Domů     Kolegyně usvědčila samu sebe z přetvářky
Kolegyně usvědčila samu sebe z přetvářky
3 minuty čtení

Naše Verunka byla velká herečka. V práci hrála divadlo na všechny. Na muže špulila neodolatelnou pusinku, u žen zase zabíraly srdceryvné výjevy z jejího smutného dětství.

Od první chvíle, co jsem naši Verunku uviděla, mi něco v duši říkalo, že to je jedna veliká přetvářka. Měla vypracovanou celou dokonalou škálu hereckých etud na nás všechny, včetně mě. Jenže já ji to moc „nežrala“.

Důvodem jejího jednání bylo jedno jediné – práci si v zaměstnání co nejvíce usnadnit, aby z ní většinu udělali druzí a aby jí také procházely její pozdní ranní příchody a brzké odchody krátce po obědě.

Na muže, včetně našeho šéfa, používala všech možných i nemožných ženských rafinovaných taktik, od špulení rtíků, které byly očividně vylepšené botoxem, až po rafinované výstřihy, minisukénky a lodičky na vysokém podpatku, na kterých vždy přiskotačila k nějakému obětnímu beránkovi.

Nám, ženám, zase vyprávěla se slzami v očích své srdceryvné historky z dětství. Jak byla odstrkovaná rodiči, šikanovaná sourozenci, zkrátka jediné oko nezůstalo suché, jak talentovaně uměla vyprávět.

Často jsme si říkala, zda to všechno na nás jen hraje, nebo je skutečně tak citlivá, éterická bytost z jiného světa. Až nám jednou nahrála náhoda.

Ukázala svou duši

Do naší kanceláře zabloudil ptáček, ošklivě se potloukl o okna a zůstal ležet na zemi. Verunka vypískla úlekem, hned vyskočila, chytla se za srdce a běžela k poraněnému ptákovi, lomila rukama, plakala, propadala stavům zoufalství.

Chopila se telefonu a obvolávala nejspíš i ministra zdravotního prostředí, nakonec přesvědčila kolegu, aby s ní nasedl do auta a vyrazil na nejbližší chovnou stanici, kde ptáčka předali.

Celé dvě hodiny pak proplakala postupně na rameni každého z kolegů, a pak ještě dodatečně se vyplakala na prsou samotného šéfa. Tehdy jsem si říkala, že je možná opravdu takovou výjimečně citlivou duší, která to nemá na tomto světe lehké.

Když jsme naši Verunku uchlácholili, vytáhla naše kolegyňka svůj oběd. Většina z nás si nosila jídlo z domova a ohřívala si ho v naší kuchyňce v mikrovlnce. Vůně z jejího oběda si linula po chodbě do kanceláří.

Verunka ještě pofňukávající nad osudem nebohého ptáčka se s velkou chutí zakousla do svého oběda – pečeného kuřete! Nebylo snad jediného člověka v naší práci, kterého to tehdy nezarazilo. Od té doby už bereme výlevy emocí naší Verunky s rezervou. Je to prostě taková naše firemní hérečka!

Romana (45), Ostrava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud