V pubertě jsem byla jako tornádo. Postrach učitelů i rodičů. Známá firma, problémová osoba s mnoha poznámkami v třídní knize. Poprvé jsem ho uviděla na povinné bramborové brigádě. Sklízeli jsme brambory v příšerných mundúrech, každý si oblékl, co měl doma nejhoršího, jak nám doporučili učitelé. Nenapadlo mě, že zrovna na bramborách potkám životní lásku. Domnívala jsem se, že ti praví se potkáv

S Kemalem jsme se potkali na stu­diích. Zamilovala jsem se do něj tak, že jsem všechny pochybnosti nechala za sebou. Svou kulturu ale nezapřel. Mladí lidé, když se zamilují, neslyší a nevidí. Tak jsme to cítili i my dva – já a Kemal. Potkali jsme se na vysoké škole. Hned na první přednášce jsem zaregistrovala ten uhrančivý pohled jeho hlubokých černých očí. Díval se na mě přes celou posluchárnu

Jeho novou přítelkyni jsem nemohla vystát. Jen bratra využívala. Musela jsem se jí zbavit, bylo to pro jeho dobro. Teď se o něj starám já. A líp! Můj bratr Josef byl ženatý dvakrát. První manželka nemohla mít děti, tak se rozvedli, bratrovi ještě nebylo ani třicet. Poté si našel Mílu, se kterou měl dvě děti. Míla byla hodná ženská, ale jak se říká, taková jednodušší. Bydleli na vesnici a ona br

Už jsem nevěřila, že najdu toho pravého. Pak se objevil ten vousáč v odrbaném saku a vybledlých džínách a zlomil mi srdce. Byla jsem hostinská v zapadlé putyce. Nic moc to nebylo, ale v létě tu býval frmol, sedávali tu trampové a vodáci. V zimě většinou ani noha, to jsme otevírali jen v pátek, sobotu a neděli. V létě se dřelo, aby se vydělalo na zimu, kdy kšeft skomíral. Bylo mi pětačtyřicet a 

Byla jsem postavena před těžkou životní volbu. Takovou bych nepřála ani největšímu nepříteli. Nezbývá než věřit, že jsem se rozhodla správně. Magda na otci visela. Říct jí, že o něj přijde, bylo nad mé síly. Snad ještě kdyby to byl on, kdo nás opouští… Ale vzhledem k tomu, že jsem se bláznivě zamilovala a hodlala spálit všechny mosty, odejít od manžela a spojit svůj život s milencovým, necht

Mraky se roztrhaly a k zemi se snesly paprsky světla v několika pruzích. Koho se dotkly, toho vyléčily nebo nabily neuvěřitelnou energií. Stalo se to v horách, kde jsem vyrůstala. Tehdy jsem seděla s babičkou na stráni, ona sbírala bylinky a já jsem si dělala z kytek věneček. Na ten nádherný pohled do údolí nikdy nezapomenu. Je spojen s mým šťastným dětstvím a s babičkou, kterou jsem milovala.

S vnuky ráda chodím na houby. Je to naše oblíbená zábava. Jednou jsme se před deštěm ukryli do jeskyně, a to, co jsme tam viděli, nám nejspíš nikdo nikdy neuvěří. Byly prázdniny, moje dcera nám jako každé léto přivezla své děti, které si u nás na vesnici rády užívaly letní dny. Byla vždycky náramná legrace, největší úspěch měly honby za pokladem. Za tím účelem jsme vždycky nejen my, ale i souse

Nechtěla rozbít manželství a na roli svobodné matky se necítila. Rozhodla se pro zoufalý krok. Naštěstí její čtyřnohý přítel věděl, kde hledat pomoc. Láska je někdy slepá a nedá se ovládat rozumem. Zejména když je člověk mladý. To byl případ naší kolegyně Janičky, která k nám nastoupila hned po maturitě. Byla to moc milá holka, hned si získala naše přátelství – a také srdce jednoho z našich kol

Bylo to nejkrásnější léto mého života. Na takové se zkrátka nezapomíná. Ani na tu bolest, když mi můj milovaný oznámil, že už se nikdy neuvidíme. S odstupem času jsem si uvědomila, že jsme byli opravdu skoro jako Danny a Sandy ze slavného filmového muzikálu Pomáda, největší pecky pro mládež na přelomu sedmdesátek a osmdesátek. S tím rozdílem, že letní láska těch dvou se odehrávala na břehu moře

Manžel utekl za milenkou a nechal mě se dvěma dětmi samotnou. Byly zrovna v telecích letech a někdy mě svými řečmi dokázaly pořádně ranit. Až Petr se mě přede všemi zastal. Tehdy se ještě běžně pila voda ze studánek a pramínků. To byly krásné časy. Seděla jsem na lavičce za chatou, kde byl chládek a koukala, jak potůček přeskakuje kameny a za veselého bublání míří dolů do řeky. Byla jsem rozved