Domů     Nevydržela jsem úděl starostlivé matky a selhala
Nevydržela jsem úděl starostlivé matky a selhala

Už dvanáct let mě mučí výčitky a zdá se mi pouze jediný sen, ze kterého se probouzím s pláčem. Stále mám před očima následky svého selhání…

Moje dětství bylo báječné a bezstarostné, byla jsem vysněným jedináčkem, rodiče i prarodiče mě obletovali a měla jsem vždycky téměř vše, na co jsem si vzpomněla.

Nikdy jsem nepoznala nedostatek, matka byla ředitelkou školy a děda vážený inspektor, proto jsem i já vždycky v učení excelovala. Byla ale pravda, že jsem ne vždy uměla, spíše mi každý vyučující nadržoval.

Z tělocviku jsem měla mít zaslouženě dvojku, ale nikdy mi jí nikdo nedal, aby mi nekazil vysvědčení. I na tu vysokou jsem se dostala přes známosti a dokončila ji s velkým vypětím sil mých i celé rodiny. Muže jsem si našla spíše rozumem, než srdcem.

Naše rodiny se znali už dávno a náš sňatek tak nějak vyplynul z rodinného přání všech. Musím sebekriticky zpětně říct, že jsem byla pořádně rozmazlená, nepoznala jsem v životě překážky. Všechno se vždy točilo kolem mě.

Když jsem čekala své první a jediné dítě, celé těhotenství jsem nesměla dělat nic, všichni kolem mě kmitali a těšili se na dalšího potomka našeho rodu. ,

Hysterická matka

Bolest jsem snášela vždycky špatně, tak jsem samozřejmě odrodila císařem. Dlouho se o malého Ríšu starala matka s tchyní, abych se já ze strašného porodu zotavila.

Jak ale čas šel, moje maminka jednoho dne zemřela a tchyně na tom taky už nebyla tak dobře, aby běhala kolem vnuka, který se dostal do toho nejhoršího klučičího věku a byl navíc strašně hyperaktivní. Hrozně mi lezl na nervy.

Ten den jsem se probudila opět nervózní a podrážděná. Nejenže bylo už od rána příšerné vedro, ale víc jak jindy jsem trpěla premenstruačním syndromem.

Manžel, který věděl, která „bije“, se rychle nasnídal a klidil se mi z cesty. Ovšem náš syn na mě žádné ohledy nebral. Jak by také mohl, když mu bylo pět let? I když jsem se snažila ovládat, šlo to těžko, protože i syn měl „svůj“ den.

„Ríšo, jestli se v té snídani budeš takhle nimrat, tak přijdeš dlouho do školky a já na kosmetiku. A vypij kakao.“ Syn demonstrativně odstrčil hrneček. Napočítala jsem raději do dvaceti.

„Jdu se obléknout a až se vrátím, budeš nasnídaný a hrnek bude prázdný, jasný?!“ S úlevou jsem odešla do koupelny a zavřela za sebou dveře. Snažila jsem se zamaskovat unavenou pleť i kruhy pod očima, ale dopředu jsem věděla, že obzvlášť dnes je to marná práce.

„Jo, holka, co bys chtěla? Za rok ti bude čtyřicet,“ povzdechla jsem si, když jsem se na sebe dívala do zrcadla.

Hrál na nervy

Z koupelny jsem přešla do ložnice a před otevřenou skříní váhala, které šaty si obléct. Vyhrály to moje nejoblíbenější blankytně modré, ještě jednou jsem se shlédla v zrcadle pěkně od hlavy až k patě, a pak se vrátila do jídelny.

„Tak jak jsi na tom se snídaní? Už jsi vypil…“ Vzteky jsem nedořekla větu. Nejenže náš rozmazlený a svéhlavý Richard neseděl u stolu, ale z talířku ani hrnku nic neubylo. Vběhla jsem do jeho pokoje jako fúrie a zakřičela: „Jak chceš!

Dokud se nenaučíš poslouchat, nebudeš se dívat na televizi! A teď se mazej obout.“ Syn si s brekem obul sandály a protože byl uražený, oproti jindy mi odmítl dát ruku.

Po chodníku mi to nevadilo, ale když jsme došli na přechod, chytla jsem ho za límec, protože ruku sveřepě schoval za záda. „Jestli nepřestaneš, nasekám ti!

Pojď, už svítí zelený panáček.“ Když jsme míjeli bistro, ve kterém prodávali i nanuky, Ríša se zastavil a plačtivě zaprosil: „Maminko, já bych chtěl zmrzlinu na klacku.

Koupíš mi ji, prosím?“ Protože jsem byla podrážděná, reagovala jsem na synovo chování, které se ničím nelišilo od ostatních dnů, zbytečně tvrdě.

„Snad si nemyslíš, že za to tvoje zlobení se snídani ti koupím nanuk? Na to zapomeň!“ Syn se hlasitě rozbrečel a kolemjdoucí starší žena se na mě vyčítavě podívala. Chytla jsem dítě za ruku a rozčileně sykla: „Tak už dost té komedie, jdeme!“ A pak se to stalo…

Kritické vteřiny

„Nemám tě rád, jsi zlá! Jdu za tátou, tebe nechci!“ zakřičel Ríša, vyškubl se mi a vběhl do silnice.. V naprostém šoku jsem se dívala na nejotřesnější scénu, kterou mohl zrežírovat pouze osud.

Nejprve se ozvalo skřípění brzd a potom se tělíčko synka vymrštilo do vzduchu a jako hadrová loutka letělo nekonečně dlouho vzduchem. Kam dopadlo jsem neviděla. Chumel lidí, který se okamžitě seběhl, ze svých těl vytvořil milosrdnou oponu.

Byla jsem zkamenělá i oněmělá hrůzou, neschopná jednat, natož si uvědomit zrůdnost celé situace. „Bože, takové neštěstí!

Snad se ho podaří zachránit!“ vykřikl někdo vedle mě a já, aniž bych si to uvědomovala, jsem se jako robot blížila k davu, který se skláněl nad zkrvaveným, podivně zkrouceným tělíčkem mého syna.

Chtěla jsem ho zvednout ze země, ale nedokázala jsem to. Opustily mě síly. „Pozor, ta paní omdlévá! Dobrý, držím ji…“V mozaice mých vzpomínek chybí hodně kamínků a já jsem za to neskonale vděčná.

I to málo, co si z té tragické události vybavuji, mi srdce rozervalo na cáry. Probrala jsem se v nemocnici, kdy se nade mnou skláněl lékař. Vytřeštila jsem na něj oči a v ten moment mě mozek nemilosrdně vrátil do reality. „Kde je můj syn? Co je s ním? Chci ho vidět!“ Lékař se mi pokoušel cosi sdělit, ale jeho slova mi unikala…

Těžce jsem pootočila hlavu a uviděla manžela. Seděl na kraji nemocniční postele a oči měl červené od pláče. Prudce jsem se posadila. „Co je Ríšovi? Viděl jsi ho? Tak mluv!“ Michal schoval obličej do dlaní a pokrčil rameny. „Je to špatný, moc špatný!

Doktoři říkali, že horší než vnitřní zranění je úraz hlavy. Když to přežije, tak asi… nebude normální,“ zajíkl se manžel a znovu se rozplakal. „Bože, to ne!

Náš syn se určitě uzdraví, musí, vždyť má celý život před sebou!“ zoufale jsem křičela na muže i lékaře. „Dal bych svůj život za to, aby to tak bylo!“ zamumlal manžel a ukryl si opět obličej do dlaní, aby skryl své slzy.

Změnila jsem se

Vytrhla jsem si infuzi a v hysterickém záchvatu vykřikovala: „Je to moje vina, nedokázala jsem ho uhlídat! Byla jsem na Ríšu zlá a pořád mu něco vyčítala! Ani tu pitomou zmrzlinu jsem mu nekoupila. Je to moje vina!

Ježíši, jak s tímhle budu žít?“ Michal mě chytil za ruce. „Tohle sebemrskačství je k ničemu. Musíme být silní, náš syn nás teď potřebuje jako nikdy! A musíme věřit, že se uzdraví bez následků.“ Vyděšeně jsem se zeptala:

„A co když ne?“ Manžel neodpověděl… Dny, týdny a měsíce splynuly v mlhavý okamžik a domů jsme si našeho Ríšu odváželi v „bdělém komatu“.

Byly okamžiky, kdy jsem zbaběle pomýšlela na sebevraždu, ale pokaždé jsem si uvědomila, že na to nemám právo, že bych se ze své viny vyvlékla příliš snadno! Vždyť jen díky mně Ríša nevnímá svět a navždy je odkázaný na moji péči.

Ode dne, kdy jsme syna přivezli z nemocnice, se o něj starám téměř čtyřiadvacet hodin denně a běžný život pro mě, stejně jako pro syna, přestal existovat. Manžel se mi sedm let snažil být oporou, ale pak to už psychicky neunesl.

Odstěhoval se a začal žít nový život. Nevyčítám mu to. Třebaže to nikdy nevyslovil nahlas, vím, že mi nikdy nedokáže odpustit, co se díky mé sobeckosti stalo.

Dnes je Richardovi sedmnáct let a já stále vstávám s nadějí, že se na mě syn jednou usměje, že na mě promluví…

Vendula (53), Pardubice

reklama
Související články
7.12.2023
Taneční večer se zoufale nevydařil. Upadla jsem před vchodem na vlhké dlažbě. Ale flek na šatech byl ještě to nejmenší. Loudala jsem se z tanečních jako postřelená. Bylo evidentní, že se můj život nenávratně řítí do katastrofy. Začalo to hned odpoledne, kdy mi táta oznámil, že do tanečních pojedeme s mámou autobusem, protože auto kikslo. Vzápětí se naši pohádali. Máma vykřikovala, že jsme už dá
2.12.2023
Práci jsem milovala a myslela jsem si, jak je vše zalité sluncem. Bohužel někdo se rozhodl přivolat mraky. Už jsem nedoufala, že dostanu lukrativní zaměstnání. Měla jsem sedm let před důchodem, žila jsem v domnění, že svůj profesní vrchol jsem si zažila před tím. Ani jsem nestřídala zaměstnání. Moc mladé a hloupé? Vždy jsem pracovala v dobrém kolektivu, práce mě bavila, a když jsem odcház
1.12.2023
Spíš o tom čteme. Jak někdo neuměl stárnout s noblesou. Já to neviděla, dokud mne všichni neopustili. Jsem žena a ty se chtějí vždy líbit. Nepatřila jsem však mezi ty dámy, které by ve dvaceti nebo i ve třiceti šílely z prvních vrásek. Zde mám genetickou výhodu, v podstatě až ve čtyřiceti jsem si všimla, že tam nějaké ty jemné linky jsou. Možná ale o to horší pro mne bylo zjištění, že už je to
30.11.2023
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala jsem to tak, že mají vždycky pravdu a tečka. Ale mámin n
26.11.2023
Zamilovat se do přitažlivého profesora, a navíc získat i jeho lásku? To je sen nejedné studentky. Mě se to povedlo, ale zničila jsem si tím život! Už na první přednášce, kterou vedl, jsem se nemohla pořádně soustředit na výklad. Náš profesor byl totiž nejen velice pohledný, ale také neskutečně šarmantní, inteligentní a vtipný. Byla jsem jím naprosto okouzlená. Rozhodla jsem se, že tohoto chlapa
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
epochanacestach.cz
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
Vylezte si na ledovec! Tyrolské ledovcové středisko Stubai, kde můžete lyžovat od října do června, je položeno ve výšce mezi 1750–3212 metry nad mořem. Největší skiareál na ledovci vám však kromě 34 sjezdovek nabídne i netradiční adrenalinový zážitek v podobě zdolávání zamrzlé stěny. Ta se tyčí do výšky 20 metrů přímo u horní stanice lanovky Gamsgarten
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
epochaplus.cz
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem? Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující,
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
nasehvezdy.cz
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
Osud si s herečkou několikrát nepěkně pohrál. Vždy ale sebrala zbytky svých sil a vyrazila do boje. Dnes se snaží žít jenom přítomností a užívat si každého dne. A zdá se, že to dokonale funguje. Kř
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
21stoleti.cz
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
Máte před sebou výdaje, s nimiž jste nepočítali? Krátkodobá půjčka může být dobrým pomocníkem. Je velmi rychlá a věcná, neptá se na detaily z osobního života a dovede pomoci vždy efektivně. Lze se
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
nasehvezdy.cz
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
Ačkoli už uplynulo od rozchodu herečky ze seriálu ZOO Denisy Nesvačilová (32) a scenáristy Petra Kolečka (39) několik měsíců, podle informací od našeho anonymního zdroje ho stále nedostala z hlavy.
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
epochalnisvet.cz
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
Jestliže pro horolezce je vrcholem Mount Everest a operní pěvec sní o La Scale, interpret klasické i populární hudby má jako nejvyšší metu Carnegie Hall, magickou koncertní síň v New Yorku.  
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
enigmaplus.cz
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
Nejznámější pověst o vzniku Pelhřimova, města v kraji Vysočina, uvádí jako jeho zakladatele pražského biskupa Pelhřima. Tento biskup se vydal jako prostý poutník pěšky na cestu do Říma. V místě blízko
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
iluxus.cz
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
Slavnostní galavečer vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže o nejlepší destilát a likér Czech National Spirits Competition 2023 proběhl v reprezentativních prostorech Strahovského kláštera v sobotu 2.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ukrajinský boršč s hovězím masem
tisicereceptu.cz
Ukrajinský boršč s hovězím masem
Věděli jste, že skvělý boršč je ve skutečnosti nikoliv ruskou, ale ukrajinskou specialitou! Je dokonce zapsán jako dědictví UNESCO. Můžete si jej připravit třeba tímto způsobem. Suroviny 200 g z
Vlastně jsem se znovu narodila
skutecnepribehy.cz
Vlastně jsem se znovu narodila
Už několik let se jen velmi obtížně pohybuji i s hůlkou. Snažím se proto být maximálně opatrná. Abych se nedostala do situace jako před třemi lety. S krátícím se dnem si chodím nakupovat raději už dopoledne. Také provoz v ulicích je bezpečnější. To jsem si aspoň myslela ještě před třemi lety, než mne z mého omylu vyvedla nadmíru nepříjemná událost. Vypnutá
Kokosové pusinky
tisicereceptu.cz
Kokosové pusinky
Lehoučké nadýchané cukroví bez mouky je jako stvořené pro zdravé mlsání. Potřebujete 1 hrnek strouhaného kokosu 1/4 hrnku medu 1/2 lžičky mandlového/vanilkového extraktu špetku mořské soli 3