Z dnešního pohledu byla prababička ještě docela mladá, když jsem se narodila já, její první pravnučka. Vždyť jí bylo teprve sedmdesát. Pamatuji si ji jako utahanou ženu. Babička přišla na svět v minulém století jako nejstarší z pěti dětí chudého rolníka, který měl jen malé políčko a na obživu si vydělával u bohatých sedláků stejně jako jeho žena, která k tomu musela pečovat o pět hladových krků

Nikdy jsme si nemohli moc vyskakovat. Měli jsme jen to, co jsme si dokázali vydělat. Panelákový byt bylo všechno, co jsme měli. Manžel pravidelně sázel Sportku a já jsem se při každém vyplňování tiketu zlobila: „Podívej se, co to stojí! Kdybys ty peníze šetřil, aspoň bychom z toho něco měli!“ Můj muž bylo ale přesvědčený, že jednou unavené štěstí musí i na vola padnout, jak se říká. Nevěděli

Sousedka se netajila tím, že se nemůže dočkat pobytu v lázních, který si zpestřovala četnými nevěrami. Byla na ně totiž pyšná. Její manžel, dobrák od kosti, neměl o ničem ani tušení. Pořád se jen chlubila, jak na ni chlapi letí a kolik jich bude za ty čtyři týdny v lázních zase mít. Bylo mi to nemilé, dívat se tomu jejímu do očí a vědět, co jeho žena zrovna vyvádí. On ale byl jako slepý a na sv

Tvářila se jako nejlepší kamarádka, na kterou se mohu vždy spolehnout. Ve skutečnosti mi pomalu, ale jistě ničila život. Nikdo mi nevěřil. Vcelém podniku jsme zbyly jen my dvě na práci, která dřív zaměstnávala celé jedno oddělení. My dvě, kancelářské myšky, jak jsme si říkaly, zůstaly a úřadovaly, až se z nás někdy kouřilo. Měla jsem ji ráda Odpoledne se už člověku míhají čísla před očima

On pro ni udělá, co jí na očích vidí. Až donedávna byl pro ni ten nejlepší táta na světě. Najednou bylo všechno jinak. Je to bájná lhářka. Jinak si to neumím vysvětlit. Synova milovaná holčička, hýčkaná a taky trochu rozmazlovaná, začala se svým otcem bojovat. Vymýšlela si neuvěřitelné věci a syn se musel stále jen bránit. Vyvracet sprosté lži. Nemohl kvůli dluhům utrácet Bylo mi ho líto,

Syn se ženil, a tak mě pozval, abych se seznámila s jeho nastávající ženou a její rodinou. Ta cesta na venkov mi změnila život. Sháněla jsem muže všude možně, tolik jsem se po rozvodu bála osamělosti. Jenže vhodní muži jakoby došli. Až jsem jednoho dne přijela na místo, kde bych lásku vůbec nehledala. A byla jsem moc mile překvapena. Nepříjemný rozvod Můj rozvod s Jaroslavem byl poměrně d

Ve složité chvíli jsme nezůstali sami. Na pomoc přispěchaly naše děti, i když jsme měli mnohé spory. Blízkost smrti nás semkla zase v rodinu. Vdávala jsem se z lásky a za svým manželem jsem odešla daleko od své rodiny. Záhy se nám narodily děti. Můj muž měl v tu dobu nastartovanou skvělou kariéru právníka. Obětovala jsem se ráda. Přerušila jsem studium medicíny a nastoupila do nemocnice jako zd

Já tedy vydržím dost, když na to přijde, ale tentokrát jsem měla namále. Pořád něco chcete a ono to nejde. Anajednou blesk z čistého nebe! Možná už tušíte, že jde o nejdůležitější krok mého života. Ano, svatba. Žili jsme se Davidem několik let, když jsem se zmínila, že by bylo dobré se vzít. „To by bylo,“ souhlasil. A tím to haslo. Pochopila jsem Prostě se mu nechtělo do chomoutu, jak man

Naše velkolepé plány leckdy nemusí vyjít. Když mě přijali na medicínu, byl to můj největší životní úspěch. Rodiče byli pyšní. Přesto jsem tušila, že ze mě doktorka nebude. To bylo radosti, to bylo slávy! Dostala jsem se na medicínu. Naši byli opilí štěstím, snili o tom odjakživa. Máma pracovala jako zdravotní sestřička, táta byl doktor. Splnilo se jim velké přání. Pozvali babičku, dědu i tetu J

Přišla jsem o své jediné dítě a můj žal byl tak obrovský, že jsem se s tím neuměla vypořádat jinak, než pitím. Život ztratil smysl. Až mi jednou zaklepala na dveře Amálka. Bylo to moje jediné dítě. Vymodlená dcerka Kačenka. Narodila se mi, když mi bylo čtyřicet let. Vlastně jsem už v dítě nedoufala. Já i můj muž, jsme ožili, zaplavila nás vlna štěstí. Žili jsme jen pro naše dítě, pak se ale sta