Domů     Moje sestra je nenapravitelný bordelář
Moje sestra je nenapravitelný bordelář
3 minuty čtení

Byla taková vždycky, všichni jsme ale doufali, že se toho nešvaru zbaví, až bude mít rodinu a dítě. Opak byl pravdou.

Když byla Milena malá, neměli jsme v našem společném pokoji nikdy pořádek. Byla jsem z toho nešťastná, protože já byla pravý opak. Rodiče věřili, že se jednou sestra změní, až se vdá a bude mít děti.

Když se tak stalo, nepamatuji si, že by obíhala zuřivě byt s prachovkou a vysavačem a nadávala dětem, že někde nadrobily nebo nechaly ležet ponožky na zemi.

Bylo to pro ně příjemné, protože ostatní děti si na své matky stěžovaly, jak je pérují za každý drobek, a jaká je to otrava, když se doma nemůžou cítit jako doma.

Vyloženě binec v tu dobu sestra ale taky doma nemívala, nikdy jsem se nemusela štítit zapatlaného umyvadla, když jsem k ní přišla. Jen se přes židli vršilo oblečení, případně se nádobí umylo až když byla nálada.

Byli šťastná rodina

Žili si tak trochu v duchu hesla: „Bordel v bytě, šťastné dítě!“ Moje děti těm jejím záviděly. Což mi bylo občas líto, protože jsem za svou dřinu v domácnosti nedostávala patřičný vděk.

Když ale naše děti odešly z domova a když zemřel můj manžel a krátce na to i ten sestry, rozhodly jsme se, že se sestěhujeme do jediného bytu, abychom ušetřily. Už dva měsíce po našem společném soužití jsem ale začala litovat.

Na kuchyňské lince nechávala sestra páté přes deváté. Neumyté nádobí, zbytky jídla, sporák politý, nikde ani kousek místa. Podobně vypadal i stůl. Jen jsem po ní chodila a uklízela.

Už není cesty zpět

Po jejím pokoji byla rozmístěná snad celá sestřina garderóba, všude prach, podlaha lepila. Sestra argumentovala tím, že jí nebylo dobře a nezvládala nic dělat. Tak jsem se to snažila uklízet já. Občas přijela neteř a mamince pokoj vygruntovala.

Jenže o dva týdny později jako by se to nikdy nestalo. Opět byl její pokoj jako po výbuchu. A začalo to být ještě horší. Sestra začala do bytu nosit všechno, co zahlédla u kontejnerů a co se nám prý mohlo hodit. V tu chvíli jsem začala cítit zoufalství.

Snažila jsem se sestře domluvit, ale marně. Dostala jsem se tak ve stáří do pasti, ze které se dostanu jen stěží ven, protože sestru do ústavu dát nechci. Jak to bude, až už na to všechno nestačím?

Jitka (76), Přelouč

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může