Najednou seděl na okenním parapetu a kočičí granule mu chutnaly. Snadno jsme si získali jeho důvěru. Jenže narážíme na strašné předsudky. Je to totiž velká škodná!
Náš kocour je dobrodruh, rád se toulá. Má zářivě žlutý obojek, aby byl vidět na dálku a myslivci ho nezastřelili. Aby náš toulavý Ferda netrpěl hlady a žízní, má stále na parapetu v přízemí misku s granulemi a vodou.
Jednou večer jsme ale načapali vetřelce, který seděl u misek a hodoval. „Máňo, přines mi rychle mobil!“ volal na mě manžel Karel. Jeho hlas zněl naléhavě. Viděl něco opravdu nevšedního, co chtěl vyfotit. Chytla jsem proto jeho telefon a běžela. Karel stál v okně a na něco zíral.
Chodil přesně
Ve světle, které dopadalo na parapet z našeho pokoje, seděl mýval. Bral si z misky jednu granuli po druhé, pokaždé si ji obřadně namočil do vody a pak snědl. Tvářil se u toho jako velký gurmán. „Je to pravda!“ vydechl můj muž. „Mývalové tu jsou.
Slyšel jsem, že se k nám dostali z Německa a jsou jich tady na Karlovarsku plné lesy!“ Dívali jsme se obdivně na toho roztomilého medvídka a manžel fotil. Druhý den přišel mýval zase, a to přesně ve stejný čas. „Budeme mu říkat Standa,“ rozhodl můj muž.
Manžel se samozřejmě pochlubil kamarádům v hospodě, a jeden z nich hned přidal poutavé vyprávění o starém pánovi z nedaleké vsi, který našel mládě mývala v lese a vzal si ho domů.
Vypiplal ho a teď s ním chodí na rameni, děti i turisté se s ním fotografují a on si tak vydělává na pivo. „Já chci taky mývala!“ vyslovil Karel svoje přání.
Od té doby si dal za cíl se ke Standovi přibližovat, až si na něho mýval zvykne a jednou se stane členem naší domácnosti.
Bojíme se
Skutečně se to povedlo. Mýval Standa si mého manžela oblíbil a vypadalo to, že si dá říct a přezimuje u nás doma. Jediný problém, na který jsme narazili, byli lidi. Mýval? Příšerný škůdce a bordelář! Taky má škrkavky!
To jsme si vyslechli i u veterináře, kam jsme Standu přinesli v kočičí přenosné bedně. Pak se k nám donesla zpráva, že starému pánovi ze sousední vsi jeho milovaného mývala někdo zastřelil. Dostali jsme o Standu strach.
Držíme ho od té chvíle doma a bojujeme proti předsudkům. Vždyť i psi, když byli ještě vlci, byli nebezpeční škůdci a divoké kočky taky. Mývalové jednou budou určitě oblíbenými domácími mazlíčky, protože jsou úžasní. A že dělají doma nepořádek?
Copak kočky a psi ne? Je nám líto držet Standu doma, když vyráží náš kocour na své dobrodružné tažení, jenže dokud se nezmění myšlení a vztah lidí k těmto zvířatům, nebude pro něj venku bezpečno.
Marie (67), Karlovarsko
