Domů     Kolegyně usvědčila samu sebe z přetvářky
Kolegyně usvědčila samu sebe z přetvářky
3 minuty čtení

Naše Verunka byla velká herečka. V práci hrála divadlo na všechny. Na muže špulila neodolatelnou pusinku, u žen zase zabíraly srdceryvné výjevy z jejího smutného dětství.

Od první chvíle, co jsem naši Verunku uviděla, mi něco v duši říkalo, že to je jedna veliká přetvářka. Měla vypracovanou celou dokonalou škálu hereckých etud na nás všechny, včetně mě. Jenže já ji to moc „nežrala“.

Důvodem jejího jednání bylo jedno jediné – práci si v zaměstnání co nejvíce usnadnit, aby z ní většinu udělali druzí a aby jí také procházely její pozdní ranní příchody a brzké odchody krátce po obědě.

Na muže, včetně našeho šéfa, používala všech možných i nemožných ženských rafinovaných taktik, od špulení rtíků, které byly očividně vylepšené botoxem, až po rafinované výstřihy, minisukénky a lodičky na vysokém podpatku, na kterých vždy přiskotačila k nějakému obětnímu beránkovi.

Nám, ženám, zase vyprávěla se slzami v očích své srdceryvné historky z dětství. Jak byla odstrkovaná rodiči, šikanovaná sourozenci, zkrátka jediné oko nezůstalo suché, jak talentovaně uměla vyprávět.

Často jsme si říkala, zda to všechno na nás jen hraje, nebo je skutečně tak citlivá, éterická bytost z jiného světa. Až nám jednou nahrála náhoda.

Ukázala svou duši

Do naší kanceláře zabloudil ptáček, ošklivě se potloukl o okna a zůstal ležet na zemi. Verunka vypískla úlekem, hned vyskočila, chytla se za srdce a běžela k poraněnému ptákovi, lomila rukama, plakala, propadala stavům zoufalství.

Chopila se telefonu a obvolávala nejspíš i ministra zdravotního prostředí, nakonec přesvědčila kolegu, aby s ní nasedl do auta a vyrazil na nejbližší chovnou stanici, kde ptáčka předali.

Celé dvě hodiny pak proplakala postupně na rameni každého z kolegů, a pak ještě dodatečně se vyplakala na prsou samotného šéfa. Tehdy jsem si říkala, že je možná opravdu takovou výjimečně citlivou duší, která to nemá na tomto světe lehké.

Když jsme naši Verunku uchlácholili, vytáhla naše kolegyňka svůj oběd. Většina z nás si nosila jídlo z domova a ohřívala si ho v naší kuchyňce v mikrovlnce. Vůně z jejího oběda si linula po chodbě do kanceláří.

Verunka ještě pofňukávající nad osudem nebohého ptáčka se s velkou chutí zakousla do svého oběda – pečeného kuřete! Nebylo snad jediného člověka v naší práci, kterého to tehdy nezarazilo. Od té doby už bereme výlevy emocí naší Verunky s rezervou. Je to prostě taková naše firemní hérečka!

Romana (45), Ostrava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud