Domů     Byla protivná, nafoukaná a přebrala mi všechny kluky
Byla protivná, nafoukaná a přebrala mi všechny kluky
7 minut čtení

Posmívala se mi. Kluci měli oči jen pro ni. Jenomže každý chvilku tahá pilku, milá sestřenko.

Znáte někoho, kdo jezdíval na jarní prázdniny do Prahy? Takových moc není. Patřím mezi ně. Ano, to já jsem jezdívala na “jarňáky” do Prahy, byla to jedna z nemnoha příležitostí, jak se podívat do hlavního města. Věřte nebo ne, nejezdila jsem tam ráda.

Tedy abych byla spravedlivá, teta se strejdou byli fajn, ale sestřenice Ivona mi pila krev. Chovala se nadřazeně, dávala mi najevo, že jsem něco míň než ona. Jen proto, že žila ve velikém městě, zatímco můj tát0a byl hajný, a tak jsme bydleli v lese.

Ivona se mi kvůli tomu posmívala. Několikrát za to dostala od strýčka, což byl brácha mého táty, facku. Od té doby se mi posmívala tak, aby to její rodiče neslyšeli. Říkala mi: Irena z hlubokého lesa.

Tak mě i představovala kamarádkám, které se mi pak samozřejmě smály rovněž. Tropila si blázny z mého oblečení, které, pravda, s poslední módou nekorespondovalo. Z hájovny jsme to měli do nejbližší vesnice tři kilometry, do města dvacet.

Za takových podmínek se oděv nenakupuje snadno, a zvlášť v době, kdy kvalitního, pěkného oblečení nebylo příliš.

Prázdninové peklo

“Tam u vás nejsou obchody?” šklebila se vždy, když jsme se viděly. “Je to na tobě vidět!” Na můj vkus jsme se setkávaly až příliš často. Teta se strejdou ji k nám vozili na část letních prázdnin, a to bylo peklo. V duchu jsem jí neřekla jinak než Protiva.

Její nejfrekventovanější slovo bylo: nuda. Anebo hrůza. S sebou si vozila zavazadlo plné tuzexových hadříků, v lese v nich působila směšně. Chodila tak i na houby.

Můj táta se jí to snažil rozmluvit, vysvětloval jí, že už kvůli klíšťatům by si měla obout gumáky a obléknout tepláky a bundu, ale jen se šklebila a pohrdavě syčela.

“Minišaty na houby?” divila se moje máma. “Ale Ivonko, tady nikdo minišaty na houby nenosí.” Ivonka zvedla oči v sloup, aby dala najevo, že tady jsme sto let za opicemi. Odpověděla svým oblíbeným slovem:

“Hrůza!” Večer jsme jí pak vyndavali klíšťata, která se na ni přisávala po desítkách.

Džínová minisukně

Že přijede Ivona, to se pokaždé rychle rozkřiklo. Moje kamarádky ji srdečně nenáviděly, horší to bylo se zdejšími kluky. Ti byli z Ivony celí pryč.

Když se od hlavy až k patě vyparádila, což za pomoci tuzexového oblečení šlo docela lehce, klukům div nevypadly oči. Úplně zapomněli na místní holky a zírali jen na Ivonu.

Schválně, potvora, nosila kratičkou džínovou minisukni, pochopitelně značkovou, takovou jste jinde než v Tuzexu nebo v Západním Německu nesehnali. Máma mě jednou přistihla, jak kvůli tomu brečím.

Snad mě omlouvá skutečnost, že mi bylo šestnáct let a doopravdy mi přišlo líto, že kluk, do kterého jsem byla tehdy tajně zamilovaná, má oči jen pro Protivu.

Máma to vyřešila tím, že koupila v obchodě partiovým zbožím veselou letní látku, z níž mi minisukni ušila na starém šicím stroji po babičce. Z pilnosti přidala i krémovou halenku s bílým límečkem.

Když jsem si to před velkým zrcadlem v chodbě zkusila, nezbylo než si přiznat, že vypadám jako Božena Němcová, když byla malá. V konkurenci s džínovou značkovou sukní to neobstálo.

Sbohem, Pepo!

A ty plavky, jaké měla! Když se vystavila u rybníka, několik mladíků se málem utopilo. Přitom to byli samí vynikající plavci. Přes plavky nosila průhlednou sukénku, taková nebyla k sehnání nikde jinde než v kapitalistické cizině.

Definitivně mi zprotivila tu mou tajnou lásku, protože Pepík, tak se moje tajná láska jmenovala, pokukoval po Ivoně tak nábožně, až jsem se s ním v duchu rozešla. Naštval mě. Přitom zrcadlo v chodbě mi prozradilo, že nevypadám špatně.

Ale to víte, v tesilových kalhotách z vesnického obchodu a oranžovém kousavém svetru, který upletla maminka, by jako osudová žena nevypadal nikdo.

Běž radši do Prahy

Kazila mi jarní i letní prázdniny. A dělala to s velkou radostí. Jsem přesvědčena o tom, že právě kvůli Ivoně jsem coby nezletilá neměla nikdy žádného kluka.

Všichni se mi zprotivili prázdninovým civěním na Ivonu natolik, že když mi pak o školní rok udělali nějakou nabídku, zasyčela jsem.

“Hele, běž si radši do Prahy za Ivonkou a neztrácej se mnou čas!” A když jsem dosáhla plnoletosti a ocitla se v Praze na koleji, Ivona mi nedala pokoj. Kdepak, příbuzných se člověk jen tak snadno nezbaví.

Soudím, že vzhledem ke své povaze neměla žádné kamarádky, a tak jsem jí zůstala jedině já, sestřenice Irena z hlubokého lesa.

Často mi telefonovala, chodila mě navštěvovat na kolej, zvala mě domů na nedělní obědy. Nemohla jsem odmítnout, přece jen, byla to dcera tátova bratra. Jednoho dne mě na nedělním obědě seznámila s Pavlem. Byl to její spolužák z “vejšky”. Prý vážná známost.

Představila mě slovy: Tak tohle je Irena z hlubokého lesa.

To on si začal

Nutno podotknout, že tehdy už jsem se oblékala “pražsky”, vzezření lesního strašidýlka jsem nechala v hájovně. Pavla moje přezdívka zaujala a se zájmem si vyslechl mé vyprávění o tom, že pocházím ze samoty. Podotkl, že je to romantické.

Ivona vyvalila oči, takovou reakci nečekala. Možná se domnívala, že se mi teď budou posmívat společně. Její kluk Pavel se na mě ale usmíval, byl mi moc sympatický. Pomyslela jsem si: Tebe je, kamaráde, pro tuhle nesnesitelnou nánu škoda.

Ale svatosvatě přísahám, že mě ani nenapadlo, že bych ho Ivoně mohla přebrat. Taková zmije jsem nikdy nebyla. Začal si on, Pavel. Ukázalo se, že s Ivonou chodí tři měsíce a má toho tak akorát.

Ona do něho byla evidentně po uši zamilovaná, on se zakoukal spíš do jejích očividných půvabů. Nicméně, jak mi později prozradil, její chování a její řeči mu už nepřekonatelně lezly na nervy.

Kamínky na okno

Když pak jednoho dne házel kdosi neznámý kamínky na okno koleje, kde jsem bydlela ještě s dalšími dvěma studentkami, myslela jsem, že se mě to netýká, že přicházejí obdivovatelé mých spolubydlících.

Zejména dlouhovlasá dlouhonohá blondýna Lucka jich měla tucty, věčně některý z nich postával pod oknem. Když vyhlédla z okna, poznamenala, že toho kluka nezná. Samotnou ji překvapilo, že tam nestojí její ctitel. Vykoukla jsem, byl tam Pavel.

Divže jsem nevypadla dolů na trávník. Když holky viděly, jak jsem vykolejená, půjčily mi, co mohly: sukni, svetřík, silonky, dokonce mě i rychle nalíčily a kulmou vylepšily neposlušné vlasy.

Byla jsem jim tak vděčná, že jsem jim, když jsem se vracela, koupila dole ve večerce lahev laciného vína.

Vyděšená máma

První rande se opravdu vydařilo. Courali jsme parkem, koukali na měsíc, a že pršelo, to nám bylo naprosto fuk. Nemohla jsem se nezeptat, zda stále ještě chodí s Ivonou, na což odpověděl, že už ne, že už mu z ní definitivně ruply nervy.

Nedivila jsem se, dobře jsem ji znala. S Pavlem jsme si rozuměli natolik, že jsem ho po několika měsících pozvala domů, do hájovny. Moc se těšil. Jenže když se mým rodičům představil, máma vyděšeně zvolala:

“Ježíšmarjá, vy přece chodíte s Ivonou!” A tak moji rodiče pochopili, že jim domů vedu Ivonina kluka. Podezřívali mě, že je to jen ubohá pomsta, ale to se mýlili. Byla to celoživotní láska.

Irena S. (55), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
6 minut čtení
Otěhotněla jsem v jednadvaceti, budoucí tatínek utekl, a tak jsem vychovávala Marušku sama. Přehnaně jsem ji hlídala, aby nedopadla jako já. Zůstala jsem s dcerou sama. Otec mojí dcery práskl do bot, když jsem mu svěřila, že čekám miminko. Domnívala jsem se, že si radostně padneme do náruče, namísto toho sykl, jako by se škrábl o rezavý hřebík. Vyskočil z lavičky, jako by to byla horká plotna,
3 minuty čtení
Babička plakala, máma byla zoufalá a táta si otevřel lahev, když jsem je seznámila s Romanem. Byl to výstředně oblečený hudebník. Měla jsem potíže s rodiči, kteří stále nějak nemohli uvěřit, že mému nápadníkovi buší pod drsnou skořápkou srdce hodného a laskavého člověka. Babička z něj málem dostala šok. Předtím mi pořád říkali: „Holka nešťastná, tak už si rychle najdi nějakou vážnou známost.
4 minuty čtení
Vytvořila jsem si výběrové řízení na muže, abych našla toho pravého. Pak se však objevil o tři roky starší Petr, který mě překvapil a získal si mé srdce. Můj život byl celkem naplněný. Mám dvě krásné děti a dvě vnoučata. První muž zemřel při autohavárii, když jsem byla ještě poměrně mladá. Nic se nedalo dělat, a tak jsem se soustředila na to, abych děti vychovala co nejlépe. Vymyšlené problé
5 minut čtení
Když se ohlížím za svým životem, jsem na sebe hrdá, jak jsem se vyrovnala s drsnou událostí, která mě zastihla v mládí. Na rozdíl od některých svých kamarádek a spolužaček jsem o sobě jako mladá nikdy neměla velké pochybnosti. Věděla jsem, že nevypadám špatně a klukům i mužům se líbím. Byla jsem přátelská, celkem zábavná a zajímala jsem se o hodně věcí a rozhodně jsem si nepřipadala hloupá.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
nasehvezdy.cz
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
Moderátorka Iveta Lutovská (42) o svatbě už nechce nikdy ani slyšet! Její současný vztah s partnerem Vojtěchem, ovdovělým tatínkem dvou dětí, totiž prý rozhodně není žádná romantická idylka. A společ
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
epochaplus.cz
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
Historie vykuřovadel je stejně stará jako civilizace sama. Už před 6000 lety se používaly v Mezopotámii nebo ve starověkém Egyptě, kde sloužily kněžím k vykuřování hrobek a obětních míst. Jejich použití nebylo jen praktické, ale především hluboce symbolické, spojovalo se s rituály, léčebnými postupy a zaháněním zla. Od pyramid po chrámy a kláštery, vonné látky
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
skutecnepribehy.cz
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít
Eklektické útočiště v oblacích
rezidenceonline.cz
Eklektické útočiště v oblacích
Co se stane, pokud spojíte invenci skvělého architekta s kreativitou věhlasného interiérového designéra a dáte jim k dispozici polovinu celého 31. patra jedné ze tří budov Society Hill Towers ve Filadelfii? No přece nenapodobitelné bydlení ve stylu Meg Rodgersové a Jamese Timberlakea. Impozantní a charismatický prostor zahrnuje tři strany věže se stěnami a okny směřujícími
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
epochanacestach.cz
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
Celé generace hradních pánů toto místo obývaly, zvelebovaly a bránily a díky tomu si my, jejich vzdálení potomci, můžeme užívat krásu staré architektury vetknuté do jednoho z nejmalebnějších koutů přírody. Historii hradu Velhartice se podařilo vysledovat až k jeho založení na sklonku 13. století, stoprocentně potvrzeného však máme prvního oficiálního majitele, kterým se v roce 1318 stal Bušek
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
historyplus.cz
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
„To není možné. Copak spadli z nebe?“ kroutí hlavou podplukovník Pullein. Odmítá uvěřit, že se na jeho tábor valí dvacetitisícová zulská armáda. Vždyť hlídky celé dopoledne hlásily, že se v okolí pohybuje jen několik malých skupin nepřátel. Maximálně mělo jít o pár set mužů!   Kousek po kousku si Britové pro sebe ukrajují území jižní
Řecko: Ostrovní království Středomoří
nejsemsama.cz
Řecko: Ostrovní království Středomoří
Jsme v zemi, která je kolébkou evropské kultury, ale také v zemi prozářené sluncem, s úchvatnou přírodou a naprosto lahůdkovou kuchyní. Tyto čarokrásné řecké ostrovy se rozdělují do sedmi souostroví, která se rozkládají v šesti mořích. Čím blíž leží ostrov k rovníku, tím teplejší a sušší počasí má. Jižní části jsou tak celoročně zalité sluncem a nabízí skvělou
Okurkové osvěžení
tisicereceptu.cz
Okurkové osvěžení
Tenhle nápoj nejenom zažene žízeň, ale postará se i o to, abyste měli krásnou pleť. Je to jedna z nejzdravějších limonád. Suroviny 1 salátová okurka 1 l jemně perlivé minerálky 2 lžíce třtinov
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
epochalnisvet.cz
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
Nová národní letecká společnost Saúdské Arábie představila světu svůj dlouho očekávaný interiér kabiny. Její součástí je i prémiová třída Safran Business Class, která má ambici posunout Riyadh Air mezi nejluxusnější aerolinky současnosti. Za společností stojí saúdskoarabský státní investiční fond Public Investment Fund, a na rozdíl od jiných start-upů, které často narážejí na finanční limity,
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
21stoleti.cz
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoř
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
enigmaplus.cz
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
Německý filolog Friedrich August Wolf (1759–1824) se tváří rozrušeně. „Tady něco nehraje,“ říká během analýzy jazykového stylu slavných starořeckých eposů Ilias a Odyssea, které vypravují o trojské vá
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
iluxus.cz
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
Léto je časem zážitků, volnějšího tempa i chvil, které si konečně dovolíme věnovat sami sobě. Ať už si ho užíváte ve městě, na víkendových cestách nebo u vody, jeden prvek zůstává stejný – touha cítit