Domů     Se sestrou jsme se praly o jednoho muže
Se sestrou jsme se praly o jednoho muže
6 minut čtení

Celoživotní boj o jednoho muže skončil pro mě i sestru překvapivě. Po dvaceti letech jsme uzavřely mír a svorně se o něho dělíme.

Moje o rok mladší sestra byla odjakživa pěkné kvítko. Musela jsem jí ve všem vyhovět a ustoupit. Vždycky! Jinak by nedala pokoj ani mně, ani rodičům. Maminka mi vždycky domlouvala, že musím být tolerantní, protože jsem starší. Ale co znamená jeden rok?

Časem jsem přestala vzdorovat a přizpůsobila se. Nic jiného mi nezbývalo.

Odvedla mi přítele

Otec se do našich „holčičích“ rozepří nikdy moc nevměšoval. Po jeho smrti se ale všechno ještě zhoršilo. Ségra prostě musela mít všechno, na co ukázala! „Mami, koupíš mi nový kabát?“ zeptala se třeba, přestože jsem byla na řadě já.

Dva kabáty za jeden rok prostě maminka finančně nezvládla a tak jsme se střídaly. Ale nakonec samozřejmě vyhrála sestra. Prý, aby byl klid! Když jsme dospěly, myslela jsem, že si budu žít konečně po svém. Sestra se odstěhovala a našla si přítele.

Moc hodného a pracovitého. Tajně jsem doufala, že se změní a stanou se z nás kamarádky, ale opak byl pravdou. Stačil k tomu jediný okamžik. A to sice, když při náhodné návštěvě uviděla sestra mého partnera. Žili jsme spolu už rok a schylovalo se ke svatbě.

Alespoň jsem si to myslela. Od chvíle, kdy ho sestra zmerčila, nedala pokoj. Byla u nás pečená vařená a nakonec zvítězila. Mého přítele si odvedla a toho svého vykopla z bytu!

Stále si nás střídal

Zůstala jsem sama a zatrpklá. Takový podraz jsem jí prostě nedokázala odpustit. Přemýšlela jsem, jak jí všechno vrátit i s úroky. Jediné, co mě napadlo, bylo získat svého Jindru zpět! Nevadilo mi, že mě také zradil.

Viděla jsem jen tu pomstu, která bude jistě hodně sladká! Trvalo dva roky, než se mi to povedlo. Jindra se vrátil ke mně a ji opustil tak, jako kdysi mě. „Tak to se ti povedlo!“ vyjela na mě sestra a dodala:

„Čekám s Jindřichem dítě!“ Myslela, že mě ohromí, ale mně to bylo jedno. Dítě jsem totiž čekala také. A také samozřejmě s ním! Narodily se nám holčičky a byly si podobné jako vejce vejci. Ta její byla starší jen o měsíc, než ta moje.

Sestřina dcera se jmenovala Iva a ta moje Ivanka. Bylo to zvláštní, ale já ke své neteři cítila zvláštní vztah. Jako by byla moje! Jindřich se o ni staral nejlépe, jak mohl.

No, staral se zřejmě i o její matku, protože v den dceřiných pátých narozenin nepřišel domů a zůstal u sestry. Už zase!

Vrátil se ke mně

Jen mi zavolal. Prý to musím pochopit. Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit. Vyhlásit boj a znovu se prát o toho proradného chlapa se mi už vůbec nechtělo. Nechala jsem to být a věnovala se jen dceři Ivance. Byla krásná jako z obrázku. Nezlobila a nic si nenutila.

Lepší dceru jsem si nemohla přát ani ve snu. Brala jsem ji jako dárek za všechno, co jsem musela doposud se  sestrou a vlastně i Jindřichem vytrpět. Svoji milovanou neteř jsem od té doby neviděla a moc se mi po ní stýskalo.

Jednou večer zazvonil u našich dveří Jindra. V ruce malý kufřík a přes záda batoh. A prý, zda může přespat. Moje setra ho totiž po obrovské hádce vyhodila z domu! „Ta tvoje ségra hrozně žárlí.

Vtrhla k nám do podniku a udělala mi před všemi kolegy hroznou scénu. Nikdy jsem ti nevěřil, ale ona je opravdu šílená!“ řekl a mně jeho slova zněla jako rajský balzám. Okamžitě jsem souhlasila, aby u nás přespal. Vždyť to byl otec mého dítěte, tak přece bych ho nevyhnala na mráz.

Změnil názor a opět zůstal u ní

Samozřejmě v mém rozhodnutí sehrál roli i pocit zadostiučinění, který jsem pocítila. No, nějak se to zvrtlo a zůstal u mě několik dalších let. Už to nebyla taková ta žhavá láska, spíš jen příměří a tolerance.

Ale Ivance byl dobrým otcem a já zase mohla vídat Ivušku, svoji neteřinku. I sestra se trochu uklidnila a už nedělala takové scény jako zamlada. Kamarádky jsme nebyly, ale nepřítelkyně už také ne. „Majdo, půjčíš mi Ivanku na víkend?

Jela bych s holkami někam na výlet. Abych si jich užila!“ navrhla mi sestra a já byla jejím nápadem docela dojatá. Že by se konečně umoudřila a dostala po letech rozum? Nadšeně, nebo spíš úplně naivně jsem souhlasila.

K mému překvapení se Jindřich v sobotu ráno sbalil a prý, že jede s nimi. Já jaksi nebyla zvaná. Samozřejmě to dopadlo tak, jak jsem předpokládala. Historie se už, kdo ví pokolikáté, opakovala a on opět zůstal u sestry.

Nenáviděla jsem je oba

Tentokrát to ale bylo horší. Ivanka totiž chtěla bydlet s ním a svojí sestřenicí. Maminko, nezlob se, ale já nechci být jedináček! S Ivuškou se máme rády, tak proč bychom nemohly být jako sestry?

Vždyť tě budu chodit navštěvovat!“ přemlouvala mě dcera a mně nezbylo nic jiného, než kývnout. Ostatně, bylo jí už skoro čtrnáct a měla právo na svůj názor. Zůstala jsem sama a tentokrát ve mně křivda hlodala jako červotoč.

Neuplynul den, kdy bych Jindřicha i svoji sestru neproklínala. Nenávist je horší než zhoubná nemoc, říká se a je to pravda. Člověka užírá zevnitř, až v něm zbude jen černá bezedná díra. Alespoň já to takhle cítila.

Když na moje dveře zabušila sestra a domáhala se vstupu, nechtěla jsem jí to vůbec dovolit. Nakonec jsme se u těch dveří skoro popraly. Ona zasedla ke kuchyňskému stolu a dle svého zvyku, mi hned vysvětlila, proč ke mně přišla: „Nebudu to zbytečně protahovat.

Jindřich je nemocný. Hodně!“

Staráme se o něho společně

„Má roztroušenou sklerózu a za chvíli bude potřebovat celodenní péči,“ dodala. Mlčela jsem. Chtěla jsem jí říct, že mně to vůbec nezajímá. Ať se o něho stará, když mi ho uměla tolikrát ukrást! Ale nebyla to pravda.

Jindru jsem měla stále ráda a jeho nemoc mě úplně zdrtila. Čekala jsem, co uslyším dál a návrh sestry mi vyrazil dech. „Napadlo mě, že zakopeme válečnou sekeru. Pořídíme si velký byt a budeme v něm bydlet společně. S dcerami i Jindrou. O jeho péči se podělíme.

Jen tak bude moct zůstat doma.“ Sestra se tvářila vážně a rozumně. Takovou jsem ji vůbec neznala! Vzala jsem si nějaký čas na rozmyšlenou. Myšlenka na společný byt mě sice děsila, ale jiné řešení mě nenapadlo. A tak jsem nakonec kývla.

Svůj byt jsem jen pronajala, abych se mohla kdykoli vrátit. Stěhování proběhlo rychle a bez komplikací. Dohodli jsme se, že pořídíme všechno nové, abychom se v těch všech starých krámech, připomínajících naši minulost, nezadusili.

Všichni máme samostatný pokoj a společný obývák. Snášíme se proti očekávání docela dobře. Na hádky a scény totiž nemáme čas. Se sestrou se společně staráme o Jindřicha a naše skvělé dcery nám v tom pomáhají!

Marie N. (58), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i