Domů     Pozor, jde sem táta!
Pozor, jde sem táta!
3 minuty čtení

Táta byl horká hlava. Od rána do večera řval, ale vím, že to tak nemyslel a v jádru byl celkem hodný.

Září bylo výjimečně teplé. Místní koupaliště mělo ještě otevřeno, ale lidí moc nechodilo. Měli už jiné starosti.

V září začíná školní rok, dělají se také všelijaké opravné zkoušky, pořádají se třídní schůzky, zkrátka je konec bezstarostného období a začíná, řečeno slovníkem dnešní mládeže, pěknej vopruz.

Ten den se mnou na koupák nešla ani nejlepší kamarádka Anča, doma jí nakázali, že musí hlídat mladší sestřičku. U vody nás bylo jen pár, slunce zašlo, ochladilo se. Věděla jsem, že dojde na slova mého táty, který mě strašil, že nastydnu.

Měla jsem cholerického otce, který hádky miloval tak, jako jiní mají rádi kino nebo čokoládu. Táta rád řval. Zrovna ráno na mě řval, ať se už proboha necpu na to koupaliště, jinak dostanu rýmu a kašel, pak z toho bude zánět průdušek a zápal plic.

Odvezou mě do nemocnice, nebudu chodit do školy a propadnu. Táta nebyl zrovna optimista. Vylezla jsem z chladné vody, zabalila se do ručníku a všimla si, že mě pozoruje jeden kluk. Neznala jsem ho.

Jmenoval se David

Normálně mě pronásledoval. Kdyby nevypadal tak dobře, bála bych se, že je to úchyl, ale kvůli jeho vizáži jsem tuto eventualitu vyloučila. Na úchyla byl příliš hezký.

Oblékla jsem se ve dřevem krásně vonící převlékací kabince, a když jsem ji opouštěla, všimla jsem si, že stojí u stánku s pivem a klobásami a dívá se směrem ke mně. Tehdy mi ještě perfektně sloužily oči, dnes bych neviděla ani ten stánek, natož kluka.

Vydala jsem se ven z koupaliště, courala jsem se pak švestkovou alejí směrem k domovu, on za mnou. Tma ještě nebyla, nebála jsem se. Přidal do kroku, dohonil mě a povídá: „Přijdeš zase zejtra?“ Já na to:

„Ta se ani nenamáháš říci dámě své jméno?“ Zrudl a vykoktal, že se jmenuje David. Ale to jsme se už blížili k našim oknům. Věděla jsem, že za jedním z nich stojí táta a sleduje, zda už se vracím. Zašeptala jsem:

„Davide, rychle vem nohy na ramena a zmiz, za chvíli je tu táta.“ Odpověděl: „Myslíš, že se bojím?“

Pak už neutíkal

Svědomí jsem měla čisté, varovala jsem ho. Za několik vteřin se ozvala rána, to jak můj cholerický otec rozrazil zahradní branku a uháněl k nám. Když hubený David uviděl, jak se k nám hrozivými poskoky blíží dvoumetrová postava, utekl.

Druhý den na mě čekal zas na koupališti, kam jsem samozřejmě hned po vyučování dorazila, a zapřísahal se, že příště už neuteče. To se mýlil, párkrát ještě prchal, ale když jsme se po maturitě vzali a nastěhovali k našim do baráku, už před mým tátou neutíkal. Nejspíš i proto, že u něj bydlel.

Irena M. (57), Karlovy Vary

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může