Domů     Osudový příběh
Osudový příběh
3 minuty čtení

Tento příběh mi kdysi dávno vyprávěla moje nyní téměř 90letá maminka.

Je to už mnoho let, když si maminka přečetla v časopisu příběh neznámé paní Marie. Tato paní byla dlouhodobě nemocná a ležela v nemocnici. Na pokoji s ní leželo několik  dalších těžce nemocných pacientek.

Paní Marie si jednoho dne všimla nad hlavou jedné z pacientek svítícího válečku. Netušila, o co se jedná, ale tato „označená“ paní za dva dny zemřela.

Paní Marie měla nějakou zvláštní schopnost, ale po pár dnech uviděla nad hlavou další paní onen svítící váleček a paní opět po dvou dnech zemřela. Stejný osud potkal i další pacientku. Paní Marie už začala nad touto situací přemýšlet, co se to vlastně děje.

K jejímu zděšení se přihodilo, že tento „smrtonoš“ se blížil i k ní. Natáhla ruku k tomuto úkazu a řekla:

„Stůj a ani o krok dál, vrať se odkud přicházíš, vždyť víš, že já ještě nejsem na řadě“.A svítící váleček opravdu zůstal stát, nedorazil k její hlavě a pomalu se odplížil. Paní se začala uzdravovat, vrátila se domů a napsala tento příběh pro potřeby druhých.

Tenkrát moji maminku nenapadlo, jak jí tato paní Marie pomůže a že jí toto zaklínadlo také zachrání život. Od tohoto příběhu uplynulo snad deset či dvanáct let. V rádiu hlásili na příští den velké náledí.

Maminka s tatínkem se odpoledne vydali k dědečkovi, aby mu posypali chodník. Už se začalo šeřit, když se vrátili domů. Po odemknutí dveří se maminka rozběhla chodbičkou do kuchyně, aby zatemnila okno roletou.

Tatínek stál ještě u vchodových dveří a vysvlékal si kabát. A jak vyprávěla maminka, byla necelé tři metry od okna, když si všimla mezi rámem okna a tabulí skla svítící kuličky o průměru asi sedmi centimetrů. Po sobě měla ještě jakési háčky.

Maminka v údivu zůstala stát a kulička se začala hýbat a protahovat se pomyslnou skulinou mezi rámek okna a tabulí skla. Kulička se začala měnit ve svítící váleček. Ten začal radostně poskakovat směrem k mamince.

Ta si ihned vzpomněla na starý příběh paní Marie a tak jako ona, udělala stejný pohyb rukou před sebe a řekla: „Stůj, ani o krok dál, vrať se odkud přicházíš, ty přece víš, že já ještě nejsem na řadě“. A váleček také uposlechl a zůstal stát. Potom se už pomalu, plíživě, jakoby se mu moc nechtělo vracel stejnou cestou.

Mamince spadl kámen se srdce a sledovala, jak se váleček pomalinku plížil kolem zdi domu a pak vzduchem letěl směrem k nemocnici. Tam si zřejmě našel novou oběť. A druhý den bylo venku opravdu „klužiště“ .

Rodiče se vydali do obchodu něco zapomenutého nakoupit. Pevně se drželi pod pažemi a pomalou chůzí to zvládli.

Jakpak by to asi dopadlo, kdyby to zaříkadlo maminka neznala? Pokud budete obdařeni touto schopností vidět to, co druzí nevidí, máte možnost zahnat toto nebezpečné světýlko. Mnoho štěstí a zdraví přeji všem.

Dagmar K. (63), Prostějov

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.