Domů     Byla protivná, nafoukaná a přebrala mi všechny kluky
Byla protivná, nafoukaná a přebrala mi všechny kluky
7 minut čtení

Posmívala se mi. Kluci měli oči jen pro ni. Jenomže každý chvilku tahá pilku, milá sestřenko.

Znáte někoho, kdo jezdíval na jarní prázdniny do Prahy? Takových moc není. Patřím mezi ně. Ano, to já jsem jezdívala na “jarňáky” do Prahy, byla to jedna z nemnoha příležitostí, jak se podívat do hlavního města. Věřte nebo ne, nejezdila jsem tam ráda.

Tedy abych byla spravedlivá, teta se strejdou byli fajn, ale sestřenice Ivona mi pila krev. Chovala se nadřazeně, dávala mi najevo, že jsem něco míň než ona. Jen proto, že žila ve velikém městě, zatímco můj tát0a byl hajný, a tak jsme bydleli v lese.

Ivona se mi kvůli tomu posmívala. Několikrát za to dostala od strýčka, což byl brácha mého táty, facku. Od té doby se mi posmívala tak, aby to její rodiče neslyšeli. Říkala mi: Irena z hlubokého lesa.

Tak mě i představovala kamarádkám, které se mi pak samozřejmě smály rovněž. Tropila si blázny z mého oblečení, které, pravda, s poslední módou nekorespondovalo. Z hájovny jsme to měli do nejbližší vesnice tři kilometry, do města dvacet.

Za takových podmínek se oděv nenakupuje snadno, a zvlášť v době, kdy kvalitního, pěkného oblečení nebylo příliš.

Prázdninové peklo

“Tam u vás nejsou obchody?” šklebila se vždy, když jsme se viděly. “Je to na tobě vidět!” Na můj vkus jsme se setkávaly až příliš často. Teta se strejdou ji k nám vozili na část letních prázdnin, a to bylo peklo. V duchu jsem jí neřekla jinak než Protiva.

Její nejfrekventovanější slovo bylo: nuda. Anebo hrůza. S sebou si vozila zavazadlo plné tuzexových hadříků, v lese v nich působila směšně. Chodila tak i na houby.

Můj táta se jí to snažil rozmluvit, vysvětloval jí, že už kvůli klíšťatům by si měla obout gumáky a obléknout tepláky a bundu, ale jen se šklebila a pohrdavě syčela.

“Minišaty na houby?” divila se moje máma. “Ale Ivonko, tady nikdo minišaty na houby nenosí.” Ivonka zvedla oči v sloup, aby dala najevo, že tady jsme sto let za opicemi. Odpověděla svým oblíbeným slovem:

“Hrůza!” Večer jsme jí pak vyndavali klíšťata, která se na ni přisávala po desítkách.

Džínová minisukně

Že přijede Ivona, to se pokaždé rychle rozkřiklo. Moje kamarádky ji srdečně nenáviděly, horší to bylo se zdejšími kluky. Ti byli z Ivony celí pryč.

Když se od hlavy až k patě vyparádila, což za pomoci tuzexového oblečení šlo docela lehce, klukům div nevypadly oči. Úplně zapomněli na místní holky a zírali jen na Ivonu.

Schválně, potvora, nosila kratičkou džínovou minisukni, pochopitelně značkovou, takovou jste jinde než v Tuzexu nebo v Západním Německu nesehnali. Máma mě jednou přistihla, jak kvůli tomu brečím.

Snad mě omlouvá skutečnost, že mi bylo šestnáct let a doopravdy mi přišlo líto, že kluk, do kterého jsem byla tehdy tajně zamilovaná, má oči jen pro Protivu.

Máma to vyřešila tím, že koupila v obchodě partiovým zbožím veselou letní látku, z níž mi minisukni ušila na starém šicím stroji po babičce. Z pilnosti přidala i krémovou halenku s bílým límečkem.

Když jsem si to před velkým zrcadlem v chodbě zkusila, nezbylo než si přiznat, že vypadám jako Božena Němcová, když byla malá. V konkurenci s džínovou značkovou sukní to neobstálo.

Sbohem, Pepo!

A ty plavky, jaké měla! Když se vystavila u rybníka, několik mladíků se málem utopilo. Přitom to byli samí vynikající plavci. Přes plavky nosila průhlednou sukénku, taková nebyla k sehnání nikde jinde než v kapitalistické cizině.

Definitivně mi zprotivila tu mou tajnou lásku, protože Pepík, tak se moje tajná láska jmenovala, pokukoval po Ivoně tak nábožně, až jsem se s ním v duchu rozešla. Naštval mě. Přitom zrcadlo v chodbě mi prozradilo, že nevypadám špatně.

Ale to víte, v tesilových kalhotách z vesnického obchodu a oranžovém kousavém svetru, který upletla maminka, by jako osudová žena nevypadal nikdo.

Běž radši do Prahy

Kazila mi jarní i letní prázdniny. A dělala to s velkou radostí. Jsem přesvědčena o tom, že právě kvůli Ivoně jsem coby nezletilá neměla nikdy žádného kluka.

Všichni se mi zprotivili prázdninovým civěním na Ivonu natolik, že když mi pak o školní rok udělali nějakou nabídku, zasyčela jsem.

“Hele, běž si radši do Prahy za Ivonkou a neztrácej se mnou čas!” A když jsem dosáhla plnoletosti a ocitla se v Praze na koleji, Ivona mi nedala pokoj. Kdepak, příbuzných se člověk jen tak snadno nezbaví.

Soudím, že vzhledem ke své povaze neměla žádné kamarádky, a tak jsem jí zůstala jedině já, sestřenice Irena z hlubokého lesa.

Často mi telefonovala, chodila mě navštěvovat na kolej, zvala mě domů na nedělní obědy. Nemohla jsem odmítnout, přece jen, byla to dcera tátova bratra. Jednoho dne mě na nedělním obědě seznámila s Pavlem. Byl to její spolužák z “vejšky”. Prý vážná známost.

Představila mě slovy: Tak tohle je Irena z hlubokého lesa.

To on si začal

Nutno podotknout, že tehdy už jsem se oblékala “pražsky”, vzezření lesního strašidýlka jsem nechala v hájovně. Pavla moje přezdívka zaujala a se zájmem si vyslechl mé vyprávění o tom, že pocházím ze samoty. Podotkl, že je to romantické.

Ivona vyvalila oči, takovou reakci nečekala. Možná se domnívala, že se mi teď budou posmívat společně. Její kluk Pavel se na mě ale usmíval, byl mi moc sympatický. Pomyslela jsem si: Tebe je, kamaráde, pro tuhle nesnesitelnou nánu škoda.

Ale svatosvatě přísahám, že mě ani nenapadlo, že bych ho Ivoně mohla přebrat. Taková zmije jsem nikdy nebyla. Začal si on, Pavel. Ukázalo se, že s Ivonou chodí tři měsíce a má toho tak akorát.

Ona do něho byla evidentně po uši zamilovaná, on se zakoukal spíš do jejích očividných půvabů. Nicméně, jak mi později prozradil, její chování a její řeči mu už nepřekonatelně lezly na nervy.

Kamínky na okno

Když pak jednoho dne házel kdosi neznámý kamínky na okno koleje, kde jsem bydlela ještě s dalšími dvěma studentkami, myslela jsem, že se mě to netýká, že přicházejí obdivovatelé mých spolubydlících.

Zejména dlouhovlasá dlouhonohá blondýna Lucka jich měla tucty, věčně některý z nich postával pod oknem. Když vyhlédla z okna, poznamenala, že toho kluka nezná. Samotnou ji překvapilo, že tam nestojí její ctitel. Vykoukla jsem, byl tam Pavel.

Divže jsem nevypadla dolů na trávník. Když holky viděly, jak jsem vykolejená, půjčily mi, co mohly: sukni, svetřík, silonky, dokonce mě i rychle nalíčily a kulmou vylepšily neposlušné vlasy.

Byla jsem jim tak vděčná, že jsem jim, když jsem se vracela, koupila dole ve večerce lahev laciného vína.

Vyděšená máma

První rande se opravdu vydařilo. Courali jsme parkem, koukali na měsíc, a že pršelo, to nám bylo naprosto fuk. Nemohla jsem se nezeptat, zda stále ještě chodí s Ivonou, na což odpověděl, že už ne, že už mu z ní definitivně ruply nervy.

Nedivila jsem se, dobře jsem ji znala. S Pavlem jsme si rozuměli natolik, že jsem ho po několika měsících pozvala domů, do hájovny. Moc se těšil. Jenže když se mým rodičům představil, máma vyděšeně zvolala:

“Ježíšmarjá, vy přece chodíte s Ivonou!” A tak moji rodiče pochopili, že jim domů vedu Ivonina kluka. Podezřívali mě, že je to jen ubohá pomsta, ale to se mýlili. Byla to celoživotní láska.

Irena S. (55), severní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Regina Řandová prý přišla manželovi na milenku!
nasehvezdy.cz
Regina Řandová prý přišla manželovi na milenku!
Není to tak dávno, co zářila štěstím. Dokonce s manželem po 20 letech obnovili manželský slib. Jenže pohádka má zřejmě trhliny. Herečka Regina Řandová (57), známá ze seriálu Kamarádi, prý čelí kruté r
Sladké je prý sprosté slovo!
skutecnepribehy.cz
Sladké je prý sprosté slovo!
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere
Roboti pod zemí: Jak ČVUT staví budoucnost tunelů a úložišť
21stoleti.cz
Roboti pod zemí: Jak ČVUT staví budoucnost tunelů a úložišť
Představte si robota, který se sám orientuje v temném podzemí, analyzuje stěny tunelu a rozpozná člověka i nečekanou trhlinu. Ne, to není sci-fi – to je JULBOT. A právě takoví roboti se dnes učí praco
Salát s pečenými meruňkami
nejsemsama.cz
Salát s pečenými meruňkami
Ovoce a salát v kombinaci se sýrem je vždy dokonalá pochoutka. Vyzkoušejte ji i s melounem, broskvemi nebo jahodami. Ingredience na 4 porce: ● 500 g meruněk ● 200 g krémového kozího sýra ● 1 vejce ● 200 g listového salátu ● 1 červená cibule ● sůl ● pepř ● olivový olej ● 2 lžíce medu ● 2 lžíce citronové šťávy ● 200 g sušené šunky Postup: Měkký kozí sýr prošlehejte s vejcem. Směs pak
Byl slepý básník Homér ve skutečnosti ženou?
enigmaplus.cz
Byl slepý básník Homér ve skutečnosti ženou?
Panovník ithackého království Odysseus odjíždí bojovat do trojské války. „Kdo tady teď bude vládnout?“ ptají se v tu chvíli dvořané. „Já,“ prohlásí rozhodným hlasem Odysseova manželka Pénelopé. Nikdo
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
epochalnisvet.cz
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
Když se fotbalový klub Chelsea rozhodne vstoupit do světa realit, nevznikne z toho jen obyčejný projekt. V Dubaji se právě chystá unikát, který spojuje vášeň pro sport, luxusní životní styl a architektonické ambice. Rezidenční mrakodrapy s výhledem moře nabídnou nejen prvotřídní zázemí pro regeneraci, ale dokonce i střešní fotbalové hřiště. V Dubaji jsme zvyklí na ledacos. Nekonečné skypooly
Praktický půvab ostrůvkových řešení
rezidenceonline.cz
Praktický půvab ostrůvkových řešení
Módní dispozice má své nesporné výhody, spočívající nejen ve výsledném vzhledu kuchyně, ale také z pohledu funkčnosti. Je ale náročná na prostor. Nesporným přínosem takto koncipované plochy je její vstřícnost k ideálnímu uspořádání, jež dbá na snadnou dostupnost a obsluhu všech jednotlivých zón kuchyně. Umožňuje totiž splnění nejdůležitější zásady, a sice minimalizaci počtu kroků a
Včely: Neúnavní pomocníci, kteří komunikují tancem!
epochaplus.cz
Včely: Neúnavní pomocníci, kteří komunikují tancem!
Jemné bzučení napovídá, že v okolí se pohybuje hmyz. Květinu zrovna navštívila včela, která po krátké chvílí míří zpět do úlu. Jakmile náklad odevzdá, předvádí zvláštní pohyby, skrze něž dává vědět ostatní, kde sehnat vydatný nektar. Malého živočicha v našich končinách nejvíce zpopularizuje kreslený seriál Včelka Mája, k němuž nazpívá píseň Karel Gott (1939–2019). Včely si pozornost zaslouží
Habáni na Moravě: Šlechta díky odpadlíkům od víry bohatla
historyplus.cz
Habáni na Moravě: Šlechta díky odpadlíkům od víry bohatla
Kdysi šťastná a prosperující obec náhle zeje prázdnotou. Tisíce lidí zanechávají své majetky napospas osudu a prchají ze země, aby splnily nemilosrdný panovníkův rozkaz. Jejich víra se od té povolené příliš liší. Hnutí novokřtěnců působí v církevním světě na počátku 16. století jako blesk z čistého nebe. Humanistický učenec Konrád Grebel (asi 1498–1526) a jeho kolega Felix
Rolls-Royce Motor Cars Prague vzdává hold kulturnímu odkazu modelu Phantom
iluxus.cz
Rolls-Royce Motor Cars Prague vzdává hold kulturnímu odkazu modelu Phantom
Model Phantom je od roku 1925 nejznámějším symbolem úspěchu. Po osm generací provázel královské rodiny, státníky, umělce a průmyslové magnáty, kteří byli přítomni u mnoha z nejvýznamnějších okamžiků m
Zelený ostrov Menorca
epochanacestach.cz
Zelený ostrov Menorca
Pokud nesnášíte velká vedra, nebo vám v létě na dovolenou nezbyl čas, nic není ztraceno. Menorka vám ráda otevře svou náruč. Název pochází z latinského Insula minor (Menší ostrov), který se používal pro odlišení od sousední Mallorky. Oba ostrovy patří k španělskému souostroví Baleáry. Od Mallorky se ostrov liší nejen velikostí, ale také rytmem života.
Grilovaný losos s borůvkami
tisicereceptu.cz
Grilovaný losos s borůvkami
Losos je jednou z nejoblíbenějších ryb na světě. Přidejte si k němu i omáčku, která ho skvěle doplní. Ingredience 150 až 200 g lososa na porci Marináda sušený česnek sůl a pepř šťáva z 1