Domů     Nečekaný vnuk nás dost překvapil
Nečekaný vnuk nás dost překvapil
5 minut čtení

Neznámý chlapec, který se nečekaně objevil na našem prahu, byl nápadně podobný manželovi. Nebyl to ale jeho tajný syn, jak mě zprvu napadlo. Byl to vnuk, syn našeho syna!

Vychovali jsme tři syny a musím přiznat, že když konečně dospěli a začali se o sebe starat sami, dost se nám ulevilo. Byli to totiž pěkní dárečkové! Ne, že by páchali nějakou trestnou činnost nebo, nedej bože, fetovali. To ne.

Ale o maléry neměli nouzi snad už od školky! Vždycky něco provedli a byli v tom, jak sami tvrdili, úplně nevinně. Prostě fungovali jako magnet na maléry.

Dělali si, co chtěli

Ve škole jsem byla v ředitelně na koberečku snad každý měsíc. „Musíte jim přitáhnout otěže!“ domlouvala mi ředitelka. Kluci mluvili prostě do všeho a na všechno měli svůj názor! Maléry měli i na střední škole a potom i na vysoké, kam všichni zamířili.

Museli si přivydělávat, jinak to nešlo. Tři kluky na škole bychom s našimi platy těžko uživili. Těšili jsme se, že když budou mít pořádné vzdělání, budou také dobře vydělávat. Ale to by nebyli naši kluci, kdyby neměli něco extra.

Jeden se dal na nějakou humanitární misi a pracoval snad jen za kapesné, druhý cestoval a vydělával si brigádami. Třetí začal pracovat v neziskové organizaci a peněz měl tak tak na zaplacení podnájmu. Ale dělali správnou věc a my je za to nekritizovali.

Žili jsme si po svém a čekali, kdy dostaneme od synů nějakou tu SMS zprávu, nebo mail.

Návštěva neznámého kluka

Jednou večer se u našich dveří ozval zvonek. „Koho to k nám čerti nesou?“ zeptal se dle svého zvyku manžel a běžel otevřít. Určitě se těšil, že uvidí někoho známého, ale opak byl pravdou. Na prahu stál kluk, asi desetiletý. Hubený a chatrně oblečený.

V ruce měl batůžek a v té druhé igelitovou tašku. Kdyby nebyl tak mladý, pomyslela bych si, že je to nějaký bezdomovec. „Dobrý den, já bych měl být váš vnuk,“ řekl a tvářil se vážně. Manžel se nezmohl na slovo a tak jsem tomu chlapci nabídla, aby šel dál.

Myslela jsem, že je to nějaký vtip. Test! Podezírala jsem jednoho ze synů, že na nás prování nějaký výzkum. Rozhlížela jsem se kolem, ale nikdo nikde nebyl. Kluk se zul a opatrně usedl na krajíček židle u kuchyňského stolu.

Nalila jsem mu limonádu a namazala chleba. Vrhnul se na něho, jako by snad týden nejedl!

Obvolala jsem syny

„Tak co nám povíš. Jak bys mohl být náš vnuk? Vůbec o tobě nevíme. A kdo je tvůj otec?“ ptala jsem se ho co nejmileji, abych ho nevyděsila. Kluk jen pokrčil rameny a s plnou pusou zahuhňal: „Já nevím. Babička říkala, ať jdu k vám.

Prý mi to řeknete vy…“ Tak to už jsem vůbec nic nechápala. Příjmení babičky toho kluka mi nic neříkalo a jeho také ne. Jmenoval se Tomáš a bylo mu dvanáct let. Na svůj věk rozhodně nevypadal. Napadlo mě zavolat nejstaršímu synovi.

Chvíli se ošíval a potom mi řekl, že mi všechno vysvětlí Honza, ten náš nejmladší. Dovolala jsem se mu až po hodině a prý, že přijede. Tomáš nám málem usnul u stolu a tak jsme ho s manželem uložili do bývalého dětského pokoje.

Za chvíli spal Tomášek jako zabitý a my netrpělivě čekali na syna. Netvářil se moc mile.

Nic nechtěly, jen dítě

„No, jak bych vám to vysvětlil. O tom, že mám syna, jsem se dozvěděl, ale nikdy jsem ho neviděl. Tak totiž zněla dohoda s jeho matkou.“ řekl a já už si opravdu připadala jako v nějakém snu. Nerozuměla jsem vůbec ničemu a nechápala, co se tady vlastně děje.

Vedle v pokoji neznámý kluk a syn mluví snad úplně z cesty? Co to má být? „Koukej mluvit srozumitelně a neplýtvej naší trpělivostí!“ zařval z ničeho nic manžel, až jsem se lekla. Nikdy totiž nekřičel. Ale tahle situace ho asi vykolejila víc, než mě.

A to už bylo co říct… „No, já vám to vysvětlím,“ řekl dost neochotně náš syn a hned pokračoval: „Ještě na vysoké, v posledním ročníku, mě požádala moje kamarádka o takovou přátelskou službu. Toužila po dítěti, ale o muže nestála. Žila s nějakou holkou.

A tak mě požádala, zda bych se nestal otcem jejího dítěte. Jako dárce, nic víc. Dost jsem si to rozmýšlel, ale ona mi přinesla papír k podepsání, že ode mě nikdy nebude nic chtít.

Nová radost do života

Vlastně i já musel slíbit, že svoje dítě nebudu nikdy kontaktovat a zůstanu v anonymitě. Vůbec nechápu, jako to mohly ty dvě porušit!“ Na další vysvětlení jsme museli počkat do rána, až se Tomášek vzbudí. Dozvěděli jsme se, že žil jen s maminkou a babičkou.

Jenže, maminka tragicky zemřela a babička je hodně stará. Tomášek jí sice pomáhá úplně se vším, ale starost o babičku začala být nad jeho síly. To proto ho poslala za námi, abychom mu pomohli. „Ale jak ti můžeme pomoct?

A co zamýšlíš, Tomáši, s babičkou?“ zeptala jsem se toho malého nešťastníka a pohladila ho po hlavě. On se na mě vážně podíval: „Babička musí do nemocnice. No a já si myslel, zda bych nemohl zůstat u vás. Alespoň na čas.

Prosím, nedávejte mě nikam do děcáku!“ Bylo to hodně velké překvapení, ale Tomášův návrh byl rozumný. S babičkou jsme domluvili vše potřebné a Tomášek se k nám nastěhoval. Nenudíme se ani minutu a s Tomáškem si užíváme každého dne. Naštěstí není po svém otci a průšvihy nedělá!

Ilona P. (68), Terezín

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může