Domů     Pomáháme si navzájem
Pomáháme si navzájem
3 minuty čtení

Rozhodnutí věnovat se pěstounství bylo jedno z mých nejlepších. Našla jsem nový smysl a náplň života, společně s mým manželem.

Když zazvonil telefon, právě jsem dávala závin do trouby. Dobrý, švestkový s mákem. Ten má Pavel nejraději. Můj druhý manžel je totiž velký mlsoun. A já mu ráda uvařím. Jsme spolu už tři roky a klape nám to. Tak mu ráda udělám něco dobrého na zub.

Jenže teď volala paní Jarmila, sociální pracovnice. Prý, abychom přijeli. Pokud možno, co nejdřív. Snad už tedy budeme konečně tři. Nemohla jsem se už dočkat.

Dlouho sama

Moje první manželství se mi příliš nevyvedlo. Když jsem se rozváděla, bylo mým dvěma dětem teprve osm a deset. Byla jsem dlouhá léta bez přítele a děti vychovávala sama. Dnes už jsou obě dospělé a zcela se osamostatnily.

Spřízněná duše

Před čtyřmi roky jsem potkala Pavla. Od prvního okamžiku jsem věděla, že je to ten pravý. On chvíli váhal. Byl celkem krátce po rozvodu a zklamání ho ještě hodně bolelo. I on už měl jednu dospělou dceru.

Začali jsme se pravidelně scházet a po roční známosti se vzali. I když už v našem případě bylo na děti pozdě, říkali jsme si, že bychom si ještě rádi užili klasickou rodinu. Rozhodli jsme se proto, že zkusíme pěstounství.

Čekala nás dlouhá cesta

Vydali jsme se tedy s Pavlem do dětského domova. Příběhy těch malých, opuštěných dětiček nás oba moc dojímali. A my se začali o adopci vážně zajímat.. Po všech žádostech, testech, školeních jsme jen čekali.

Čekali na dítě, které bude volné a pro pěstounství vhodné. Nyní jsme se tedy konečně dočkali. Volali z dětského domova, že si máme přijet.

Nemohla jsem se dočkat

Péťu jsme měli vyhlídnutého už dávno. Několikrát jsme se na něj byli v domově podívat a tajně doufali, že právě on bude pro nás tím pravým a vhodným dítětem. Nyní proti nám škobrtal chodbou malý, rozcuchaný klučina.

Jednou ručičkou svíral ruky „tety“ a druhou sociální pracovnice. Byl to Péťa. Srdce mi radostí celé poskočilo. Profesionální pěstounství totiž nenabízí výběr věku. Můžete mít sice přání, ale když je potřeba, je důležité být k dispozici. My měli štěstí.

Roztomilý drobeček

Přišli jsme domů se spícím dítětem a jednou taškou, kde byly tři pleny, dvě trička, tepláky a dvě hračky. To bylo veškeré jeho bohatství. Byl bázlivý a přestože mu už byly tři roky, stále se počůrával. V noci křičel a plakal ze spaní.

Jak hrozné sny se mu musely asi zdát. Naštěstí jsme byli s manželem schopni a hlavně ochotni dát mu veškerý svůj volný čas, péči a lásku. Péťa se brzy z nejhoršího otřepal a byl u nás jako doma.

Není to na trvalo

Pěstounství není adopce a klučina u nás navždy nezůstane. Časem se určitě najde rodina, která ho adoptuje. My jsme vlastně jen taková přípravka. Trvalo nám chvíli, než jsme to s manželem dostatečně zpracovali.

Dnes už víme, že když odejde Péťa, vezmeme si další dítě, které to bude potřebovat. Dává to smysl. Smysl našeho života, který se tím velmi obohacuje.

Drahomíra L.(62), Brno

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.