Byly jsme tři sestry, které spolu vždy velmi dobře vycházely. Celý život jsme před sebou neměly žádná tajemství. Tedy, alespoň jsme o tom byly donedávna pevně přesvědčeny.
Sedíme s Marcelou nad skleničkou slivovice a svíráme kalíšky křečovitě v ruce. Nevíme totiž co říct. Vše už bylo vyřčeno a šokující pravda nás trochu zahnala do kouta. I když v našem věku se tomu už můžeme možná i zasmát.
Ovšem celý ten neuvěřitelný klam a podvod probíhal v době, kdy jsme byly ještě relativně mladé. My, tři sestry. Nejstarší Zdena, pak Marcela a nakonec já.
Galantní chlapík
Václava do našeho života přivedla Zdena. Seznámili se někde na tancovačce a začali spolu chodit. Zdena se nám brzy se svým přítele ráda pochlubila. Byl pěkný, elegantní a velmi galantní. To nám všem třem učarovalo.
Chlap, který vám rovnou nepustí dveře na nos a nezasedne jediné volné místo v tramvaji, to jsme ještě nezažily. Zdena proto neváhala a brzy si Václava vedla k oltáři.
Přesto zůstal
Zdeně s Václavem k absolutnímu štěstí chybělo jediné, nedařilo se jim mít děti. Přesto Václav Zdenu neopustil. My s Marcelou v té době byly vdané. Já měla dceru a Marcele se narodil krásný synek.
Bohužel půl roku po jeho narození ji manžel opustil a rozvedli se. Nikdy jsem nechápala, co se tenkrát stalo. Vysvětlení přišlo až po pětatřiceti letech.
Moje velká krize
Po deseti letech manželství na mě a na muže dolehla krize. Vypadalo to, že se brzy definitivně rozejdeme. Jednou jsem s pláčem dorazila ke Zdeně, abych se jí vyplakala na rameni. Dělala jsem to tak odmala. Byla to přece moje starší, rozumná ségra.
Jenže u toho byl i Václav, který mě šel potom doprovodit domů. Ten mě utěšil jiným způsobem. Stali se z nás tak na dlouhá léta milenci. Vlastně mi tento „nemravný“ vztah zachránil manželství. Se svým mužem jsem zůstala dodnes.
Všechny jsme truchlily
Václav před rokem a půl dostal infarkt a před nedávnem zemřel. Byla to pro nás všechny veliká rána. Zdena byla v té době už sama dost nemocná a odchod milovaného manžela její konec ještě urychlil.
Bylo to všechno tak rychlé, že teprve po smrti naší sestry Zdeny se začalo řešit dědictví jak Zdeny, tak Václava. A tehdy do všechno prasklo. Václav nás spravedlivě podělil rovným dílem na čtvrtiny.
Čtvrtina úspor a majetku měla připadnou manželce Zdeně, čtvrtina mně, jeho milence. Další čtvrtina Marcele, se kterou, ajk se ukázalo měl dceru Magdu. A samozřejmě čtvrtina Magdě.
Václav byl holt borec
Teprve nyní mi tedy sestra Marcela objasnila, že s Václavem žili tajně jako rodina.Když se Magda narodila, Marcelin muž pochopil, že není jeho. Odešel, ale nic nikomu neprozradil. Václav však o svou dceru pečoval a před Zdenou všichni zarytě mlčeli.
Nyní naše velké rodinné tajemství prasklo. Dnes nemá cenu se jedna na druhou nějak mračit. Václav byl borec. Žil se třemi sestrami a do konce života v tom dokázal elegantně bruslit. Sláva mu.
Martina Z. (69), Pardubice
