Domů     V těžkých chvílích mi pomáhal záhadný neviditelný pomocník
V těžkých chvílích mi pomáhal záhadný neviditelný pomocník

Život před námi může skrývat i tajemství, která odhalíme až po letech.

Vím, jaké to je, dostat se do nepříjemné životní situace. Prožila jsem si to před lety na vlastní kůži. Hrnulo se to na mě ze všech stran. Nejprve rozvod, kdy mě zklamal muž, se kterým jsem chtěla strávit celý život.

Naše manželství bylo bezdětné, po gynekologické operaci jsem nemohla mít děti. Zůstala jsem tedy po rozvodu sama. V tu samou dobu jsem také ztratila práci, což pro mě představovalo zásadní existenční problém.

Viděla jsem všechno černě!

Rychle jsem se tak dostala na dno. Pomoc jsem od nikoho moc čekat nemohla. Otec mi zemřel, když mi bylo patnáct a matka byla už stará a v domově důchodců. Jediný sourozenec, kterého jsem měla, byl starší bratr.

S tím jsem se nikdy nesnesla a navíc žil dlouhodobě v cizině. Ve čtyřiceti letech jsem na tom byla hůř než v mládí. Bez práce, bez peněz, bez partnera. Všechno jsem viděla černě.

Viděla jsem se, jak skončím někde na ulici nebo mě čeká úděl alkoholičky, protože v pití budu hledat útěchu. A přiznávám, že jsem si tehdy pohrávala i s myšlenkou na dobrovolný odchod ze světa.

Co tady, když mě už nic pěkného nečeká a všechno, co jsem měla, jsem prohrála, uvažovala jsem. Pár nocí po sobě jsem nedokázala pořádně usnout. Když se mi to pak konečně podařilo, něco mě uprostřed noci probudilo.

Posadila jsem se na posteli a cítila, jak se v ložnici ochladilo. A potom jsem málem vykřikla, když se ozval čísi tichý šepot!

Dostávala jsem dobré rady

Myslela jsem si, že mám ze zoufalství a únavy halucinace. Musela jsem se štípnout, jenže ten mužský hlas zněl dál. Říkal mi, ať se nevzdávám, že se všechno brzy zlepší. Rozsvítila jsem, ale v místnosti nikdo nebyl.

Hlas mi řekl, že se o mě postará, ale že se nikdy neuvidíme. Pak se odmlčel. Nastalo ticho a já po nějaké chvíli znovu usnula. V následujících dnech jsem hlas neviditelného muže slýchala stále častěji. Začal mi radit různé věci.

Chvílemi jsem si myslela, že ztrácím rozum a že je to poslední životní rána, která mě definitivně srazí na dno. Nejprve mě můj neviditelný pomocník jen povzbuzoval, ale za několik dní mi opravdu dobře poradil.

Navedl mě k tomu, abych nalistovala v inzertních novinách nabídku jednoho zaměstnání. Moc jsem nevěřila, že bych takovou práci mohla dostat, ale opravdu se to podařilo. Najednou se mi současnost a budoucnost začala jevit v lepším světle.

A když mi za týden ten tajemný našeptávač řekl, abych šla na jednu výstavu, kde někoho potkám, už jsem mu věřila, že to tak skutečně bude. Oslovil mě tam zajímavý muž v mém věku – jak vyšlo najevo, rozvedený a osamělý. Domluvili jsme si schůzku a svět byl zase o něco růžovější.

Čekalo mě velké překvapení!

O neviditelném příteli jsem pochopitelně nikomu nic neřekla, aby mě neměli lidé za blázna. Jemu samotnému jsem ale každopádně děkovala. Naléhala jsem, aby mi řekl, kým je, ale prozradil jen tolik, že ke mně má blízký vztah.

Jednoho dne mi pak řekl, že se chce rozloučit. Jeho poslední rada zněla, abych se zeptala matky na Václava. Navštívila jsem matku v domově důchodců a čekalo mě tam velké překvapení. Nejprve chtěla vědět, odkud o Václavovi vím.

Pak mi prozradila, že on byl vlastně můj skutečný otec! Muž, kterého jsem měla za svého tátu, si matku vzal, až když byla v jiném stavu. Neměla jsem se to nikdy dozvědět! Matka mi prozradila i Václavovo jméno a adresu.

Po kratším pátrání jsem zjistila šokující věc: onen Václav zemřel přibližně v době, kdy se v mém životě objevil neviditelný pomocník.

Dnes vím, že mi tak v těžké době pomohl duch mého skutečného otce, než se úplně vzdálil na vděčnost – a jsem mu za to moc vděčná!

Světlana D., (44), Brno

reklama
Související články
28.3.2024
Byla strašná zima a zem tvrdá jako beton. Najednou se u mě objevil neznámý muž v černém a pomohl mi s těžkou prací. Halekal jsem na svou ženu do kuchyně, že volal nějaký pan Mráček, že mi pomůže s vykopáním hrobu. „To je divný!“ uslyšel jsem manželku mezi svým hlasitým zakašláním. Ta zpropadená chřipka se mě držela jako veš košile. „Ty znáš nějakého pana Mráčka?“ ptal jsem se. „Tady ve vsi žádn
27.3.2024
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny skrýše. Nebyl koutek, který bych v dětství neprolezla. Zato moje děti vůbe
27.3.2024
Celé to místo bylo tak romantické! Přesto v sobě skrývalo strašlivé tajemství. Jediná noc mě přesvědčila o tom, že bych v tom domě nebydlela ani za nic na světě. Původní majitel mi podal ruku: „Hezky si to bydlení užijte!“ Muž na mě působil solidním dojmem. Vše bylo v pořádku, snad jen ta nezvyklá rychlost, s jakou se domu zbavil. „Všechno kolem mě mi tu připomíná mého otce. Byl spolknut tím
27.3.2024
Dostal se do našeho bytu, když jsme spali, chtěl nás vykrást. Do té skříňky ale zloděj opravdu ruku dávat neměl! Narazil v ní na našeho ochránce. Když začal syn vykřikovat, že se dá na studium exotického zvířectva, pochopila jsem, že jde do tuhého. Velmi jsem si přála, aby se na školu nedostal, neboť jsem netoužila sdílet koupelnu třeba s varanem. Láska k těmto tvorům se u Mariana projevoval
22.3.2024
Spěchala jsem příliš a jela neopatrně, navzdory nepřízni počasí. Dostala jsem smyk a jen zázrakem unikla smrti. Ten den se to sešlo. Od rána jsem měla skluz a stále více a více jsem se propadala do děsivého zpoždění. Dítě jsem ale musela ze školky vyzvednout včas. Vychovatelky byly na pozdní příchody rodičů háklivé a velmi nepříjemné. Jednu z pracovních schůzek jsem musela odvolat, a i tak jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští