Domů     Noc v mém bytě
Noc v mém bytě
3 minuty čtení

Tak dlouho mi šeptal sladké nesmysly, až jsem uvěřila. Jak jsem byla hloupá!

Když tak někdy v zaměstnání poslouchám stížnosti kolegyň na adresu jejich manželů, kteří jsou buďto líní, nebo nevěrní, v duchu děkuji bohu za svého muže. Před lety mi ho seslalo samo nebe. Je to poklad.

Trhala bych si vlasy, když si vzpomenu na příběh, který jsme si před svatbou prožili a který málem nedovolil té naší krásné pohádce, aby vůbec začala. Nebýt partnerovy tolerance a velkomyslnosti, žijeme každý zvlášť. Seznámili jsme se na taneční zábavě.

Bylo mi devatenáct, Radkovi o dva roky více. Láska na první pohled. Všechno báječně klapalo, říkali jsme si, jak je úžasné, že jsme jeden druhého našli, a tak brzy. No, možná až příliš brzy. Zřejmě jsem ještě nebyla na životní lásku dostatečně zralá. Čekala nás zkouška.

Říkal, že beze mě nemůže žít

Nechci se chlubit, ale tehdy jsem bývala to, čemu se říkalo „kočka“. Dlouhovlasá blondýna s modrýma očima a vyzývavou figurou. A tak si mě mimo jiné všiml i můj někdejší šéf. Pětatřicetiletý charismatický elegán, ženatý, dvě děti. Všiml si mě důkladně.

Začal se mi dvořit, vemlouval se, nosil květiny, dárky, tvrdil, že život beze mě nemá smysl a že to jeho manželka zaručeně pochopí. A já, husa hloupá, jsem tomu uvěřila. Snad to lze omluvit mým mládím. Bláznivě jsem se do nadřízeného zamilovala.

Tvrdil mi, že se rozvede a vezme si mě. Ohraná písniška, ale pro mě to byla božská slova. Oznámila jsem Radkovi, že je konec, že jsem poznala někoho, kdo je pro mě vším. Zoufalý Radek byl nucen se odstěhovat, aby uvolnil „hnízdečko“ mému šéfovi.

Možná se budete divit, ale šéf se v mém bytě skutečně objevil. S kufrem a sdělením, že definitivně odešel od ženy. Už jsem v duchu slyšela svatební zvony.

Žiji krásný život plný lásky

Jenomže nadřízený strávil v mém bytě jedinou noc. Brzy ráno jsem jej zastihla, jak pochoduje po kuchyni a vykřikuje, že tohle ženě a dětem přece nemůže udělat, že je nucen své rozhodnutí změnit. Vzal kufr a vrátil se k rodině. Onemocněla jsem z toho.

Ležela jsem v horečkách, nešťastná, oklamaná, podvedená. Blouznila jsem. Kdosi mě ošetřoval, vařil mi čaj, podával léky. Když horečky opadly, zjistila jsem, že je to Radek. Od mých rodičů se dověděl, jak vše dopadlo, a vrátil se, aby mi byl oporou.

Nikdy mi nic nevyčítal, nikdy se o té nešťastné záležitosti slovem nezmínil. Udělali jsme tlustou čáru. Tehdy jsem pochopila, jak je ryzí, velkorysý, chápavý. Za to, jak je můj život krásný, vděčím jen jemu.

A také tomu, že mi tehdy dokázal odpustit, ačkoli to pro něho jistě nebylo snadné.

Aneta, 52 let, Třebíč

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.