Domů     Vykopala jsem truhličku plnou mincí
Vykopala jsem truhličku plnou mincí

Na zahradě jsem vykopala poklad, ale nechtělo se mi to někomu říkat. Vždyť můžu krásně zbohatnout.

Život v paneláku byl pro mě požehnání. Dětství jsem totiž strávila ve zchátralém a hlavně studeném domku na vesnici. Museli jsme pořád šetřit a to i dřívím a uhlím na zátop. V zimě jsem spala ve svetru a v rukavicích.

„Víš, co všechno to uhlí stojí?“ vyčítal mi otec a mamka jen mlčela. Když jsem se vdala a získala byt v paneláku, neznalo moje nadšení mezí. To teplo a horká voda ve vaně, kdy si člověk vzpomněl! Kdo nezažil ten věčný pocit chladu, nedokázal ocenit všechny tyhle výhody.

Kvůli vnoučatům máme domek

Život utíkal, děti odrostly a manžela zřejmě začalo trápit dobré bydlo. „Takový domeček se zahrádkou. To by bylo! Mohli bychom snídat veku na dvorku, užívat si sluníčka…“ lákal mě, ale já nechtěla ani slyšet. Vzpomínky byly stále živé.

On ale nemínil dát pokoj. Pořád fantazíroval, až se k němu přidaly i naše dvě dospělé dcery. „Mami, ale bylo by to hezké. Mohly bychom za vámi jezdit na prázdniny, až budou děti chodit do školy…“ Měli jsme tři vnoučata předškolního věku. Byla stále nemocná.

Záněty středního ucha, rýma, angína. Pořád se jim tyhle neduhy střídaly a já začala měnit názor. Kvůli nim, mým miláčkům.

„No, možná má ten váš taťka nakonec pravdu. Takový zdravý venkovský vzduch by mohl dětem prospět. A nakonec nám všem taky!“

Bagr na zahradě

Bylo rozhodnuto a my, po několika měsících konečně objevili to pravé venkovské stavení, ne moc předražené, ale na čerstvém vzduchu. Nebyla to žádná starodávná barabizna. Spíš zánovní malý domek. Bez sklepa, ale se zahradou a dvorkem.

Přesně, jak si manžel vysnil. Mně se líbila hlavně ta zahrada. Jen potřebovala trochu údržby. No, vlastně hodně. Staré pařezy a několik opravdu hodně starých stromů potřebovalo odstranit.

K mému údivu jsme potřebovali asi deset povolení, než jsme mohli pozvat pána s malým bagříkem, aby nám zahradu zplanýroval. Pán s tím svým bagříkem nejprve objel celou zahradu, občas někam rýpnul a potom zabrzdil a odešel. Prý, že přijde zítra! Naštvalo mě to. Počítala jsem, že si udělá práci a já budu pokračovat.

Pod pařezem byla truhla

Takhle jsem musela čekat a ještě trpně přihlížet, jak ničí i to, co zničeno být nemělo! A také cena za jeho práci nebyla nejnižší. „Paninko, vy si to představujete moc jednoduše!“ zavolal na mě a byl pryč. Šla jsem obhlédnout terén.

Všude vyježděné koleje a občas dokonce i nějaký zpřelámaný keř. Ale jeden pařez přece jen odstranil. Na jeho místě zůstala velká díra. Zahlédla jsem v ní nějaké dřevo a tak jsem se dala do hrabání.

Musela jsem dávat pozor, aby se na mě ten pařez ze shora neskutálel. Truhla! Malá truhlička se zrezivělým kováním ležela přímo pod vytaženým pařezem. Nebyla nijak moc těžká, ale než jsem ji z té díry vytáhla, pořádně jsem se zapotila.

Usedla jsem do trávy a vypáčila ji. Kdybych neseděla, omdlela bych. Poklad! Několik zlatých a stříbrných mincí, nějaké příbory a taky korále.

O poklad jsem se nemínila dělit

Zrychlil se mi tep. Vůbec jsem nevěděla, co dělat. První nápad, že poběžím za manželem, jsem zamítla. Byl to velký poctivec a určitě by chtěl poklad odnést do nějakého muzea nebo na policii. Co já vím? Ani dcerám jsem nic říct nemohla.

Začaly by se dohadovat, co udělat. Hádaly se obě od malička o každou maličkost. Natož o truhlu zlata! Připadala jsem si jako zločinec, přestože jsem nic neprovedla. Ale chystala jsem se k tomu, i když jsem ještě nevěděla k čemu. Kde se dají prodat zlaté mince?

A komu? A za kolik? Truhličku jsem pečlivě ukryla pod postel, ale jednu minci jsem si vzala. Hned druhý den jsem se vypravila na výzvědy do asi třicet kilometrů vzdáleného zámku. Pracoval tam takový starý kastelán, který přímo žil historií.

„Ten mi jistě poradí!“ říkala jsem si a v dlani svírala tu zlatou minci. Po očištění se krásně leskla, ale žádnou velkou radost jsem necítila. Ne, že by mě hryzalo svědomí. Vždyť zahrada byla moje, tak co? Ale to, že se asi dopouštím nějakého trestného činu, nikomu na náladě nepřidá.

Je ze mě pašeračka

Kastelán si minci pečlivě prohlédnul a potom pokrčil rameny. „Paní, ani se nebudu ptát, kolik těch mincí máte, ale měla byste je odevzdat. Ten peníz bude mít ohromnou hodnotu!“ domlouval mi, ale já jen poděkovala.

Přece mu neřeknu, že jich mám pod postelí celou truhlu! Dál už jsem pátrala jen na internetu. A v hlavě se mi, jako pravému zločinci, zrodil plán. Pojedu prodat minci do zahraničí! Už jen z té myšlenky mi bylo zle, ale nějaké peníze by se hodily.

Bylo před Vánocemi a já si koupila třídenní zájezd. Kam, to neprozradím. Ale nebylo to tak daleko, ani nijak drahé. Pár mincí jsem si zašila do podšívky kabátu. Sama jsem nemohla uvěřit, co to dělám. Co když mě chytnou a zavřou?

V autobusu jsem pořád čekala na nějakou kontrolu, ale žádná se nekonala. Ani jsem si nevšimla, že už jsme dávno za hranicemi. Hned jak nás vypustili na náměstí, kde se konaly trhy, jsem se vydala do nejbližšího starožitnictví.

Chvíli na mě koukali, ale potom za jednu minci nabídli cenu vyšší, než jsem si troufla doufat. Ukázala jsem další a nakonec jich prodala deset. Domů jsem vezla plnou tašku peněz. Jsem zločinec, ale nevadí mi to. Tak snad neskončím v tom vězení…

Irena S. (66) Českolipsko

Související články
19.6.2024
Dnes už se neohlížím. Chodím klidně domů. Nemám strach. Není to však tak dávno, kdy jsem se bála. Byla jsem tehdy rok vdovou. Neuměla jsem si představit, že bych si našla jiného muže. Jenže pak se objevil Radek. Můj nový soused. Potkali jsme se na chodbě. Rychle ta láska zhořkla Představil se mi, byl sympatický. Občas jsme se potkávali, prohodili jsme pár slov. Jednou zazvonil u mých dveř
19.6.2024
Nechápala jsem, jak někdo může zkoušet štěstí v lásce přes seznamku. Pak ale došlo i na mne. Mám kamarádku, která si prošla láskami přes seznamky nesčetněkrát. Přesto ji to nikdy neomrzelo. Zajímalo mne, co na tom tedy vidí. Nebyla nijak ošklivá, přesto jinde muže nenašla. Tajemství seznamky Lenka, má kamarádka, pracovala, chodila do společnosti, byla vždy komunikativní, zkrátka žila spol
17.6.2024
Už od dětství jsem od mámy slyšela, jen jak jsem hloupá a tlustá. Přitom jsem ze školy nosila jedničky a nadváhu jsem nikdy neměla. Asi bych měla začít seznámením mých rodičů. To totiž o mnohém vypovídá. Táta pracoval jako strojírenský odborník v zahraničním obchodě. Máma tam nastoupila po maturitě jako sekretářka. Během pár let dokázala tátu rozvést, zakázat mu stýkat se s dospělými dětmi z pr
17.6.2024
Byla moc milá a sympatická. Vždycky jsme se společně hodně nasmály. Jenže smích mě pomalu přešel. To, když jsem poznala pravý důvod jejích návštěv. Byla jsem ráda, když se do bytu vedle mě nastěhovala usměvavá paní asi tak v mém věku. Hned pozdravila, představila se a utrousila nějakou vtipnou poznámku. Ulevilo se mi. Obávala jsem se nějaké rodiny s malými dětmi, co budou křičet od rána do veče
16.6.2024
Měla jsem pochybnosti. Přišlo mi, že říká samé nesmysly. Ale měla pravdu. V dobrém i zlém se všechny kartářčiny předpovědi vyplnily do puntíku přesně! Ke kartářce jsem chodila pravidelně už několik let a byla s její předpovědí vždy spokojená. Znala jsem i její dceru, která převzala živnost po matce. Vlastně se ty dvě střídaly, a tak si mě přehodily. Prý potřebuji jiný přístup než předtím.Moc sy
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr