Domů     Můj manžel hraje dvojí hru
Můj manžel hraje dvojí hru
5 minut čtení

Člověk nemůže mít všechno. Když si vyberete jednu možnost, vzdáváte se těch ostatních. Na to by člověk nikdy neměl zapomínat.

Vdávala jsem se dost pozdě, už mi bylo třicet pět. Ale Ondra byl o deset let mladší než já, takže jsem všem říkala, že se tím se to srovná. Samozřejmě, že jsme před svatbou mluvili i o dětech.

Chtěla jsem to, bylo jasné, že u mě každým rokem klesá šance, že se to podaří. Na druhou stranu jsem Ondrovi netajila, že se mnou mateřské hormony necloumají a že pokud on nebude potomky chtít, já na něj tlačit nebudu. Ale také jsem se dítěti nebránila, kdyby chtěl.

Byl opravdu schopný

Na Ondrovi se mi už od samého začátku líbil jeho zápal pro práci. I když by to do něj spousta jeho spolužáků neřekla, já vždycky věděla, že z něj něco bude. A nemýlila jsem se.

Nepříjemné bylo, že jsem občas od některých jeho kolegů pocítila, že mě moc neberou. Konec konců, byla jsem jen prodavačka. Časem se to obvykle zlomilo. Nejsem hloupá, tvrdím, že člověk se má učit celý život.

Taky se podle toho chovám, pořád si rozšiřuji obzory, mám spoustu koníčků, rozhodně jsem nikdy nebyla nějaká puťka.

Změna práce byla náročná

Dlouho nám to klapalo, víc než deset let. Když nad tím zpětně přemýšlím, všechno to začalo, když Ondra změnil práci. Nastoupil u zahraniční firmy, kde měl lepší výhled na postup a víc peněz. Jenže na novém místě to nešlo úplně podle jeho představ.

Zatímco v bývalé práci si ho vážili, tady se na něj dívali, bez ohledu na jeho schopnosti, skoro svrchu. Viděla jsem, že je nespokojený a nervózní. Snažila jsem se mu to nějak ulehčit, ale nebylo jak.

Mě se v té době začalo dařit v jednom z mých koníčků, výrobě keramiky. Nějaké věci jsem prodala, byl o ně zájem, měla jsem spoustu práce.

Pořád byl pryč

Navíc Ondra byl pořád někde na služebních cestách a konferencích, což mělo za následek, že jsme spolu trávili čím dál tím méně času. Ze začátku jsem se snažila být tolerantní, přistupovat k tomu tak, že jeho kariéra má přednost.

Když už byl doma tak málo, že mi to přišlo neúnosné, a chtěla jsem o tom hovořit, moc porozumění neprojevil. Tenkrát mě poprvé napadlo, že je něco špatně.

Začala jsem si víc všímat, že je pořád nespokojený, chová se divně, nekomunikuje se mnou. Opravdu upřímně jsem se snažila to změnit, ale chvílemi jsem měla pocit, že mluvím s nějakým divným cizincem, kterého vůbec neznám.

Tušila jsem, že Ondru žere i něco jiného než práce, ale nenapadalo mě co. Už si nepamatuju, jak k tomu došlo. Bylo to zrovna v ten den, co jsem měla narozeniny.

Tak dlouho jsem do něj šila, aby mi řekl, co ho trápí, až z něj vypadla věta, kterou nikdy nezapomenu. „Víš, nemůžu se smířit s tím, že spolu nebudeme mít děti…“. Zasáhlo mě to jako blesk. Děti?

Celá léta se o nich nezmínil, a najednou lituje, že je nebudeme mít? V hloubi srdce jsem to cítila jako obrovský podraz. Ale bylo mi ho líto, a tak jsem ho začala utěšovat, že třeba ještě není pozdě. Konec konců nejsem ještě v přechodu.

Zjistila jsem to náhodou

Prášky jsem vysadila už před časem a teď jsem si takříkajíc přestala dávat pozor. Čekala jsem, že se náš život změní k lepšímu. Nestalo se. Ondra měl pořád svoje nálady a pořád nebyl doma.

Spali jsme spolu jen občas, takže naděje, že bych otěhotněla byla opravdu nepatrná. Přestávala jsem chápat, proč s tím vlastně začínal. Přišla jsem na to náhodou. Nikdy jsem nebyla žádná stíhačka, neověřovala jsem si, co dělá na služebních cestách.

Ten den jsem potřebovala odeslat emailem nějaké materiály. Můj počítač si postavil hlavu, tak jsem si řekla, že to pošlu od manžela. Email měl otevřený. Překvapilo mě, když jsem tam uviděla jméno jedné jeho bývalé kolegyně.

Byla to taková potvora, neměla mě moc v lásce. Jen tak, ze zvědavosti, jsem ten email otevřela. Asi bych měla říct, že jsem to neměla dělat. Ale otevřelo mi to oči. Těch emailů bylo víc.

Vyplývalo z nich, že se mladá paní začala mému muži víc ozývat v době, kdy přišla do jiného stavu a otec jejího dítěte jí opustil. Vylévala si Ondrovi srdce, tu ho požádala aby jí něco přivezl, tu mu naznačila, že ona by pro jeho práci měla větší pochopení.

Prostě to na něj hrála. Dáma v nesnázích.

Zatímco pro mě nebyl schopný udělat si ani trochu času, jí doprovázel na výlety. Zatímco mě si ze služební cesty pomalu ani neozval, jí poskytoval psychickou podporu.

Zeptala jsem se ho

Chtěla jsem mít jasno a tak jsem se ho zeptala. V klidu, slušně, bez emocí. V podstatě se zhroutil. Nechci být zlá, ale nejsem si jistá, jestli to nebylo proto, aby se vyhnul vysvětlování a odpovědím.

Protože mi pořád jenom zdůrazňoval, že mě má rád a že chce být se mnou, ale o tom, co bylo s kolegyní, mluvit nechtěl. Už je to nějaký čas. Ondra má pořád svoje nálady. Pořád mi tvrdí, že mě má rád a chce být se mnou.

Spíme spolu, takže by se mohlo i stát, že bych třeba otěhotněla, i když je to jen hodně malá naděje. Otázkou je, jestli by to vůbec bylo k něčemu dobré. Vím totiž, že za tou ženskou jezdit nepřestal, i když to popírá.

Nedává si pozor na mobil a já nechci být za hlupáka. Už jsem mu i navrhla rozchod, nechci aby se se mnou trápil, ale o ten nestojí. Netuším, jak se zachovat. Chtěla bych udělat to, co je správné. Nejsem si ale jistá, co to je a navíc ho mám pořád ráda.

Hedvika (41), Frýdek Místek

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do