Domů     Co si počnu s dědictvím?
Co si počnu s dědictvím?
5 minut čtení

Získat dědictví po vzdáleném příbuzném nemusí být až takové terno, jak by se mohlo na první pohled zdát. Obzvlášť, pokud se jedná o zchátralý domek a nemocného koníka.

Obálka s modrým pruhem mě naplnila radostným očekáváním. Předala mi ji totiž moje dlouholetá známá, která pracovala coby pošťačka. Měla už mnoho roků stejný rajón, k němuž patřilo i sídliště, kde jsem bydlela.

Vždycky jsem se na ni těšila, že si trochu popovídáme a vypijeme kafíčko, na které jsem ji pravidelně zvala. Nechávala si naši ulici schválně až na odpoledne, abychom se viděly.

Nečekaná zpráva

Tentokrát mi hned mezi dveřmi podala tu obálku a radostně oznámila: „Podle razítka to bude nějaké dědictví!“ Zasmála jsem se, protože jsem nic nečekala a ani neznala nikoho, po kom bych mohla dědit. O to větší byla moje zvědavost.

Rychle jsem nám oběma nalila kávu a kamarádce přistrčila talířek s kouskem koláče. Potom už jsem se zvědavě dobývala do obálky. To, co mě čekalo, mě úplně ohromilo. „No vážně, mám jít k notáři! Kvůli dědictví!

Ale já toho pána, kterého tady jmenují, vůbec neznám!“ zvolala jsem udiveně a kamarádka Tonička skoro zapomněla zavřít ústa, jak ji moje novina zaujala. „Možná to nakonec bude nějaký omyl…“ uklidňovala mě, ale moc jí to nešlo.

Po chvíli už jsme společně vymýšlely, co všechno zdědím a co budu s tím nečekaně nabytým majetkem dělat.

Záhadné dědictví

„Budu konečně cestovat. Užívat si teplého moře. A jídla!“ bájila jsem a ona mi přizvukovala: „Hlavně neškudli. Užij si všeho, dokud můžeš.

Až budeš stará a chromá, k ničemu ti ty peníze nebudou!“ Přesně o týden později jsem seděla v kanceláři notáře a beze slova naslouchala, co mi říká. Naslouchala jsem, ale ničemu nerozuměla. Musel mi dvakrát zopakovat, co jsem vlastně zdědila.

„Majetek vašeho vzdáleného strýce obsahuje jeden dům, stáj a jednoho koně. Jeho dva bližší dědicové odmítli dědictví převzít. Na řadu tedy vstupujete vy. Přijímáte?“ ptal se mě notář a netrpělivě už poněkolikáté pohlédnul na svoje jistě velmi drahé hodinky.

Bylo mi trapné ho zdržovat a tak jsem kývla. Vždyť co mohu zkazit na dědictví? Při nejhorším domek prodám, tak co, říkala jsem si a podepsala.

Smutné oči mě dojaly

S Toničkou jsme se domluvily, že o víkendu se pojedeme na domek podívat. Byl na okraji nedaleké obce a dost mě udivilo, že jsem o nějakém příbuzném nikdy neslyšela. Možná to bylo proto, že můj vzdálený strýc byl prý velký podivín a s nikým se nestýkal.

To jsme se hned po příjezdu dozvěděli od souseda. „Starám se vám o toho koně, ale už bych se té povinnosti rád zbavil! Můj čas také není zadarmo,“ řekl hned na uvítanou a pokynul rukou, jako abychom šly obě za ním. Jeho kroky vedly do stáje.

Zde, na dost špinavé podestýlce stál starý kůň. Jeho oči byly tak smutné, že mi skoro vyhrkly slzy, když jsem ho viděla. Nikdy v životě jsem se ke koni nepřiblížila, natož abych na něm jela. Přesto jsem necítila žádný strach ani obavy. Hned jsem si ho šla pohladit a seznámit se s ním.

Pepa mě stál úspory

„Starej mu říkal Pepa, prý se tak jmenovali všechny jeho koně, mávnul rukou a nechal nás ve stáji samotné. Pepa byl na první pohled starý a zesláblý. Sotva stál na nohou. „Ten bude zralý na utracení,“ prohlásila Tonička, ale já nechtěla ani slyšet.

Mého Pepu nedám! Cítila jsem s ním hned od první chvíle souznění. Jako bychom se znali. Kdyby nebyl tak obrovský, hned bych si ho odvedla domů! Jenže, nešlo to. Veterinář mi sice dal naději na zlepšení, ale Pepa potřeboval péči. Dlouhodobou a stálou!

Účet za léčbu se vyšplhal na mnoho tisíc. Úspory byly už téměř na nule a já byla čím dál vyčerpanější. Jezdila jsem totiž denně za svým novým kamarádem a starala se o něho, jak nejlépe jsem dokázala.

Stal se z něho krasavec

Domek, který jsem zdědila, byl v ještě horším stavu, než můj Pepa. I tady by byla jednodušší demolice, než nějaká „léčba“. Musela jsem se rozhodnout, co dál. „Neblázni,“ domlouvala mi Tonička.

„Přece nepůjdeš na stará kolena bydlet do rozpadlé studené chalupy!“ Já ale musela. Prodala jsem byt na sídlišti a přestěhovala se za Pepou. Je z něho jiný kůň! Má lesklou srst a už není vůbec smutný. Dokonce se usmívá!

Bydlím zatím v jedné místnosti a těším se, až mi z peněz získaných prodejem bytu, vykouzlí soused koupelnu a snad i další pokojíček. Aby měla kde přespávat moje kamarádka Tonička. Jezdí mi totiž s Pepou pomáhat!

Olga P. (64), východní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že mám svého muže jistého. To já měla vždycky ve vztahu navrch. Byl to šok, když jsem ho viděla s jinou. Musela jsem zasáhnout! Pravdou je, že jsem to přeháněla, nechovala jsem se ke svému muži nejlépe. Láska už vyprchala, občas jsem na svého Jardu zavrčela a občas měl studenou večeři. Byl to tichý samotář, moc toho nenamluvil, taky si nikdy nestěžoval. Když mi bylo čtyřicet, n
3 minuty čtení
Měla jsem nemocnou páteř a lékař nám poradil, že skvělou terapií by byla jízda na koni. Jenže, kde ho vzít? A tak děda vymyslel řešení. Narodila jsem se v malém městečku na Vysočině. Byla jsem třetí dítě a dost jsem tím trpěla. Nejenže jsem měla pocit, že rodiče stále upřednostňují mé starší sourozence, ale hlavně jsem byla od narození nemocná. Takové neduživé dítě. Maminka na tom taky nebyla p
2 minuty čtení
Do našeho kolektivu přišla nová posila. Byla neschopná, a ještě k tomu nafoukaná. Všichni nad ní zlomili hůl, mně jí ale začalo být líto. Když vstoupila Markéta do dveří, všem se zatajil dech. Už od pohledu bylo vidět, že to s ní nebude lehké. Nosánek měla nahoru, a jak dosedla k pracovnímu stolu, začala bubnovat dlouhými nehty do klávesnice. Pak si pustila z mobilu hudbu. Když ji kolegyně u
3 minuty čtení
Ta, kterou jsem považovala za nejlepší přítelkyni, se ukázala jako ta nejhorší osoba, jakou jsem kdy potkala. Ženská mrcha, která mi vzala vše! Byla to manipulátorka a lhářka a já jsem díky ní přišla o manželství i klid v duši. S Andreou jsem se poznala před deseti lety na kurzu jógy. Byla okouzlující, usměvavá, vtipná a vždycky perfektně upravená. Lichotila mi Hned jsme si padly do oka.
2 minuty čtení
Někteří lidé si neváží života! I můj muž byl vždycky lehkomyslný a věřil, že jemu se „to“ stát nemůže. Až dovolená v Indii mu otevřela oči. Nepoučitelný a stále plný bláznivých nápadů – to byl můj muž Zbyněk vždycky. Kaž­dý den musel vymyslet nějakou šílenost, jinak by nemohl v noci spát. Víkendy vyrážel s partičkou kamarádů do skal, kde šplhal jako kamzík. Hrozně jsem se bála, že se jednoho dn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a