Domů     Porušila jsem svůj slib a přišla jsem tak o nejkrásnější lásku
Porušila jsem svůj slib a přišla jsem tak o nejkrásnější lásku
4 minuty čtení

Vzpomínka na krásný romantický vztah je dodnes zakopaná v krabičce pod zemí.

Vyrůstala jsem za minulého režimu poměrně v přepychu. Stály za tím dvě okolnosti: jednak jsem byla jedináček, jednak můj otec měl celkem vysoké politické funkce a z toho vyplývající výhody. Žila jsem tedy v jakési zlaté kleci.

Neměla jsem důvod se proti rodičům bouřit, jako moji vrstevníci v době dospívání. A pak se přece jenom jeden důvod našel: zamilovala jsem se.

Přísahali jsme si navzájem

Luboš byl stejně starý jako já. Na prestižním gymnáziu, které jsem navštěvovala, chodil do vedlejší třídy. Všimla jsem si ho ještě předtím, než jsme se spolu začali bavit. Líbil se mi.

Poprvé v životě jsem pociťovala opravdovou lásku a byla jsem z toho zmatená. Když mě pak jednoho dne zastavil před školou a věnoval mi básničku, kterou pro mě a o mně napsal, začaly tím nejkrásnější dny mého mládí.

Doma jsem se s ničím nesvěřovala, a to ani tehdy, když se můj vztah s Lubošem změnil v opravdu milenecký. Připadala jsem si jako v tom nejkrásnějším romantickém příběhu.

Jednoho májového dne, v maturitním ročníku, jsme pak s Lubošem sepsali slavnostní milostný slib. Přísahali jsme si v něm věrnost na celý život, ať se s námi stane cokoliv. Kamkoliv jeden z nás půjde, druhý ho bude následovat.

Slib jsme uložili do malé dřevěné krabičky a tu jsme zakopali na tajném místě za městem. Oba jsme ho mysleli naprosto vážně a upřímně.

Zalekla jsem se nejistoty

Po úspěšné maturitě jsem usoudila, že je konečně čas představit Luboše rodičům. A právě tehdy narazily růžové romantické sny na drsnou realitu. Pro otce i pro matku byl můj miláček naprosto nepřijatelný. Jak se říká, nejel přes to vlak.

Po několika tvrdých výstupech jsem se rozhodla nenastoupit na vysokou školu, kam mě rodiče směřovali a s Lubošem utéct. Klidně bych i spala pod mostem nebo někde na ubytovně, jen pokud budu s ním.

A protože Luboš byl stejný blázen jako já, tajně jsme můj útěk zorganizovali. Jenže pak přišel den D – a já se na poslední chvíli zalekla nejistoty, která by mě čekala. Projevilo se rodinné prostředí, ve kterém jsem vyrostla.

Svůj slib Lubošovi, sepsaný a uschovaný v krabičce pod zemí, jsem tak porušila. Snažila jsem se namluvit si, že je to jen odklad té lásky na lepší časy, až budu samostatná a postavím se na vlastní nohy. Moje srdce ale vědělo, že jsem zradila.

Styděla jsem se sama před sebou – a když mě Luboš následujícího dne vyhledal, odmítla jsem s ním mluvit. Tehdy jsem netušila, že ho dalších třicet let neuvidím!

Mám všechno, jenom ne lásku!

Litovat své slabosti jsem začala hned v dalších týdnech. Strašně moc mi chybělo všechno, co jsem s Lubošem během střední školy zažila. Můj život se pak odvíjel podle plánu rodičů. Vysoká škola, manžel z „lepší“ rodiny.

Ani po změně režimu neztratil otec přátele a vliv. Žilo se mi dobře, narodily se mi dvě děti, nikdy jsem hmotně nestrádala. Jediné mi ale chybělo: opravdová láska. K manželovi jsem cítila snad jen desetinu toho, co kdysi k Lubošovi.

Čím jsem byla starší, tím víc jsem si porušení svého slibu vyčítala. Často jsem kvůli tomu plakala. Jednoho dne, krátce předtím, než mi bylo padesát, jsem svoji dávnou lásku znovu potkala. Čas na nás obou zapracoval, ale já Luboše poznala okamžitě.

Zašli jsme na kávu. Na rozdíl ode mě byl se ženou, kterou si pak vzal, opravdu šťastný a stále ji miloval. Vzpomínali jsme na středoškolská léta. Došlo samozřejmě i na tu krabičku se slibem.

Luboš přiznal, že ji po mé zradě chtěl vykopat a zničit, ale nakonec to neudělal. Leží tam tedy pod zemí dodnes, jako připomínka všeho krásného, co mohlo být a nakonec nebylo!

Tereza Š. (50), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může