Domů     Se sestrou jsme se praly o jednoho muže
Se sestrou jsme se praly o jednoho muže
6 minut čtení

Celoživotní boj o jednoho muže skončil pro mě i sestru překvapivě. Po dvaceti letech jsme uzavřely mír a svorně se o něho dělíme.

Moje o rok mladší sestra byla odjakživa pěkné kvítko. Musela jsem jí ve všem vyhovět a ustoupit. Vždycky! Jinak by nedala pokoj ani mně, ani rodičům. Maminka mi vždycky domlouvala, že musím být tolerantní, protože jsem starší. Ale co znamená jeden rok?

Časem jsem přestala vzdorovat a přizpůsobila se. Nic jiného mi nezbývalo.

Odvedla mi přítele

Otec se do našich „holčičích“ rozepří nikdy moc nevměšoval. Po jeho smrti se ale všechno ještě zhoršilo. Ségra prostě musela mít všechno, na co ukázala! „Mami, koupíš mi nový kabát?“ zeptala se třeba, přestože jsem byla na řadě já.

Dva kabáty za jeden rok prostě maminka finančně nezvládla a tak jsme se střídaly. Ale nakonec samozřejmě vyhrála sestra. Prý, aby byl klid! Když jsme dospěly, myslela jsem, že si budu žít konečně po svém. Sestra se odstěhovala a našla si přítele.

Moc hodného a pracovitého. Tajně jsem doufala, že se změní a stanou se z nás kamarádky, ale opak byl pravdou. Stačil k tomu jediný okamžik. A to sice, když při náhodné návštěvě uviděla sestra mého partnera. Žili jsme spolu už rok a schylovalo se ke svatbě.

Alespoň jsem si to myslela. Od chvíle, kdy ho sestra zmerčila, nedala pokoj. Byla u nás pečená vařená a nakonec zvítězila. Mého přítele si odvedla a toho svého vykopla z bytu!

Stále si nás střídal

Zůstala jsem sama a zatrpklá. Takový podraz jsem jí prostě nedokázala odpustit. Přemýšlela jsem, jak jí všechno vrátit i s úroky. Jediné, co mě napadlo, bylo získat svého Jindru zpět! Nevadilo mi, že mě také zradil.

Viděla jsem jen tu pomstu, která bude jistě hodně sladká! Trvalo dva roky, než se mi to povedlo. Jindra se vrátil ke mně a ji opustil tak, jako kdysi mě. „Tak to se ti povedlo!“ vyjela na mě sestra a dodala:

„Čekám s Jindřichem dítě!“ Myslela, že mě ohromí, ale mně to bylo jedno. Dítě jsem totiž čekala také. A také samozřejmě s ním! Narodily se nám holčičky a byly si podobné jako vejce vejci. Ta její byla starší jen o měsíc, než ta moje.

Sestřina dcera se jmenovala Iva a ta moje Ivanka. Bylo to zvláštní, ale já ke své neteři cítila zvláštní vztah. Jako by byla moje! Jindřich se o ni staral nejlépe, jak mohl.

No, staral se zřejmě i o její matku, protože v den dceřiných pátých narozenin nepřišel domů a zůstal u sestry. Už zase!

Vrátil se ke mně

Jen mi zavolal. Prý to musím pochopit. Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit. Vyhlásit boj a znovu se prát o toho proradného chlapa se mi už vůbec nechtělo. Nechala jsem to být a věnovala se jen dceři Ivance. Byla krásná jako z obrázku. Nezlobila a nic si nenutila.

Lepší dceru jsem si nemohla přát ani ve snu. Brala jsem ji jako dárek za všechno, co jsem musela doposud se  sestrou a vlastně i Jindřichem vytrpět. Svoji milovanou neteř jsem od té doby neviděla a moc se mi po ní stýskalo.

Jednou večer zazvonil u našich dveří Jindra. V ruce malý kufřík a přes záda batoh. A prý, zda může přespat. Moje setra ho totiž po obrovské hádce vyhodila z domu! „Ta tvoje ségra hrozně žárlí.

Vtrhla k nám do podniku a udělala mi před všemi kolegy hroznou scénu. Nikdy jsem ti nevěřil, ale ona je opravdu šílená!“ řekl a mně jeho slova zněla jako rajský balzám. Okamžitě jsem souhlasila, aby u nás přespal. Vždyť to byl otec mého dítěte, tak přece bych ho nevyhnala na mráz.

Změnil názor a opět zůstal u ní

Samozřejmě v mém rozhodnutí sehrál roli i pocit zadostiučinění, který jsem pocítila. No, nějak se to zvrtlo a zůstal u mě několik dalších let. Už to nebyla taková ta žhavá láska, spíš jen příměří a tolerance.

Ale Ivance byl dobrým otcem a já zase mohla vídat Ivušku, svoji neteřinku. I sestra se trochu uklidnila a už nedělala takové scény jako zamlada. Kamarádky jsme nebyly, ale nepřítelkyně už také ne. „Majdo, půjčíš mi Ivanku na víkend?

Jela bych s holkami někam na výlet. Abych si jich užila!“ navrhla mi sestra a já byla jejím nápadem docela dojatá. Že by se konečně umoudřila a dostala po letech rozum? Nadšeně, nebo spíš úplně naivně jsem souhlasila.

K mému překvapení se Jindřich v sobotu ráno sbalil a prý, že jede s nimi. Já jaksi nebyla zvaná. Samozřejmě to dopadlo tak, jak jsem předpokládala. Historie se už, kdo ví pokolikáté, opakovala a on opět zůstal u sestry.

Nenáviděla jsem je oba

Tentokrát to ale bylo horší. Ivanka totiž chtěla bydlet s ním a svojí sestřenicí. Maminko, nezlob se, ale já nechci být jedináček! S Ivuškou se máme rády, tak proč bychom nemohly být jako sestry?

Vždyť tě budu chodit navštěvovat!“ přemlouvala mě dcera a mně nezbylo nic jiného, než kývnout. Ostatně, bylo jí už skoro čtrnáct a měla právo na svůj názor. Zůstala jsem sama a tentokrát ve mně křivda hlodala jako červotoč.

Neuplynul den, kdy bych Jindřicha i svoji sestru neproklínala. Nenávist je horší než zhoubná nemoc, říká se a je to pravda. Člověka užírá zevnitř, až v něm zbude jen černá bezedná díra. Alespoň já to takhle cítila.

Když na moje dveře zabušila sestra a domáhala se vstupu, nechtěla jsem jí to vůbec dovolit. Nakonec jsme se u těch dveří skoro popraly. Ona zasedla ke kuchyňskému stolu a dle svého zvyku, mi hned vysvětlila, proč ke mně přišla: „Nebudu to zbytečně protahovat.

Jindřich je nemocný. Hodně!“

Staráme se o něho společně

„Má roztroušenou sklerózu a za chvíli bude potřebovat celodenní péči,“ dodala. Mlčela jsem. Chtěla jsem jí říct, že mně to vůbec nezajímá. Ať se o něho stará, když mi ho uměla tolikrát ukrást! Ale nebyla to pravda.

Jindru jsem měla stále ráda a jeho nemoc mě úplně zdrtila. Čekala jsem, co uslyším dál a návrh sestry mi vyrazil dech. „Napadlo mě, že zakopeme válečnou sekeru. Pořídíme si velký byt a budeme v něm bydlet společně. S dcerami i Jindrou. O jeho péči se podělíme.

Jen tak bude moct zůstat doma.“ Sestra se tvářila vážně a rozumně. Takovou jsem ji vůbec neznala! Vzala jsem si nějaký čas na rozmyšlenou. Myšlenka na společný byt mě sice děsila, ale jiné řešení mě nenapadlo. A tak jsem nakonec kývla.

Svůj byt jsem jen pronajala, abych se mohla kdykoli vrátit. Stěhování proběhlo rychle a bez komplikací. Dohodli jsme se, že pořídíme všechno nové, abychom se v těch všech starých krámech, připomínajících naši minulost, nezadusili.

Všichni máme samostatný pokoj a společný obývák. Snášíme se proti očekávání docela dobře. Na hádky a scény totiž nemáme čas. Se sestrou se společně staráme o Jindřicha a naše skvělé dcery nám v tom pomáhají!

Marie N. (58), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.