Když máte za kamaráda kluka, všichni se hned domýšlejí, bůhvíco mezi vámi není. Kamarádství mezi mužem a ženou zkrátka nemůže být bez postranních úmyslů. Nebo snad ano?

S Matějem jsme si rozuměli od prvního dne, co jsme se poznali. Nebylo to na střední, ani jsme spolu nevyrůstali na jednom sídlišti. Prostě jsme na sebe jednoho dne narazili na skupinové lekci angličtiny na soukromé jazykové škole.

Párkrát jsme si navzájem půjčili poznámky, pomohli si s domácím úkolem, zašli jsme spolu na kafe a bylo to. Měli jsme toho hodně společného, ale v mnohých názorech jsme se také rozcházeli.

Občas jsme se pěkně pohádali, jeden z druhého jsme si dělali legraci, a taky jsme se spolu hodně nasmáli. Prostě se z nás stali výborní přátelé.

Jeden pro druhého

Brzy jsem zjistila, že mít za kamaráda kluka, má i další velkou výhodu – můžete alespoň trochu poodhalit tajemství mužského myšlení. Když se třeba váš partner zachová v nějaké situaci naprosto nepochopitelně, kamarád vám jeho podivný výstup vysvětlí.

A fungovalo to tak i obráceně. Jeden druhému jsme se postupně začali svěřovat se vším, protože jsme věděli, že si navzájem můžeme stoprocentně věřit. Nikdy by mě nenapadlo Matějovy důvěrnosti ventilovat dál, a jeho ty moje také ne.

Spolubydlící

S Matějem jsme spolu trávili čím dál tím více času. Společně jsme vyráželi na různé akce a výlety, a když mu vypršela nájemní smlouva, nabídla jsem mu, že se ke mně může dočasně nastěhovat. V mém návrhu tehdy nebyly žádné postranní úmysly.

Stejně bych se snažila pomoci jakémukoli jinému dobrému kamarádovi. Matěj azyl v mém bytě s radostí přijal. Společné bydlení nám šlo skvěle. Ukázalo se, že Matěj je výborný kuchař, a na rozdíl od mých dosavadních partnerů nebyl ani bordelář.

Pomáhal mi s úklidem, obstarával nákupy a tak podobně. Od chvíle, co se ke mně Matěj nastěhoval, jsem nový vztah neměla, a popravdě řečeno jsem ho ani nehledala. Proč taky. Vždyť Matěj byl spolehlivý, ohleduplný, prostě skvělý. Dokázal mě rozesmát, byl mi oporou, a znal všechna moje tajemství.

Srdci neporučíte

Postupem času mi začalo docházet, že už Matěje asi nevnímám pouze jako kamaráda. Třeba když usnul na gauči nebo se soustředěně učil slovíčka, dokázala jsem ho pozorovat dlouhé minuty.

A když se po sprše odcházel obléknout do svého pokoje jen s ručníkem kolem pasu, věděla jsem, že to, co mi letí hlavou, nejsou kamarádské myšlenky. A když se mi o Matějovi začaly zdát romantické sny, došlo mi, že jsem se do něj vážně zamilovala.

Vyděsilo mě to, protože jsem se bála, že tím celé naše přátelství vezme za své. Zároveň jsem si také s hrůzou uvědomila, že tím potvrzuji ono příšerné klišé, že kamarádství mezi mužem a ženou neexistuje.

První, co mě napadlo, bylo, že se to Matěj nikdy nesmí dozvědět. Prostě nesmím žádným způsobem dát najevo, co k němu ve skutečnosti cítím. A budu doufat, že mě to časem přejde.

Vodil si domů přítelkyni

Dál jsem fungovala tak, jako doposud. Bylo to od našeho seznámení poprvé, co jsem před Matějem měla nějaké tajemství. Modlila jsem se, aby na mě nic nepoznal.

Dokud byl Matěj sám a jen si občas s nějakou holkou vyrazil na rande, byla jsem schopná držet své emoce na uzdě, ale když si pak našel vážnou známost – Ilonu, trpěla jsem jako zvíře. Sžírala mě taková žárlivost, jako ještě nikdy.

Pokaždé, když o ní bájil, jak je úžasná a senzační a že se do ní zamiloval, bylo mi úzko. Opravdové peklo ale nastalo ve chvíli, když mě s Ilonou seznámil a následně ji začal vodit k nám domů.

Předstírat před Matějem, jak jsem v pohodě a nový vztah mu přeji, pro mě bylo naprosto vysilující. Když byl doma, zavírala jsem se ve svém pokoji, nebo jsem pod nejrůznějšími záminkami chodila ven. Pohled na něj s Ilonou byl pro mě nesnesitelný.

Nečekaný rozchod

Po nějakém čase se mezi Matějem a Ilonou začaly objevovat potíže. Nejprve to byly jen malé roztržky o nedůležitých drobnostech, ale později se jejich hádky stupňovaly. Matěj mi vše vyprávěl jako jindy.

Vždy jsem ho vyslechla a snažila se mu poskytnout ženský pohled na věc. Nakonec ale Iloně při jedné hádce ruply nervy a poslala Matěje do háje. Rozchod s Ilonou nesl Matěj těžce. Byl smutný a trápil se, kde udělal chybu. Tak skleslého jsem ho ještě neviděla.

Objala jsem ho a řekla mu, že je nejlepší mužský, jakého jsem kdy poznala a že Ilona je slepice, když si toho nevšimla. Že každá holka, se kterou bude kdy chodit, by měla děkovat bohu za to, že jí seslal tak skvělého, hodného a čestného chlapa.

Nejšťastnější nevěsta

V tu chvíli se na mě Matěj otočil a zadíval se mi pátravě do očí. „Ty ses do mě zamilovala, že jo?“ vykřikl. Nemělo cenu to zapírat. Místo odpovědi jsem ho dlouze políbila. A on, k mé radosti, mi polibek opětoval. Začali jsme spolu chodit.

Uplynulo šest měsíců a Matěj mě požádal o ruku. Co jsem mu odpověděla, je vám asi jasné…

Erika K. (50), Praha