Nikdy by mě nenapadlo, že takové malé, chlupaté nic, dokáže udělat tolik záslužné práce. Ale Micinka to spolehlivě zvládla.

Zaskočila jsem jen na kafíčko. Ale paní Boženka mě jen tak nechce pustit domů. Upekla prý švestkový koláč a tak mi ho ještě vlažný nabízí. Sedá si proti mně na židli a na něžně hladí mourovatou kočičku, která se jí usadila na klíně. Naše Micka. Kdo by to byl ještě před rokem řekl, že bude zdrojem tak velké lásky a radosti.

Zůstala sama

Paní Boženka je naše dlouholetá sousedka. Žijeme na společné chodbě už čtyřicet let. Obě jsme mezitím vychovaly děti, pohlídaly vnoučata. Jenže Božence se před časem začala lepit smůla na paty. Nejprve se dost ošklivě pohádala se svou jedinou dcerou.

Byly to spory o penězích, o majetku a dědictví. A ty bývají v rodinách ze všeho nejhorší. Dcera od té doby s matkou přerušila kontakt. Nebavily se spolu ani na pohřbu jejího otce.

Přišla rezignace

Tehdy, když Božence zemřel její manžel, zdálo se, že pro ni svět skončil. Byl to její milovaný a jediný mužský, jak sama říkala, jejího života. Zůstala sama a opuštěná. Já ještě pořád chodím do práce a za Boženkou se mohu stavit jen občas.

A začínala jsem o ni mít opravdu starost. Volala jsem dceři. S tou to však ani nehnulo. A sousedka mi chřadla před očima. Rezignovala na život.

Byl to skvělý nápad

Právě v té době se naší kočičce Zuzance narodila koťata. Byl to takový momentální nápad. Co kdybychom jedno dali Božence. Manžel souhlasil. „Proč ne.

Zkusit to můžeme.“ Boženka se nejprve tvářila neutrálně, ale malé chlupaté koťátko vzala opatrně do ruky a neodmítla ho. Pomohla jsem jí všechno zařídit a vysvětlila, co kočička potřebuje

Ožila ze dne na den

Stal se hotový zázrak. Boženka se vrátila do života. V knihovně si půjčila literaturu o kočičkách. Micince, jak ji pojmenovala, nakoupila hračky a různé pamlsky. Není sama.

Má někoho, o koho se může starat, komu může dávat svou lásku, s kým se mazlit, koho pohladit. A komu vyříkat všechno, co ji těší i trápí. Micinka se jí schoulí na klíně a trpělivě poslouchá.

Petra L. (69), Příbram