Domů     Vnučka nás všechny překvapila
Vnučka nás všechny překvapila
5 minut čtení

Vnučka se nám svěřila se svým tajemství a doufala v naši podporu. Můj manžel ale ztropil scénu a vyhodil ji ze dveří.

Můj muž byl celý život profesí voják z povolání. Nenechal toho, ani když rozpustili armádu a kluci přestali chodit na vojnu. Já tenhle krok vítala s nadšením, protože jsem na vnucích viděla, jak jsou šťastní, že nemusí pobíhat někde po cvičišti.

Manžel byl ale kategoricky proti a se svým názorem se neskrýval. „Je to chyba. Z chlapů vyrostou bábovky! Na vojně jsme z nich udělali chlapy a co z nich je teď? Náušnice v uchu a růžová trička! Hanba!“ hřímal, jen co zapnul televizi.

Nejmladší vnučku jsme milovali

Bylo to otravné, ale já věděla, že to tak nemyslí. Pro děti i vnoučata by se rozkrájel a cpal jim i peníze. Prý nic nepotřebuje, tak proč by se nerozdělil? Souhlasila jsem a měla ho za to ráda.

Byla jsem mu ochotná odpustit i ty jeho neustálé vzteklé výlevy… Milovali jsme všechna vnoučata, ale poslední dítě narozené v naší rodině, nám oběma přirostlo k srdci nejvíc. Byla to holčička, Mariana.

Manžel nejdřív láteřil, co je to za jméno, ale potom si zvyknul. Vozil naši Marianku v kočárku a všude se s ní vychloubal. Jaká je krásná, chytrá, geniální! Samozřejmě, že to přeháněl. Ale měl na to právo, coby pyšný dědeček. Z Marianky vyrostla krásná slečna.

Chodila k nám opravdu často a občas i přespala. Byla spíš jako naše dcera, než vnučka. Jejím rodičům to nevadilo. Ani nám nikdy nevyčetli, že ji tak trochu rozmazlujeme.

Měnila se před očima

Měli svých starostí dost a tak byli asi rádi, že se Mariance věnujeme. A my to dělali rádi. Nebo spíš, nedokážu si představit, co bychom si bez ní nudou počali! Takhle jsem se s ní mohla učit a diskutovat o všem možném.

Ona mě na oplátku naučila dost dobře rozumět počítači a s dědou vedla nekonečné diskuse o politice. To mě trochu štvalo, ale když se to líbilo jim…Jenže, když začala Marianka chodit do posledního ročníku střední školy, vše se změnilo.

Přestala být tou veselou a bezstarostnou dívkou, jako jsme jí doposud znali. Stala se z ní tichá a zádumčivá osoba. Tak trochu tajemná a nemluvná. Na všechno odpovídala jen ano a ne. S ničím se mi už nesvěřovala, natož svému dědovi! „Marianko, netrápí tě něco?

Nepotřebuješ s něčím pomoct?“ ptala jsem se jí nesčetněkrát, ale odpovědí mi bylo jen záporné kroucení hlavou. Ani Mariančini rodiče nebyli z chování dceři příliš moudří. Všechno se na pubertu svést nedalo!

Její tajemství nám vyrazilo dech

Změny v Mariančině chování si všimli i ve škole. „Nemá nějaké psychické problémy? Neměli byste s ní jít k psychologovi?“ navrhovala mi její třídní a já přislíbila, že tuto možnost s vnučkou proberu. „Tak o tom ani nepřemýšlej!

Já k žádnému mozkoškrabovi nepůjdu! Já totiž moc dobře vím, co mi je!“ rozzlobila se vnučka a práskla za sebou dveřmi. Zůstala jsem bezradně stát uprostřed kuchyně…„To máš z toho, že ji rozmazluješ!“ přisadil si manžel, ale bylo na něm vidět, že i on se trápí.

Uběhlo několik týdnů, když se nám Marianka u večeře odhodlala říct velkou novinku. „Babi, dědo, musím vám něco říct!“ oznámila nám a já si pomyslela, že to je dobře. Konečně se dozvím pravdu! Ona pokračovala: „Jsem si už jistá. O kluky nestojím.

Našla jsem si přítelkyni a chodíme spolu! Doma jsem to řekla včera a nikdo se mnou nemluví. Netušila jsem, jaký to bude problém… No, vlastně tušila a proto jsem to bála tak dlouho říct!“

Vydala jsem rozkaz

Zůstala jsem jako opařená. Tak něco takového by mě ani ve snu nenapadlo! Ale, nevadilo mi to. Jen jsem litovala, že to bude mít Marianka v životě o trochu těžší, než kdyby byla na kluky. Můj manžel ale zbrunátněl, chvíli mlčel a potom začal křičet: „Ven.

Okamžitě vypadni, něco takového mi sem tahat nebudeš! Stačí, že je televize plná takových divných lidí. A dokonce pořádají průvody! To já nesnesu.“ Úplně mě tím ohromil. Netušila jsem, jak dokáže být necitlivý a zlý! Marianka se sebrala a mlčky odešla.

Já naopak nemlčela ani minutu. „Koukej za ní utíkat a omluvit se! Co jsi to za dědečka, když nechceš, aby byla vnučka šťastná? Ona nám to přece nedělá naschvál! A tu její přítelkyni hned zítra pozvu na večeři!

A jestli budeš proti, jdi se najíst do hospody,“ oznámila jsem tomu starému vojákovi rezolutně, jako by to byl rozkaz.

Máme o vnučku navíc

Kupodivu to na něho zafungovalo. Div mi nezasalutoval! Celý se napřímil, zatáhnul břicho jako při nástupu jednotky a vyrazil vpřed. Ani se nepřezul a v domácích pantoflích spěchal za vnučkou. Dohnal ji prý až na konci ulice.

A to jen díky tomu, že se hodně courala. Při tom pláči totiž neviděla potmě pořádně na cestu. Nevím, co si ti dva řekli, ale usmířili se. Vrátili se společně až skoro za hodinu. Byla jsem jako na trní a už jsem se chystala je jít hledat.

Hned druhý den večer nám Marianka představila svoji přítelkyni. Byla to moc sympatická holka a hned se nám zalíbila. A tak máme z ničeho nic vnučky hned dvě. Marianku a Elišku. Moc jim to spolu sluší!

Jana H. (66), Litoměřicko

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.