Domů     Z dceřina tajného přítele se vyklubal příbuzný
Z dceřina tajného přítele se vyklubal příbuzný
4 minuty čtení

Dlouho nám Marcela tajila, s kým žije. Je jí už třicet a rádi bychom se dočkali vnoučat, ale prý je na děti ještě mladá a navíc si musí najít vhodného partnera, s kterým by chtěla založit rodinu.

Když se naposledy rozešla s Fandou, kterého jsme znali, spadl nám kámen ze srdce. Byl to podivný floutek, kterému jsme nevěřili nos mezi očima. Od té doby uplynuly skoro čtyři roky a nikoho nám zatím nepředstavila.

Přitom vím, že s ní někdo v pronajatém bytě bydlí. Ani se tím moc netají, ale od začátku, kdy si ho přivedla, tvrdí, že je to jen kamarád, který jí vypomáhá s placením nájmu.

Tušila jsem víc

Když spolu začali jezdit na víkendy a chodit na večeře, bylo mi jasné, že jenom kamarád to nebude.

Vyptávala jsem se na jméno, věk, povolání, vizáž, ale Marcela vždy vyhýbavě odpověděla, že sice s ním opravdu tráví víc času než s kamarádem, ale nepřikládá jejich vztahu žádný větší význam, dlouho s ním nebude, tudíž nemá ani cenu ho představovat.

„Není to muž, s kterým bych toužila mít dítě. Na to si najdu někoho lepšího. A než ho najdu, budu zatím „kamarádit“ s Honzou,“ sdělila mi jeho jméno, abychom se o něm mohly bavit jinak než jako o panu záhadném.

Kolikrát jsem je oba pozvala na návštěvu, oběd, do restaurace – nikdy ho Marcela nevzala s sebou.

Poseděly jsme spolu

Jenže roky běžely a Marcela „chodila“ stále s Honzou. Nenechala si vysvětlit, že když s ním bude bydlet a trávit většinu svého volného času, těžko najde někoho jiného, vhodného pro život. Zajímalo mě, proč tedy není Honza vhodný jako budoucí otec jejích dětí.

Jednou jsme si s Marcelou sedly u vína a probíraly všechno možné. Dříve jsme si takové dýchánky dělaly častěji, ale od té doby co bydlí v nájmu, nebyl čas. Náhodou se to sešlo tak, že Marcela přespala u nás a táta nebyl doma.

Vzpomínaly jsme, jak jsme si na balkoně zapálily svíčku, otevřely lahev červeného a debatovaly. „Konečně to zase vyšlo,“ libovala jsem si.

To bylo překvapení

„Mami, všechno hraje proti. Je mi s ním dobře bez další společnosti, když jsme sami. Je to docela fešák, ale to je všechno z jeho kladů. Je to vesničan, který nezná nic jiného než svou ves a vedlejší město.

Nikdy nikde nebyl, nedostudoval střední školu, píše hrubky. Taky je o čtyři roky mladší. Pochybuji, že by výdělkem ve své práci zaopatřil rodinu. Vlastně nevím, co mě k němu táhne. Jsem s ním, abych nebyla sama,“ vypadlo z ní po několika sklenkách.

Že mě to nenapadlo dřív. Ve víně je pravda. Škoda, že skoro čtyři roky jsem žila v nevědomosti a ve strachu, s kým moje dcera vlastně žije.

Byl mi povědomý

Byla jsem trochu uklidněná, když jsem se o Marcele alespoň něco dozvěděla. A nechala jsem už těch otázek a dala jí chvíli pokoj. Je dospělá, ať si dělá, co chce. Jenže to bych se za pár měsíců nesměla dozvědět, že celý příběh o Honzovi byl zastírací manévr.

Jednou jsem šla okolo Marcelina domu a viděla ji z dálky, jak jde do vchodu s nějakým mladým mužem. Byla jsem přesvědčená, že to byl ten její Honza, ale připadal mi povědomý. Jenže viděla jsem ho spíš zezadu.

Nepřikládala jsem tomu velkou pozornost a chtěla dostát svého rozhodnutí, že ji nechám na pokoji. Volala mi moje sestřenice Helena, kterou jsem několik let neviděla.

Začalo mi to docházet

„Ahoj Evi, to je doba, co jsme se neviděly a neslyšely, viď? Když náš Honza bydlí už tak dlouho u Marcelky, mohly bychom se potkat,“ navrhla mi. Divila jsem se, ale postupně mi začala docházet děsná věc.

Helena věděla jen to, že její syn Honza odjel za prací do Ostravy, potkal tam vzdálenou sestřenici a ta mu nabídla sdílet s ním podnájem. Já jsem zase věděla, že Marcelka tak nějak chodí (minimálně spí) s nějakým Honzou, který s ní bydlí v podnájmu.

Když jsme si s Helenou daly pět a pět dohromady, zjistili jsme, že naše děti spolu chodí. Vždyť jsou proboha příbuzní!

Prý to skončí

Pozvala jsem Helenu k nám na návštěvu, abychom si děti pozvaly na kobereček. A raději jsme se sešli ve vinárně. Já jsem tam pozvala Marcelu na víno a Helena volala Honzovi, že je na otočku v Ostravě. Přišli spolu.

Došlo jim, že po čtyřech letech jsme přišly na pravdu. Slíbili nám, že toho nechají a děti spolu mít nebudou. Marcela má teď od toho průšvihu zálusk na kolegu v práci. Ale jsem zklamaná, že mi o Honzovi lhala, tak nevím, jestli jí teď věřit.

Eva Š. (56), Ostrava

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může