Domů     Kolegyně se proti mně spikly
Kolegyně se proti mně spikly
4 minuty čtení

Moje hodné kolegyně se přes noc změnily v nepřející saně. Dostala jsem po mnoha letech konečně přidáno, a tak jsem si podle nich zasloužila trest.

O zvýšení platu jsem si nikdy netroufla požádat, přestože mě k tomu manžel stále nutil. Nelíbil se mu můj malý plat ani dlouhá pracovní doba. Nějaký odchod po osmi hodinách práce u nás v podniku neexistoval. Běda, když člověka potkal šéf na odchodu.

Dřina za malý plat

„Vy už končíte?“ ptal se vždycky tak rozmrzele, že jsem jen zavrtěla hlavou, jako že ne a vrátila se pokorně do svojí maličkaté kanceláře. Byla jako z hororu. Oknem táhlo a stůl pamatoval snad první světovou válku.

„Musí se šetřit!“ zněla vždycky odpověď z technického úseku. A tak jsem si z domova nosila nejen propisky a bloky, ale potom i svůj soukromý starý notebook, abych měla na čem počítat dlouhé sloupce čísel, má dáti a dal.

Když mi něco nesouhlasilo, musela jsem počítat znovu, třeba až do rána. I to se mi občas stalo. Samozřejmě k velké nelibosti šéfa. Už jsem ani nedoufala, že se něco změní. Vlastně jsem na to ani nemyslela a byla ráda, že mám ve svém věku práci.

Jednoho dne mě ale čekalo velké překvapení. „Máte jít ihned k šéfovi!“ zavolala na mě ode dveří jeho sekretářka a na svých vysokých podpatcích rychle odhopkala, aniž bych se jí stihla zeptat, co se děje.

Nečekané zvýšení platu mě překvapilo

Bála jsem se výpovědi, přestože k ní nebyl žádný důvod. Dobrého jsem rozhodně nic nečekala. Šéf seděl za stolem a tvářil se, jako vždy, hrozně přísně. Ani nezvedl hlavu, natož aby se mi kouknul do očí. Byla ve mně malá dušička a klepala jsem se strachy. „Dostanete přidáno.

Koukal jsem na váš mzdový výměr a je ostudný. Počítejte minimálně s pěti tisíci, možná i větší částkou!“ řekl mi šéf, aniž se alespoň malinko usmál. Zato já je usmívala za nás oba! Byla jsem štěstím bez sebe. Nejen kvůli penězům, ty se vždycky hodí.

Ale i kvůli tomu uznání, co přišlo sice opožděně, ale přeci! Zpátky do kanceláře jsem se úplně vznášela. Kdyby radost nadnášela, určitě bych létala! Hned jsem se kolegyním pochlubila a čekala, že budou mít radost se mnou!

Kolegyně mi záviděly

Mýlila jsem se. Na tu novinu neřekly nic a už na mě po zbytek dne nepromluvily. Vůbec! Druhý den ráno jsem měla rozbitou židli a další den odpojený telefon. Když jsem třetí den našla stůl pocintaný lepidlem, napadlo mě, že to není náhoda.

Byla to schválnost mých kolegyň! „ Spikly se proti mně!“ stěžovala jsem si doma manželovi. „Vykašli se na to, ono je to přejde,“ utěšoval mě, ale mně se nechtělo. Nechápala jsem, jak mohou být tak zlé. Vždyť měly všechny daleko vyšší plat, než já.

A hodně dlouhou dobu! Rozhodla jsem se jim všechno oplatit. A pořádně. Nějakou rozbitou židlí a telefonem jsem se neobtěžovala. Zvolila jsem těžší kalibr. Brzy ráno jsem si přivstala a kancelář vystěhovala.

Otevřela jsem všechna okna, aby bylo v místnosti hodně neútulno. Koukaly jako můry, když zjistily, že si nemají kam sednout.

Po bojích přišlo na řadu příměří

Celý den čekaly na nějaké řemeslníky, ale až odpoledne zjistily, že nikdo nepřijde. Byl to omyl, ke kterému se nikdo nehlásil. Tak stěhovaly nábytek zpět. Další den ráno byly zamčené záchody. Musely přes celý dvůr do protější budovy.

A třetí den jsem vypustila hezký páreček myšek zakoupený ve zverimexu. Strávily pracovní dobu na stolech! Až čtvrtý den jsem vyložila karty na stůl: „Tak co, budeme v těch schválnostech pokračovat, nebo uzavřeme mír?! Od té doby mám pokoj.

Dámy mě nechaly na pokoji a já si jich nevšímám. Mám klid a pěkných pár korun navíc!

Věra T. (58), Písek

Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.