Domů     Začalo to jako přátelství, láska přišla až později
Začalo to jako přátelství, láska přišla až později
5 minut čtení

Několikrát jsem se zamilovala a pokaždé to skončilo zklamáním. Z rozpadlých vztahů a porozchodové deprese mě dokázalo dostat pouze malování a návštěvy galerie.

Odmalička mě obrazy fascinovaly. Bylo neuvěřitelné, jak někteří malíři dokázali zachytit i ty sebemenší detaily různých předmětů, krajiny nebo postav.

Já sama jsem žádná slavná ani kdoví jak talentovaná malířka nebyla, přesto mě už na základní škole ze všech předmětů nejvíc bavila právě výtvarná výchova. A tento můj koníček mi zůstal i do dospělosti.

Doma jsem měla malířský stojan, paletu barev, štětce a další výtvarné pomůcky, a pokaždé, když jsem potřebovala přijít na jiné myšlenky, uchýlila jsem se právě k malování.

Nechala jsem proudit své myšlenky, emoce i ruku, a na plátně pak vznikaly všelijaké obrazce, většinou barevné abstraktní „čárance“. Někdy jsem se ale snažila namalovat i konkrétní věci, třeba krajinu, zátiší s domky, lesy a podobně. Své obrazy jsem si všechny schovávala, ale málokomu jsem je ukazovala.

Jeho kresby mě nabíjely energií

Před půlrokem se mi zhroutil další vztah a já opět hledala útěchu v malování. Uvnitř jsem cítila bolest, zklamání, hněv, nenávist i zoufalství. Na stojan jsem natáhla nový arch papíru, do ruky popadla štětec a ponořila ho do temné černé barvy.

Po půlhodině jsem papír odtrhla, zmuchlala a vyhodila. Došlo mi, že temnými obrazy svou depresi ještě více prohloubím. Chtělo by to namalovat něco pěkného, barevného, veselého. Sedla jsem si k počítači a přihlásila jsem se na facebook.

Pak jsem se podívala na profil jednoho muže – malíře, kterého jsem již několik měsíců na sociální síti sledovala, protože mně jeho kresby učarovaly. Byly plné optimismu a dobré nálady. Napadlo mě, že bych u něj mohla najít nějakou inspiraci.

Nová zpráva

Poté, co jsem mu na jeho facebookové galerii zanechala několik „lajků“, jsem se přesunula zpátky ke svému plátnu a začala malovat letní rozkvetlou louku. Asi za tři hodiny jsem měla obraz hotový a musím uznat, že se mi i líbil.

Rozhodla jsem se, že ho neodnesu na půdu jako své ostatní výtvory, ale že si ho zarámuju a pověsím na stěnu. Pokaždé, když se na něj podívám, nabije mě pozitivními myšlenkami.

A protože jsem člověk, který nic neodkládá, posadila jsem se zpátky k počítači, abych se podívala na nějaké rámy. Už jsem chtěla do vyhledávače zadat „rám na obrazy“, když jsem si všimla nepřečtené zprávy na facebooku.

Klikla jsem na příslušnou ikonku a oči mi málem vypadly z důlků. Měla jsem tam vzkaz od Josefa – toho talentovaného malíře.

Pozval mě na výstavu

Děkoval mi za moje „lajky“ a komentáře ke svým dílům a taky psal, že z profilové fotky vypadám moc sympaticky. Vůbec jsem nevěděla, co mu odpovědět. Ruce se mi třásly vzrušením.

Nakonec jsem mu napsala, že mám malování velice ráda a že mi jeho obrazy připadají originální a nápadité a že v nich nacházím inspiraci pro své vlastní malby. Čekala jsem, že tím naše konverzace skončí, ale to jsem se spletla.

Josef se se mnou dal do řeči a konverzace po chatu plynula naprosto nenuceně další hodinu. Pak se Josef rozloučil s tím, že musí jít do galerie, kde zrovna probíhá malá výstava jeho obrazů.

Bude trvat až do konce týdně a byl by prý moc rád, kdybych se na ni přišla podívat. Napsal mi adresu a časy, kdy tam bude.

Zajímal se o mě

Ten večer jsem po dlouhé době usínala s úsměvem a taky jsem se s úsměvem druhý den probudila. Udělala jsem si snídani a zapnula počítač. Ihned jsem se podívala na facebook. Doufala jsem, že tam budu mít od Josefa nějaký vzkaz.

A skutečně – přál mi dobré ráno a krásný den, a taky mi na sebe dal telefon. Prý, kdybych chtěla přijmout jeho pozvání na večeři, mám mu zavolat. Úplně mě to zaskočilo. Ale mile.

Dlouho o mě žádný muž takový zájem neprojevil a už vůbec se mi nestalo, že bych se s někým seznámila přes sociální síť. Řekla jsem si, že nemám, co ztratit a zavolala mu. Domluvili jsme se, že se sejdeme v sedm hodin v jedné italské restauraci.

Výlet do Paříže

Moc jsem si od našeho společného večera neslibovala. Jediné, v co jsem doufala, bylo, že třeba v Josefovi najdu dobrého přítele. O to více mě překvapilo, jak se celý večer vyvíjel.

Josef byl velice milý, vtipný, a samozřejmě také charismatický a přitažlivý muž. Nejprve jsme se bavili hlavně o jeho práci a umění všeobecně, pak se řeč stočila i k důvěrnějším a osobním tématům.

Stejně jako já, i Josef měl za sebou několik nevydařených vztahů. S Josefem jsme se nejprve stali přáteli. Měli jsme toho hodně společného a stále jsme si měli co říct. Naše setkání byla čím dál častější.

Nakonec mě pozval na celý víkend do Paříže pod záminkou konání jedné výstavy. A právě tam, pod slavnou Eiffelovou věží, mi poprvé řekl, že mě miluje…

Michaela M. (50), jižní Čechy

Související články
6 minut čtení
Otěhotněla jsem v jednadvaceti, budoucí tatínek utekl, a tak jsem vychovávala Marušku sama. Přehnaně jsem ji hlídala, aby nedopadla jako já. Zůstala jsem s dcerou sama. Otec mojí dcery práskl do bot, když jsem mu svěřila, že čekám miminko. Domnívala jsem se, že si radostně padneme do náruče, namísto toho sykl, jako by se škrábl o rezavý hřebík. Vyskočil z lavičky, jako by to byla horká plotna,
3 minuty čtení
Babička plakala, máma byla zoufalá a táta si otevřel lahev, když jsem je seznámila s Romanem. Byl to výstředně oblečený hudebník. Měla jsem potíže s rodiči, kteří stále nějak nemohli uvěřit, že mému nápadníkovi buší pod drsnou skořápkou srdce hodného a laskavého člověka. Babička z něj málem dostala šok. Předtím mi pořád říkali: „Holka nešťastná, tak už si rychle najdi nějakou vážnou známost.
4 minuty čtení
Vytvořila jsem si výběrové řízení na muže, abych našla toho pravého. Pak se však objevil o tři roky starší Petr, který mě překvapil a získal si mé srdce. Můj život byl celkem naplněný. Mám dvě krásné děti a dvě vnoučata. První muž zemřel při autohavárii, když jsem byla ještě poměrně mladá. Nic se nedalo dělat, a tak jsem se soustředila na to, abych děti vychovala co nejlépe. Vymyšlené problé
5 minut čtení
Když se ohlížím za svým životem, jsem na sebe hrdá, jak jsem se vyrovnala s drsnou událostí, která mě zastihla v mládí. Na rozdíl od některých svých kamarádek a spolužaček jsem o sobě jako mladá nikdy neměla velké pochybnosti. Věděla jsem, že nevypadám špatně a klukům i mužům se líbím. Byla jsem přátelská, celkem zábavná a zajímala jsem se o hodně věcí a rozhodně jsem si nepřipadala hloupá.
3 minuty čtení
Měla jsem pracovitého manžela, dvě hodné děti, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se už dávno vytratila, a rozvodu jsem se bála. Jako každá holka v mém věku jsem i já ve svých sedmnácti chodila do tanečních. Tam jsem potkala Tomáše, který byl starší. Moc jsme si rozuměli. Vyprávěli jsme si příhody ze školy a povídali si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a