Domů     Dům jsme přenechali vnoučatům
Dům jsme přenechali vnoučatům
5 minut čtení

Dvacet let jsme dřeli, abychom měli na stáří hezké bydlení. Místo pohodlí a tepla se teď tísníme v zahradním domku. Máme ale klid a toho si ceníme nejvíc ze všeho!

Starý domek na vesnici jsme koupili s manželem hned po svatbě a také toho hezkých, či spíš hodně tvrdých let litovali. Byli jsme mladí a nezkušení. Netušili jsme, jaká dřina nás čeká. Peníze na nějakou pořádnou rekonstrukci jsme neměli.

A tak jsme museli vždycky našetřit nějaké peníze a potom začít opravovat. Šlo to pomalu a ztuha. Rodiče jsme neměli a tak jsme zůstali na všechno sami. Navíc jsme si pořídili čtyři děti a představovali si, jaká budeme velká a spokojená rodina.

Po odchodu dětí jsem si užívala klidu

No, velká rodina se nám splnila, ale ta spokojenost se dostavovala jen zřídka kdy. Hlavně u mě, protože mi ve starém baráku byla neustále zima. Postupně se nám přece jen podařilo změnit tu naši ruinu na celkem pěkný domek.

Žádný luxus, ale všechny děti měly svůj malý pokojíček a ještě zbylo místo na dvě malé koupelny, abychom se věčně nehádali o vanu. I zahrádka začala dostávat podobu, jakou jsem si před mnoha lety vysnila.

Asi bych to neměla říkat, ale docela se mi ulevilo, když děti vylétly z hnízda a já si mohla konečně trochu odpočinout. Pracovala jsem na zahrádce, zavařovala všechno, co se urodilo a ještě si pořídila pár slepiček. Byly chytré a přítulné.

Vůbec ne takové, jak bývají líčeny! Za moji náklonnost se mi vždycky dokázaly odměnit bohatou snůškou vajec. Prostě, žili jsme si s manželem pěkně a v poklidu.

Vnoučata se k nám jen hrnula

„Babi, mohu u vás nějaký čas bydlet?“ přišla jednou nejstarší vnučka s prosbou a já ji nechtěla ani nemohla odmítnout. Svěřila se mi totiž, že je doma nešťastná. Její rodiče se dost hádali a dokonce plánovali rozvod.

Já se svým dětem do jejich života nepletla a tak jsem jen na vnuččinu prosbu kývla. „Místa máme dost!“ Netušila jsem, že můj vysněný klid tímto okamžikem skončil. Z oken se linula hlasitá hudba a u stolu vnučka neustále telefonovala.

„Ty jo, ty brďo, no né, no teda…“ opakovala pořád dokola a já začala přemýšlet, zda jsem neudělala chybu, když jsem jí u nás dovolila bydlet. Manželovi to bylo jedno, stále kutil něco ve sklepě: „Nech jí, je mladá, nebyli jsme jiní!“ zastával se jí.

„Babi, když u vás bydlí Adéla, mohu taky?“ zeptal se jednou u nedělního oběda její bratranec, syn od našeho druhého syna. Co jsem mu tak asi měla odpovědět? Že nesmí? A tak se k nám nastěhoval druhý vnuk.

Šest dětí už bylo moc

Byl neméně hlučný, jen o poznání línější. O nějaké pomoci na zahradě nebo v domácnosti jsem si mohla nechat jen zdát. „Doufám, že se sem nenastěhuje další!“ řekl manžel tak trochu z legrace, ale hned týž den večer zazvonil u dveří zvonek.

„Můžeme u vás přespat?“ zazněla ze tmy otázka a do dveří se hnala hned dvě další vnoučata. Zbývala už jen dvě poslední, ale ani ty na sebe nenechala dlouho čekat. Neuplynul měsíc a my měli pod střechou celkem šest puberťáků.

No, bylo všem už přes osmnáct, některým i přes dvacet, ale chovali se všichni jako blázni. Alespoň mně to tak připadalo. I manžel toho měl občas celkem dost! „Budeme je muset vyhnat. Takhle to dál nejde!

Vždy´t já už si ve vlastním domě připadám jako na návštěvě!“ posteskl si, když si večer cpal do uší takové ty špunty, aby nic neslyšel. V patře nad námi se totiž konal nějaký mejdan. Oslava! Ono totiž bylo stále co oslavovat, jak říkali naši mladí. Jenže co my, ti starší?

Manžel dostal skvělý nápad

Ráno, k mému překvapení, přichystal manžel bohatou snídani a trpělivě čekal, až se naše vnoučátka vypotácí z postelí. Kolem desáté se konečně dočkal. „Tak moji mladí kamarádi. Takhle to dál nejde.

Budete se muset vrátit k rodičům!“ Oznámil jim, ale setkal se s velkou nevolí. Prý to nejde! Jedni rodiče se rozváděli, další stěhovali a s těmi zbývajícími se nemluvilo… „Dědo, nech nás tady ještě chvíli, prosili všichni svorně.

Jenže, ani manžel ani já jsme netušili, že se ta chvíle protáhne na další rok! Měsíce plynuly jako voda a my byli čím dál unavenější. „Ty Haničko, dostal jsem takový nápad…“ řekl mi můj muž trochu váhavě.

Mluvil polohlasně, jako by se bál, že ho někdo uslyší… Byla jsem na ten jeho nápad moc zvědavá. Za uplynulých čtyřicet let manželství totiž nikdy žádný nápad neměl. Tentokrát to ale stálo za to! Byl to totiž nápad, který nám úplně změnil život!

Utekli jsme, hurá

„Odstěhujeme se! Utečeme! Prostě zdrhneme!“ oznámil mi s nadšením a já ihned souhlasila. Teprve za chvíli mě napadlo, že nevím kam. Vždyť jsme neměli ani stan, natož nějakou chatku! „Za vesnicí prodávají levně pozemky,“ řekl mi a hned pokračoval:

„Už jsem jeden malý zamluvil. A postavíme si zahradní domek. Teď se tomu říká domek na kolečkách, ale je to jedno. Budeme mít klid. Konečně!“ Kývla jsem, protože mi to vlastně bylo úplně jedno.

Hlavně, když se zbavím vaření a uklízení po tolika lidech a navíc zase uslyším ticho! Zpěv ptáčků! Jedinou mojí starostí byly moje milované slepičky. Ale i ty se dočkaly nového domova. A tak jsme přenechali náš dům vnoučatům. Ať si dělají, co chtějí!

Hana B. (65), východní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i