Domů     S těžkými následky autonehody jsem se dodnes nevyrovnala
S těžkými následky autonehody jsem se dodnes nevyrovnala
4 minuty čtení

Život se mi změnil během pár vteřin. Nebyla to moje vina, ale trpím tím i po letech.

V lidském životě přijdou někdy okamžiky, které ovlivní celý další osud. Mě jedna taková kritická chvíle potkala před deseti lety.

Náraz přišel z pravé strany

Každý den jsem dojížděla do práce autem, protože jsem to měla přes celé město. Někdy se se mnou svezla kolegyně Jitka, která bydlela po cestě. Toho tragického dne už jsem vyjížděla z parkoviště, když Jitka přiběhla na poslední chvíli.

Stačila půl minuta navíc a nestihla by mě. Pouhých třicet vteřin a všechno by bylo jinak. Jitka rychle nasedla a já se rozjela. Po chvilce jsme se blížily k velké křižovatce, kde byl vždy hodně rušný provoz.

Na semaforu naskočila zelená chvilku předtím, než jsem přijela, takže jsem jen přidala plyn. Potom přišel náraz, tvrdý, krutý, z pravé strany. Já jsem v té chvíli ztratila vědomí, takže co se stalo, vím jen od svědků a z vyšetřovací zprávy.

Zprava vjel do křižovatky kamión, už na červenou. Napálil to přímo do mého vozu. Náraz byl zdrcující. V bezvědomí mě převezli do nemocnice. Měla jsem několik zlomenin, těžký otřes mozku, vnitřní krvácení. Jitka, která seděla přímo na místě nárazu, zemřela na místě.

Žádná „kdyby“ neplatí

První dny v nemocnici, když jsem přišla k vědomí, byly spíše ve znamení bolesti a strachu. Pravidelně za mnou chodili manžel, děti i další příbuzenstvo. A také kolegyně z práce. To, že je Jitka mrtvá, jsem pochopila až postupně.

Tím, jak jsem byla v šoku, jsem si to podvědomě odmítala připustit nebo na to myslet. Čím víc jsem se uzdravovala, tím víc jsem si za smrt Jitky začala dávat vinu. Nejprve jen sama pro sebe, potom i před ostatními. Všichni mi to vyvraceli.

Poukazovali na to, že řidič kamiónu byl obviněn a potom odsouzen k nepodmíněnému trestu. Já jsem si často v hlavě přehrávala celou tu situaci. Neustále jsem pomýšlela na různá „kdyby“.

Kdybych bývala odjela z parkoviště o chvilku dřív, Jitka by mě tam bývala už nezastihla. Kdybych před křižovatkou nepřidala plyn, nedostala bych se do cesty kamionu – i když tam vjel na červenou, což jsem nemohla čekat.

Pokud člověk nad vším uvažuje logicky, tak samozřejmě musí přijít na to, že šlo o nešťastnou souhru okolností, na které jsem žádnou vinu nenesla. Ve mně ale převažovaly emoce.

Stěhování pomohlo jen částečně

Do práce už jsem se nevrátila. Nedokázala bych docházet tam a denně si uvědomovat, že Jitka už není mezi živými. S bývalými kolegyněmi jsem se postupně přestala stýkat. Celé dny jsem trávila doma a utápěla se ve výčitkách. Do auta jsem se bála nasednout.

Navštěvovala jsem pravidelně psycholožku, protože jsem trpěla silnou posttraumatickou poruchou. Doprovázel mě tam manžel, chodili jsme pěšky, i když to bylo dost daleko. Uzavřela jsem se do sebe, současně jsem si ale uvědomovala, co se to se mnou děje.

Bála jsem se, že to bude už setrvalý stav a že se nočních můr, sžírající lítosti a děsivých vzpomínek nikdy nezbavím. S pomocí manžela jsem si našla práci na doma.

I po roce od té smrtelné nehody se mnou všichni jednali jako v bavlnce, čímž mi ale vlastně připomínali, co se stalo. Když se můj stav nelepšil, přišel manžel s nápadem, že se přestěhujeme na venkov. Změna prostředí mi měla pomoci.

Ukázalo se to jako dobré řešení. Prodali jsme náš pražský byt a koupili malý domek ve středních Čechách. Začala jsem chodit ven, do přírody, kde jsem nevídala auta, která by mi připomínala osudný okamžik.

Bydlíme tu už několik let a za tu dobu alespoň zmizely moje noční můry. Občas mě ale ještě přepadne záchvat smutku a lítosti – to se pak na několik dní uzavřu do sebe a jen trpím. Manžel o tom ví a trpělivě čeká, až to přejde.

Kdybych mohla vrátit čas zpátky pár minut před tu nehodu, udělám to; jenže to bohužel nejde.

Eva L. (50), Posázaví

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
nasehvezdy.cz
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
Moderátorka Iveta Lutovská (42) o svatbě už nechce nikdy ani slyšet! Její současný vztah s partnerem Vojtěchem, ovdovělým tatínkem dvou dětí, totiž prý rozhodně není žádná romantická idylka. A společ
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
epochaplus.cz
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
Historie vykuřovadel je stejně stará jako civilizace sama. Už před 6000 lety se používaly v Mezopotámii nebo ve starověkém Egyptě, kde sloužily kněžím k vykuřování hrobek a obětních míst. Jejich použití nebylo jen praktické, ale především hluboce symbolické, spojovalo se s rituály, léčebnými postupy a zaháněním zla. Od pyramid po chrámy a kláštery, vonné látky
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
skutecnepribehy.cz
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít
Eklektické útočiště v oblacích
rezidenceonline.cz
Eklektické útočiště v oblacích
Co se stane, pokud spojíte invenci skvělého architekta s kreativitou věhlasného interiérového designéra a dáte jim k dispozici polovinu celého 31. patra jedné ze tří budov Society Hill Towers ve Filadelfii? No přece nenapodobitelné bydlení ve stylu Meg Rodgersové a Jamese Timberlakea. Impozantní a charismatický prostor zahrnuje tři strany věže se stěnami a okny směřujícími
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
epochanacestach.cz
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
Celé generace hradních pánů toto místo obývaly, zvelebovaly a bránily a díky tomu si my, jejich vzdálení potomci, můžeme užívat krásu staré architektury vetknuté do jednoho z nejmalebnějších koutů přírody. Historii hradu Velhartice se podařilo vysledovat až k jeho založení na sklonku 13. století, stoprocentně potvrzeného však máme prvního oficiálního majitele, kterým se v roce 1318 stal Bušek
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
historyplus.cz
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
„To není možné. Copak spadli z nebe?“ kroutí hlavou podplukovník Pullein. Odmítá uvěřit, že se na jeho tábor valí dvacetitisícová zulská armáda. Vždyť hlídky celé dopoledne hlásily, že se v okolí pohybuje jen několik malých skupin nepřátel. Maximálně mělo jít o pár set mužů!   Kousek po kousku si Britové pro sebe ukrajují území jižní
Řecko: Ostrovní království Středomoří
nejsemsama.cz
Řecko: Ostrovní království Středomoří
Jsme v zemi, která je kolébkou evropské kultury, ale také v zemi prozářené sluncem, s úchvatnou přírodou a naprosto lahůdkovou kuchyní. Tyto čarokrásné řecké ostrovy se rozdělují do sedmi souostroví, která se rozkládají v šesti mořích. Čím blíž leží ostrov k rovníku, tím teplejší a sušší počasí má. Jižní části jsou tak celoročně zalité sluncem a nabízí skvělou
Okurkové osvěžení
tisicereceptu.cz
Okurkové osvěžení
Tenhle nápoj nejenom zažene žízeň, ale postará se i o to, abyste měli krásnou pleť. Je to jedna z nejzdravějších limonád. Suroviny 1 salátová okurka 1 l jemně perlivé minerálky 2 lžíce třtinov
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
epochalnisvet.cz
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
Nová národní letecká společnost Saúdské Arábie představila světu svůj dlouho očekávaný interiér kabiny. Její součástí je i prémiová třída Safran Business Class, která má ambici posunout Riyadh Air mezi nejluxusnější aerolinky současnosti. Za společností stojí saúdskoarabský státní investiční fond Public Investment Fund, a na rozdíl od jiných start-upů, které často narážejí na finanční limity,
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
21stoleti.cz
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoř
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
enigmaplus.cz
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
Německý filolog Friedrich August Wolf (1759–1824) se tváří rozrušeně. „Tady něco nehraje,“ říká během analýzy jazykového stylu slavných starořeckých eposů Ilias a Odyssea, které vypravují o trojské vá
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
iluxus.cz
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
Léto je časem zážitků, volnějšího tempa i chvil, které si konečně dovolíme věnovat sami sobě. Ať už si ho užíváte ve městě, na víkendových cestách nebo u vody, jeden prvek zůstává stejný – touha cítit