Bouračka, za kterou jsem nemohla, měla své strašidelné pokračování. Pravidelně se mi zjevovala oběť kruté havárie! Můj dědeček Venca byl velký milovník aut. Vlastnil několik starých škodovek, které byly jeho chloubou a klenotem. Dědečkovi jsem pomáhala v jeho dílně Ve své domácí autodílně je opravoval a všelijak vylepšoval. Já jsem ho přitom bedlivě pozorovala, a když mi to dovolil, tak j

Když jsem se stala babičkou, těšila jsem se z každé návštěvy vnučky. Malá Evička začala hrát hru, že vidí někoho v rohu kuchyně. S manželem Pavlem máme dceru, která nám před pěti lety nadělila vnučku. Úžasnou a velmi bystrou holčičku jménem Eva. Nemohli jsme se dočkat dnů, kdy bude starší a my ji budeme s láskou hlídat. Dětská fantazie Dcera se naší péči nebránila, takže už od roka jsme s

Má dcera zemřela, protože si myslela, že není dost krásná. Možná i kvůli mně. Začala to má matka. Dodnes si pamatuji, jak mi vyčítala zobnutí něčeho sladkého, peskovala mne před babičkou (maminkou tatínka), že bych neměla jíst ty buchty. Však se obě neměly rády, babička mámu krotila, ať mě tak nesekýruje. „Ty jí pak kila shazovat nebudeš,“ odsekla máti. Ona mne zkrátka vychovávala v představách

Říká se, že rodina je vším. Že bychom si měli být oporou. Jak mám ale soucítit s někým, kdo mě podrazil? Můj vztah se sestrou byl už od mládí trochu komplikovaný. Ne že bychom se neměly rády, pár „ale“ tam ovšem bylo. Já byla mladší o pět let, takže na mne někdy žárlila jako na benjamínka. Když jsme vyrůstaly a ona byla v pubertě, tak mě brala jako přítěž, protože zatímco se chtěla bavit s vrst

Začala si první, já jí to vrátila, ale pak jsem se bála o život. Raději jsem se odstěhovala. A konečně mám klid. Když jsem bydlela ve svém prvním pronájmu, bylo to v domě, kde se moc neřešil noční klid. Narazila jsem na zlobu A já byla ráda, protože jsem byla mladá a nevadilo mi, když se lidé baví. Své zvyky jsem si přenesla i do dalšího nájmu, kde už ale sousedé tak shovívaví nebyli. Res

Sedávala jsem na schodech a pozorovala, jak si Petr s tátou odvážejí v kárce pytel jablek. A marně si lámala hlavu, jak na sebe upozornit. Kdysi jsem mívala podzim ráda, ale s léty se to změnilo, teď na mě jdou na podzim úzkosti. Avšak zamlada to bylo jinak. Líbilo se mi, jak do mlhy studeně poprchává, jak vítr krade žluté listí jabloním a vzduch voní houbami václavkami a jakousi neurčitou nadě

Líbil se mi Eda, bratranec mojí kamarádky Zuzany. Prosila jsem ji, aby mi ho představila, což udělala, ale zvolila nevhodnou příležitost. Zuzana dobře věděla, že se mi líbí její bratranec Eda. Řekla jsem jí to snad stokrát. Protože jsem ji otravovala na kvadrát, slíbila, že mi ho představí. Myslela jsem, že se to odehraje v kavárně, že mi to řekne samozřejmě předem, abych měla čas vše si promys

Je sice hezké být velkorysá a nad věcí, na muže to ale moc velký dojem neudělá. Je lepší být tak trochu liška podšitá a partnerovi nic neodpustit. Měla jsem samozřejmě v mládí partnery, které jsem milovala a dělala pro ně, co jsem jim na očích viděla. A vždycky se mi to vymstilo. Můj první kluk Honza mi zahýbal a já byla ta poslední, kdo se to dozvěděl. Rozešli jsme se proto, že mě nechal. I

Šla jsem si za svým a všechno se mi dařilo. Manžel mi ale úspěch nepřál. Dělal mi ze života peklo, až jsem chtěla se vším skoncovat. Potkala jsem ho na zábavě. Jakmile vešel do místnosti, zazářil jako slunce. Působil gentlemansky a měl smysl pro humor. Měli jsme spoustu společných zájmů. Já studovala střední školu a on byl na vysoké, na což byl náležitě hrdý. Velmi rád mě doučoval. Tak to tr

Karolínka byla vždycky opatrná. Nikdy by nejela na neseřízeném kole bez helmy. Přesto neunikla ošklivému pádu. Osud nám ji ale vrátil zpátky do života. Byli jsme spokojená rodina. Hodně jsme cestovali a milovali jízdu na kole. A stejně tak tomu bylo u naší dcery. Našla si partnera, který měl stejné zájmy a k výletům na kole vedli i svou dceru Karolínku, mou vnučku. Když ukončila druhý ročník st