Domů     Moje vnučka do zvláštní školy nepatřila
Moje vnučka do zvláštní školy nepatřila
5 minut čtení

Moc jsem se snažila zabránit snaze poslat vnučku do zvláštní školy. Nikdo ale nevěřil, že bych něco zmohla. Musela jsem všechny přesvědčit o opaku stůj co stůj!

Moje dcera se založením rodiny moc nepospíchala. Ne, že by byla nějaká kariéristka, nebo že by o děti nestála. Jen měla stále něco důležitějšího na práci. Tu nějaké cestování po světě a potom zase zakládání jakéhosi dobrovolného spolku na ochranu lesů.

Prostě byla vytížená od rána do večera a na nějaký soukromý život neměla myšlenky. Táhlo jí na čtyřicet, když přišla domů s novinkou.

Vnučka byla moje sluníčko

„Mami, čekám dítě, ale jméno otce po mě nechtěj,“ oznámila mi dcera, jako by se nechumelilo. Nevěděla jsem, zda se mám rozčílit, nebo radovat, že konečně budu mít vnouče. „Myslela jsem, že budeš mít radost!

Ale když nemáš, odstěhuji se!“ křičela na mě ta moje dosud hodná holka dost hystericky. Nakonec jsme ji musela utěšovat a taky přemlouvat, aby nikam neodcházela. Také proč. Byt jsem měla velký a sama bych ho ani z důchodu neutáhla.

Takhle ji budu moct se vším pomoct. Naše malá Žofinka se narodila za dost dramatických okolností jednoho hodně deštivého rána. Vše bylo zahalené mlhou a šedí. Dcera tak tak stihla dojet do porodnice!

Na svět přišlo to nejkrásnější stvoření, jaké jsem si uměla představit! Velká modrá kukadla koukala zvědavě na svět, a když jsem si ji mohla poprvé pochovat, vykouklo zpoza mraků sluníčko.

Předháněli se v diagnózách

Brala jsem to jako dobré znamení! A nemýlila jsem se. Žofinka nám přinesla jen samou radost. Každý den strávený s ní byl pro mě požehnáním. „Mami, nezdá se ti, že je Žofka jiná, než ostatní děti?“ Zeptala se mě jednou dcera zamyšleně a já nadšeně souhlasila.

Samozřejmě, že byla jiná. Chytřejší, hezčí, milejší… Dcera mně zarazila: „Ale já to myslela úplně jinak. Myslím, že je nějak postižená. Možná má autismus nebo něco takového!“ Zůstala jsem na dceru koukat a nevěřila, že to, co vyslovila, myslí vážně.

„Naše Žofinka? A postižená?“ Dcera ale nedala pokoj a šla s Žofinkou k lékaři. Potom k dalšímu a potom ještě k jednomu. Diagnózy se sice různily, ale verdikt byl v podstatě podobný.

„Ta holka není v pořádku a do normální školy jít nemůže!“ přeložila mi dcera všechny ty závěry učených odborníků, ale já se s nimi nehodlala smířit.

Zdravý rozum se vytratil

Proč by tak chytrá holčička nemohla jít do první třídy s ostatními dětmi? Vždyť umí vyjmenovat snad všechny druhy ptáků a rostlin, zná vlajky států a recituje básničky jako na běžícím pásu… Ani ve školce si na ni nikdy nestěžovali.

Snad jim vadilo jen to, že si nehrála s ostatními dětmi. Nebyla tak říkajíc kolektivní… „A o to právě jde. Je sice chytrá, ale to není všechno. Musí do speciální školy, to je jisté!“ uzavřela dcera všechny naše dlouhé debaty a už s ní nebyla řeč.

Moje námitky, že speciální škola je jen jiný název pro zvláštní či pomocnou školu, nebrala v potaz. Nemínila jsem se s tím smířit, přestože mi všichni tvrdili totéž. Zašla jsem pro radu ke svojí staré, pětadevadesátileté učitelce.

Bydlela u svých dětí a byla stále čilá. Trpělivě mě vyslechla a podpořila v mém názoru. Prý, že dneska se na všechno dávají diagnózy a zdravý rozum chybí!

Návštěva u pana Čerta

Moje další kroky vedly na úřady, kde jsem si vyhádala konzultaci u nějakého školního inspektora. Měl snad deset titulů a tvářil se jako starý čert. Sama jsem se ho lekla, natož Žofinka, kterou jsem vzala tajně, aby dcera nevěděla, s sebou.

Už za týden totiž měla nastoupit do té své speciální školy a já stále doufala v zázrak! Pan Čert, jak jsem si ho v duchu pojmenovala, se mě nejdřív asi hodinu vyptával na všechno možné a potom si zavolal vnučku.

Neměla vůbec trému a svým chováním inspektora nadchnula. „Tedy, jsem dost překvapený. Čekal jsem něco úplně jiného, ale vy ale asi budete mít přece jen pravdu!“ řekl nakonec s lehkou nevolí a zatřásl hlavou, jako že jsem mu přidělala další starosti.

Já ale ocenila, že je čestný a netrvá na svém. A tak se Žofinka přece jen domohla první třídy v normální škole. Na zkoušku. S dětmi se moc nekamarádila, ale se všemi vycházela celkem dobře.

Měla jsem pravdu

Až na paní učitelku, která byla o všem informována. „Myslím, že se pan inspektor spletl. Odborníci na psychiatrii toho přece jen vědí víc!“ řekla mi jednou dost kousavě a ukázala prstem na Žofinku. Ta si hrála samotná v koutku hřiště. Nikoho si nevšímala.

„Vidíte? To přece není normální, jak se chová…“ pokračovala dál učitelka a ušklíbla se tak, že do mě vjel vztek. „Když se vám moje Žofinka nelíbí, může jít jinam!“ řekla jsem asi zbytečně hlasitě a hned se odebrala do ředitelny.

Hned od druhého dne byla vnučka přeřazena z áčka do béčka. Hodná a milá paní učitelka si ji od první chvíle oblíbila. Učinila z ní svoji pomocnici a občas jí dala slovo, když se probíralo učivo o přírodě. Žofinka získala potřebné sebevědomí a úplně rozkvetla.

„Mami, měla jsi pravdu, omlouvám se!“ řekla dcera, když v ruce držela vysvědčení z první třídy. Byly na něm samé jedničky!

Petra P. (62), Praha

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud