Domů     Pomaturitní srazy by se měly raději zakázat
Pomaturitní srazy by se měly raději zakázat

Člověk by si měl vážit spořádaného rodinného života, nebořit jej. Škoda že jsem se tím neřídila. Tak báječného manžela jsem měla!

Ptáte-li se na moje manželství, odpovím, že jsem měla velké štěstí. Náš vztah byl vždycky korektní, spořádaný, příkladný. Vychováváme spolu nádhernou dceru Báru, které je sedmnáct.

S manželem Pavlem žijeme dlouhé roky, brzy oslavíme dvacet pět let společného života.

Kamarádky mi Pavla odjakživa záviděly, a kdykoli jsme se sešly ve vinárně, rozhořčeně štěbetaly: “Holka zlatá, hlavně si nestěžuj. Máš úžasného manžela. Co bychom za takového daly!” I když měly pravdu, namítala jsem: “Jenže on je hrozně nudný.

A vůbec žádný romantik. Nikdy mi neřekne nic hezkého, už mě to nebaví. Ten stereotyp mě ubíjí. Kam se poděly večery v trávě?”

To už se ale kamarádky většinou rozčilily a volaly jedna přes druhou: “Podívej, jakého chlapa mám doma já! Je mi nevěrný a pije! Proboha, važ si toho, jaký Pavel je!” Tak jsem si aspoň v duchu říkala: Jak je to dlouho, co jsme večeřeli při svíčkách?

Paměť mi nesahá tak daleko, abych si vzpomněla na to, kdy jsme spolu tančili. Anebo utíkali deštěm po zmoklé louce, smáli se a objímali a říkali si otřepané nesmysly, bez kterých se romanticky založené ženě žije tak těžko… Někdy zhruba před milionem let.

Pavla by teď něco takového ani ve snu nenapadlo. Je stavební inženýr. Když přijde z práce, zeptá se: “Co bude k večeři? A co je v televizi? Jsem utahaný jako pes, dneska to byl v práci horor.”

Pravda ovšem je, že vydělává slušné peníze. Dnes vím, že i toho jsem si měla více vážit.

První láska

Také někdy vzpomínáte na první lásku? Vsadím se, že ano. Každá žena na ni přece vzpomíná. Jenže já jsem se občas přistihla, že na ni myslím každý den. Jmenoval se Michal, ale nikdo mu neřekl jinak než Miki. Byl kouzelný!

Takový nezávislý, pravý opak mého manžela, který je pedant, puntičkář, suchar. Oblečení ve skříni si skládá do komínků, jako na vojně. Ne tak Miki. To byl odjakživa bohém, rebel, živel.

Vidím ho jako dneska, jak sedí na zábradlí před gymplem, hezký k zbláznění, džíny, tričko už trochu potrhané, pramínek tmavých vlasů padající do čela, a nad ním se dramaticky vznáší cigaretový dým. A jak mi říká:

„Svezeš se, kopretino?“ (vždycky mi říkal kopretino) a nedbalým gestem ukáže kamsi vedle sebe, kde stojí starý a nijak zvlášť nablýskaný motocykl. A já volám: “Jedeme ke studánce jako vždycky!” Byla to láska jak z tlustých románů.

Jezdili jsme na motorce na lesní mýtinu k tůni, jejíž hladina se leskla jako čerstvě vyleštěná. Leželi jsme ve vysoké trávě a zasněně plánovali společnou budoucnost. Říkali jsme si:

“Co nejdřív se vezmeme, budeme mít kupu dětí a budeme se milovat až do smrti.” Občas mnou projel zlověstný blesk, mrazení, leknutí: Co když mě Miki zradí? Byl až příliš hezký, co když mi ho odloudí jiná? Ale stal se pravý opak. Ten, kdo zradil, jsem byla já.

“Nezapomeň na mě,” nabádal mě starostlivě. Vlak nám už houkal za zády. Mikiho volala vlast – odjížděl na vojnu. „Nikdy na tebe nezapomenu!“ křičela jsem ještě ve chvíli, kdy vláček mizel za zatáčkou a já se dívala už jenom na prázdné koleje.

Na ten pohled také nezapomenu. Prázdné koleje. Brzy nato jsem začala chodit se svým nynějším manželem.

Tak blízko, tak daleko

Neviděli jsme se moře let, ale myslela jsem na něho div ne denně. Tu hroznou zradu, tu jsem si vyčítala také málem denně. A pak jsem najednou seděla ve vinárně na srazu naší třídy po mnoha letech a Miki byl tak blízko, přitom tak daleko.

Tmavý pramen vlasů mu padal do čela, kouřil startku, jako by se vlastně nic nezměnilo. Když večer pokročil a hudba hrála tu naši, tančili jsme pevně přitisknuti k sobě. „Jaký je vlastně tvůj muž?“ zašeptal mi do ucha. „Suchar,“ ucedila jsem s pohrdáním v hlase.

„Tak proč s ním proboha jsi?“ zněla udivená odpověď. Po lahvi vína a bouři emocí v hlavě jsem si položila tutéž otázku. Když hudba hrála naši druhou oblíbenou písničku, Miki špitl: “Jdem ke mně!” Z pomaturitního srazu jsem se vrátila až ráno.

Doma jsem jen tak nedbale zamumlala: “Přespala jsem u spolužačky, neznáš ji.” Můj muž mi věřil. On mi věří. To ovšem dělá chybu. Začali jsme se s Mikim scházet. Je dvakrát rozvedený.

“Obě moje manželky byly nudné, nezábavné, beze smyslu pro humor, romantiku a dobrodružství. Zato ty, ty jsi ta pravá,” řekl mi.

Nudím se

Dohodli jsme se, že už se neopustíme. V hlavě se mi ovšem rozsvítila červená kontrolka. Co řekne tomu, že jsem se k smrti zamilovala, můj legitimní partner? A jak se na to bude dívat dcera, právě procházející pubertou?

Ve svém poblouznění jsem se rozhodla jít takzvaně přes mrtvoly. Spálit mosty. Zpřetrhat pouta. Rozbít sklo. Udělala jsem přesně to, co psychologové přísně zakazují: řekla jsem manželovi pravdu. Křičela jsem: “Zamilovala jsem se a chci odejít! Slyšíš mě?

Posloucháš mě vůbec? Nudím se, mezi námi není žádná láska. Miki je okouzlující, romantický, doopravdy mě miluje. Miluje!” Pavel nevěřil svým uším, a jak jsem byla v ráži, mluvila jsem tak nahlas, že vše o mé love story z koupelny vyslechla i Bára.

Nakonec jsem si před jejich užaslými zraky sbalila tašku a vydala se za dobrodružstvím, do Mikiho náruče. Vše ztroskotalo na tom, že jsem ke své první lásce přišla výjimečně bez ohlášení a přistihla ho s jinou. Řekl jenom: “Promiň,” a pokrčil rameny.

Zařvala jsem: “Ty grázle!” a vlepila mu facku. Toulala jsem se pak lesem celé hodiny a plakala.

Kam jít?

Neměla jsem kam jít, a tak nezbylo než se kajícně vrátit k rodině, kde jsem ovšem předtím ve vteřině rozbourala všechno hezké, co jsme léta budovali. Nikdo se mnou nemluvil. Bára vypadala k smrti vyděšeně, Pavel byl ochromený, šokovaný.

Oba byli bledí jako stěna. Pavel se zavřel v pracovně, Bára odešla spát ke kamarádce. Jen pomalu mi docházelo, co jsem to provedla a že je to velký průšvih. Roztřískala jsem to jediné, co dávalo nějaký smysl, to nejcennější, co člověk má: rodinný život.

Ptala jsem se v duchu, zda se mi to vůbec podaří napravit. Kladla jsem si otázku, proč jsem svým nejbližším, na kterých mi nejvíc záleží, připravila takové peklo. A to vše kvůli bezcharakternímu hejskovi, který uměl jen jedno: ubližovat, a ještě ke všemu ho to bavilo.

Je mi to líto

Měla jsem hrozné sny, noční můry. Bůh ví, zda se mi to podaří napravit, a pokud ano, bude to trvat nekonečně dlouho, říkala jsem si. A bylo to tak. Musela jsem vyvinout nekonečnou trpělivost, ale nakonec se věci vrátily do starých kolejí.

Nicméně věřte tomu, že jsem musela vydržet hroznou atmosféru, která u nás panovala celé měsíce. S Bárou to bylo možná o něco jednodušší, vysvětlila jsem jí prostě, že jsem udělala chybu a že je mi to líto. Že mi láska zatemnila rozum a že se to někdy stává.

Díky tomu, že byla v citlivém věku a zažívala první lásky, mi porozuměla. Kdo tomu však pochopitelně nerozuměl vůbec, byl Pavel. Vypadal, jako by se zabalil do ledu, zíral na mě jako na zjevení. Trvalo půl roku, než na mě dokázal normálně promluvit.

Ale naši největší krizi jsme naštěstí překonali. Bála jsem se, že odejde, a tak jsem vlastně pochopila, že ho mám pořád ráda.

Ivana M. (52), Karlovy Vary

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
28.2.2024
Toho kolegu neměl nikdo příliš v lásce. Tvářil se jako morous, byl to samotář a protiva. Přitom stačilo tak málo. Stáli jsme tam spolu sami a on mlčel. Koukal do křoví a mně to přišlo divné. Tak jsem ho oslovila. Nezdál se být nadšený. Odpovídal jedním slovem a nastalo vždy ticho, které jsem přerušila opět já sprchou dalších vět. Schůzky na cigárku Už mi docházely nápady, o čem mluvit. Ří
26.2.2024
Holky si myslely, že s Milošem spolu chodíme, ale nebyla to bohužel pravda. Překážela nám v tom taková nepříjemná věc. Seznámili jsme se na zábavě v kulturním domě. Pořadatelé pouštěli dovnitř jen mládež, která již dovršila šestnáctý rok života, což nebyl můj případ, bylo mi teprve patnáct. A tak mě takový tlustý, na první pohled zlý chlápek seřval a vyhodil. Smutně jsem courala venku a dych
16.2.2024
Nikdy ženské nehonil a ke mně byl pozorný a choval se s úctou. A najednou se událo něco, co jsem nečekala ani ve snu. Můj manžel se na prahu sedmdesátky bláznivě zamiloval! Choval se jako blázen a nedal si od nikoho říct. Bylo to jako z nějakého hloupého filmu. Starý chlap a mladá dívčina, co sotva odmaturovala. Seznámili se při hlídání Chodila mladým hlídat pravidelně třikrát týdně a k t
8.2.2024
Šla jsem za hlasem svého srdce a rozum nechala za sebou. Život mi za to uštědřil pořádnou lekci. O všechno jsem přišla a jen těžko jsem to získávala zpět. V mládí jsem se hrnula do manželství jako smyslů zbavená. Stačilo jen poznat Miloše, do kterého jsem se zamilovala tak, že jsem už po naší první schůzce slyšela v hlavě znít svatební zvony. Když se zamiluji, jsem zkrátka jako vystřelená dělov
5.2.2024
David byl hezounek, který si myslel, že se za ním otočí každá žena. Když nastoupil do naší firmy, hned jsem ho prokoukla. Moje šéfová hýřila nadšením, když nám říkala, že budeme mít nového kolegu. Povedlo se jí ho přetáhnout od konkurence a hodně si slibovala od jeho zkušeností a kreativity. „A navíc je to fešák,“ dodala a všechny kolegyně se zahihňaly. Jenom já ne. Tohle pro mě bylo varování,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Po bříšku už ani stopy!
nasehvezdy.cz
Po bříšku už ani stopy!
Je to sotva pár týdnů, co se moderátorka Eva Perkausová (29) stala maminkou druhého synka Ariana, a už se postavila před fotoaparát! Oblékla jen kalhoty, podprsenku, perlový náhrdelník – a všem vyraz
Podvodník ve velkém: Muž, který prodal Tádž Mahál
epochaplus.cz
Podvodník ve velkém: Muž, který prodal Tádž Mahál
„Pojď sem, prcku, tady máš taky stovku, ať si jednou osladíš život.“ směje se hledaný podvodník Mitileš v rodné vesnici na malého chlapce. Nemusí mít strach, že ho tu někdo udá. Pro sousedy je hrdina, i když jednoho z nich kdysi okradl. Dneska se jí a pije na něj. Skutečným jménem je vlastně Mitileš Kumar
Tajemství templářské kaple: Ukrývá zdroj pozitivní energie i záhadnou symboliku?
epochalnisvet.cz
Tajemství templářské kaple: Ukrývá zdroj pozitivní energie i záhadnou symboliku?
Středověký templářský řád je považován za jeden z nejznámějších i nejzáhadnějších v dějinách. Účast templářů na křížových výpravách tvoří legendy o jejich bohatství a znalostech. Pozdější úpadek řá
Skutečné zombie: Jsou dílem černé magie?
enigmaplus.cz
Skutečné zombie: Jsou dílem černé magie?
Hrozivé oživlé mrtvoly vylézající z hrobů a pojídající lidské maso. Takový obrázek vyvstane v mysli většině lidí, když uslyší slovo zombie. Většina se domnívá, že jde jen o filmový výmysl. Jenže lidé
Domácí piškotová roláda
tisicereceptu.cz
Domácí piškotová roláda
Než nanesete na těsto krém, potřete ho vrstvou malinového džemu. Roládu dotáhnete k dokonalosti čokoládovou polevou. Ingredience Na těsto 3 vejce 80 g krupicového cukru 1 lžíce kakaa 100 g
Bakterie, které z plastů vyrábějí materiál podobný pavoučímu hedvábí
21stoleti.cz
Bakterie, které z plastů vyrábějí materiál podobný pavoučímu hedvábí
Polyethylen, respektive výrobky z něj, jako jsou plastové tašky, láhve a obaly na potraviny, je největším přispěvatelem k celosvětovému znečištění planety plasty. Navíc je v přírodě prakticky nerozlož
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
iluxus.cz
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
Tyto hodinky nedělají kompromisy: nové Meister S Automatic jsou sportovní hodinky, které nezapřou svůj vztah k elegantní řadě Meister. Společnost Junghans představuje dva nové tříručkové modely z nere
Ze syna jsem udělala sobce
skutecnepribehy.cz
Ze syna jsem udělala sobce
Neviděla jsem to, co viděli ostatní. V mých očích byl roztomilý. Tvrdil, že nemá v životě štěstí a že mu všichni křivdí. Teprve jeho úraz mi otevřel oči. Můj syn byl jen rozmazlený fracek! A to bolelo! Měla jsem ho natruc všem. Rodičům i příteli, který mi dal po dlouhé známosti kopačky. Pořídila jsem si dítě za svobodna. Rodiče
Silná přitažlivost s bývalým
nasehvezdy.cz
Silná přitažlivost s bývalým
Nová posila seriálu ZOO Jana Bernášková (42) má až podezřele blízko ke svému bývalému muži, režisérovi Davidu Drábkovi (53). Byl to právě jejich vztah, z něhož čerpala ve své knize Jak přežít svého mu
Hrad Skuhrov: Dřevěná věž nad kamenným hradem
epochanacestach.cz
Hrad Skuhrov: Dřevěná věž nad kamenným hradem
Z kamenného hradu přežily staletí jen některé obvodové zdi, ale Skuhrov už si dávno za kámen našel náhradu. Když se dnes řekne Skuhrov, mnohem více pomyslíme na jiný materiál – na dřevo. S tím umí Skuhrov doslova čarovat. Nevíme sice úplně přesně, kdy hrad Skuhrov na ostrožně nad pravým břehem říčky Bělé vzniknul, ale nebudeme daleko od
Masové koule s pikantní omáčkou
tisicereceptu.cz
Masové koule s pikantní omáčkou
Koule jednoduše napíchněte na párátko a servírujte s pálivou červenou omáčkou. Ingredience 500 g hovězího mletého masa 2 větší cibule 200 ml ostrého kečupu 4 stroužky česneku 2 nakládané kap
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř