřeboval, tak pořádně srovnat.

Vyrostlo z něho pěkné kvítko – když byl mladší. A pořádný gauner, když se z něho stal chlap. Napřed míval jen takové obyčejné průšvihy, jak divočejší kluci obvykle něco vyvedou. Sem tam okno, kradl ovoce a zeleninu na zahrádkách, nic zásadního.

Pak všem zmizel z očí, odstěhoval se do Prahy. Tam se chytil nějaké špatné party, šušká se, že i kolem toho kmotra Mrázka se motal… Nakonec ho zavřeli a od té doby ještě víckrát. Zrovna teď prý zase sedí, ale nikdo to neví s jistotou, jen se to povídá.

Miminko jako překvapení

Musím říct, že kdykoliv hrají v rádiu písničku Slzy tvý mámy šedivý od Olympicu, hned si vzpomenu na Jarku. Ta se tedy kvůli klukovi hrozně nasoužila, jen co je pravda.

Ani jsme nikdo netušili, že má Antonín syna, dokud se jednoho dne neobjevila taková hodně vyfintěná strašně hubená slečna. Na podpatcích sotva přešla od vrátkům ke dveřím. Nesla sebou takovou tu dětskou sedačku s miminkem a dlouho se u Jarky zdržela.

Jezdila pak docela pravidelně celé roky a Jarka vypadala konečně šťastně. Ta skoro snacha (protože si ji Antonín nikdy nevzal) se jmenovala Zita a vyklubala se z ní docela fajn ženská. Párkrát jsem si s ní povídala.

Nikdy jsem se nemohla zbavit dojmu, že se určitě živí nejstarším řemeslem, ale tady u nás na vsi se vždycky chovala zdvořile, podpatky vyměnila za tenisky nebo gumáky, práce na zahrádce jí dělala spíš radost než starost a zkrátka zdálo se, že sem vlastně jezdí odpočívat.

Však jí taky Jarka podstrojovala a různě pomáhala – třeba jsem viděla, jak Zita vytahuje z auta koš špinavého prádla a to pak vlaje u Jarky na zahrádce.

Roste pro kriminál

Jediné, co jsem si říkala, že není v pořádku, byl vztah těch dvou k chlapečkovi. Jmenuje se taky Antonín, říkalo se mu Toníček, a tak rozmazlené dítě jsem v životě neviděla.

Byl divoký po tátovi a stejně jako on by býval potřeboval tvrdší výchovu, nějaké hranice, aby věděl, co si smí dovolit a co nesmí.

Jenže to pořád bylo Toníčku sem, Toníčku tam… Však mě taky už tehdy napadlo, že se to jednou vymstí, až jim kluk přeroste přes hlavu, a to se přesně stalo. Zita bohužel předloni zemřela při autonehodě a od té doby bydlí kluk tady.

Je mu šestnáct let a roste pro kriminál. Vyhodili ho už ze druhého učňáku, prý pro šikanu. Takže má základku a prý půjde znovu do školy, ale to není jisté. Zatím se válí celé dny doma a nic nedělá, vídám ho na gauči v obýváku celé hodiny.

Co je ale nejhorší je, že jsem si taky všimla, že si z Jarky udělal doslova otrokyni. Skáče kolem něho, nosí mu jídlo až pod nos a zase uklízí nádobí.

Posledně se mu něco nelíbilo, tak na ni řval, že je nemožná bába, že neumí ani přichystat „pořádný žrádlo“, že je k ničemu. Plakala pak vzadu na zahradě.

Když mu nechtěla dát peníze z důchodu, pořádně ji v kuchyni seřval, stisknul jí zápěstí, muselo to hrozně bolet a plechovku, do které si Jarka dává peníze, jí sebral z ruky. Prý, když nebude „dávat love“ (to jsou výrazy!), že ji zabije.

Stejně prý může za to, jaký je jeho táta a že máma umřela (to tedy nevím, jaký by na tom Jarka měla mít podíl), tak ať platí, že jemu je všechno jedno.

Srovnají ho chlapi?

Býval to takový hezký kluk. Jednou jsem mu dala před obchodem lízátko, když jsem kupovala pro svoje vnoučata sladkosti. Tak hezky se na mě podíval… Dneska se mu vyhýbám obloukem. Bojím se, že ublíží Jarce.

Vidím, jak se jeho agrese stupňuje, protože si myslí, že si ho nikdo nevšímá. Měla bych nahlásit domácí násilí, ale co oni ho hned nezavřou. Bude na svobodě, dá si dvě a dvě dohromady, kdo ho nahlásil a půjde po mně.

Škoda, že není vůbec nikdo, na koho bych se mohla obrátit, protože mámu nemá a táta sedí. Nedávno mě napadlo, že bych to probrala s chlapama štamgastama, co chodí do hospody. Je to taková „rada starších“ naší vesnice. Ti už by ho srovnat dokázali, věřím tomu.

Jiřina K. (69), Most

reklama
Související články
23.5.2024
Odstěhoval se do staré hájovny na kraji lesa, s nikým se nebavil, zamračený, zanedbaný a mrzutý. Byl to velice záhadný muž. Byl to místní podivín. Odstěhoval se z vesnice, která mu připadala asi příliš rušná, ač to byl zapadákov, do staré hájovny na kraji lesa. S nikým se nebavil, a když, tak jednoslabičně. Bylo mi jasné, že je to chlapík s tajemstvím, a babička mi to tajemství prozradila. B
22.5.2024
Můj první muž byl omyl. Ostýchám se to přiznat jen proto, že máme děti. Musela jsem si ho vzít z vděku. On byl vyučený, já jsem měla vysokou školu. Nijak neopovrhuji lidmi s nižším vzděláním, leč s mužem jsme měli jiné zájmy, byli jsme jiné povahy. On byl výbušný, já klidná. Proč jsme se tedy brali, říkáte si? Nebýt jeho, nebyl by tu Gustav kdysi jel kolem vážné nehody. Auto narazilo do m
22.5.2024
Moje dcera Hanička se ocitla v nelehké životní situaci. Je nemocná, a navíc ji trápí manžel. Jak já jako máma mohu pomoct? Vždy byla statečná a nechtěla od nikoho pomáhat. Bylo jedno, jestli šlo o vystřihovánky v dětství, nebo vymalování bytu v dospělosti. Teď mi to dochází. I za manželství si musela obstarat spoustu věcí, které spíš náleží mužům. „Mami, přestaň si už konečně dělat zbytečné sta
21.5.2024
Nedávno jsme oslavili pětadvacáté výročí svatby. V té chvíli by mě ani nenapadlo, že budu podávat žádost o rozvod a láska se promění v prach. Bylo to fantastické. Uspořádali jsme večírek pro naše blízké přátele. A protože bylo pěkné počasí, konal se na zahradě. Nechyběly květiny a nádherné dárky, úžasný dort, momenty plné emocí, úsměvů a přání. Láska na první pohled Potkali jsme se v posl
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vaječné muffiny se sýrem
tisicereceptu.cz
Vaječné muffiny se sýrem
Hledáte inspiraci pro netradiční snídani? Připravte své rodině vejce, samozřejmě s pořádnou dávkou slaniny. Suroviny 10 plátků anglické slaniny 1 červená paprika 2 hrsti jarní cibulky 10 vaje
Rezidence pro jedenáct veteránů
rezidenceonline.cz
Rezidence pro jedenáct veteránů
Dům postavený v šedesátých letech minulého století prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dočkal se i velkorysého rozšíření. Nyní tahle moderní a elegantní rezidence, nacházející se v regionu Eastern Townships v kanadském Quebecu, nabízí komfort svým obyvatelům i reprezentativní prostor unikátní sbírce. Prvním záměrem majitelů, vášnivých sběratelů, bylo upravit stárnoucí nemovitost tak, aby v ní mohli parkovat
Povaha člověka podle barvy aury
nejsemsama.cz
Povaha člověka podle barvy aury
Podle aury jednoduše poznáte, zda je člověk uvnitř dobrý, nebo skrývá lži a tajemství! Stačí, když se zaměříte na to, co kolem dotyčného, kterého se snažíte přečíst, vidíte. Zvládne to i úplný laik. Aura se skládá ze sedmi vrstev: éterického těla, emocionálního, mentálního, astrálního, éterického negativního, karmického a andělského. Její barva vám o člověku řekne takřka všechno.
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
iluxus.cz
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
Ve středu 22. května uspořádalo renomované hodinářství Koscom večer věnovaný švýcarské značce Norqain. Ta je úzce spojená s hokejem, a tak měla akce návaznost na aktuálně probíhající Mistrovství světa
Pohřbili kancléře zaživa?
epochalnisvet.cz
Pohřbili kancléře zaživa?
„To ne! Proboha ne!“ vykřikne kancléř a celý vyděšený se posadí na posteli. Ten příšerný sen se mu zdál už potřetí! Je v něm pohřben do rakve, v níž ovšem po pár dnech obživne!   Svého času je prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Je mu něco málo přes 40 let, a už má za sebou funkci diplomata, císařského
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
enigmaplus.cz
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
Ačkoliv titul nejslavnějšího jezerního monstra si pro sebe zabrala lochneska ze skotského jezera Loch Ness, v Kanadě k tomu rozhodně také mají co říci. V tamní provincii Britská Kolumbie se totiž nach
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
nasehvezdy.cz
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
Má snad Hollywood většího hřebce, než je Leonardo DiCaprio (49)? Ten všechny své partnerky obvykle opouští poté, co krásky dovrší 25 let, protože starší ženu vedle sebe nesnese. Že by to s jeho stáv
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
epochanacestach.cz
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
Karlovarský kraj, to nejsou jen světoznámé lázně na seznamu UNESCO. Jeho ráz utváří i bujná příroda, tajuplné podzemí a dechberoucí kulturní památky. Vydejte se s námi do historických měst, odkud můžete podnikat výlety za poznáním dalších magických míst. Cheb – po stopách středověkých kupců Ve městě Cheb najdete nevídanou koncentraci památek. Prohlédnete si unikátní komplex hrázděných
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
historyplus.cz
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
V tratolišti krve leží na „tenisovém dvorci“ v centru Říma 28. května 1606 bezvládné tělo. Patří mladému hejskovi Ranucciu Tomassonimu. O život ho na neobvyklém místě připravil známý malíř. Je pravda, že se umělec pokusil Tomassoniho před smrtí i vykastrovat? Potemnělé vězení v Andělském hradě v srdci Říma má nového „nájemníka“. Je jím Benvenuto Cellini, zřejmě nejzkaženější umělec
Stařenka rozřezala a spálila manžela
epochaplus.cz
Stařenka rozřezala a spálila manžela
Před justiční budovu přiveze taxík jakousi ženu. Když vystoupí, z obličeje jí mnoho vidět není. Na hlavě má šátek a tvář zakrytou rouškou. Co lze ale spatřit dobře, jsou potíže, které jí působí chůze. Z auta se dostane za pomoci příslušníků justiční stráže. To bude jistě oběť! Anebo ne? Na Českolipsku v severních Čechách mají
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
skutecnepribehy.cz
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
21stoleti.cz
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
Podle nové studie nástroj umělé inteligence nejvíce pomohl s kreativními úkoly. Naopak při analytičtější práci zaznamenal spoustu chyb. Když vloni na jaře začal profesor z Harvard Business School Kar