Dělá mi velkou ostudu. On, bývalý profesor na střední škole! Vždycky jsem na něho byla pyšná. Chlubila jsem se, jak dobře si spolu žijeme. A teď? Brzy ráno se oblékne do montérek a vyráží do ulic! Na sobě má prapodivné oblečení. Oranžové montérky, stařičkou bundu a kulicha po vnukovi. S bambulí! Nohy obuté do děsivých pracovních bot. Popadne obrovskou tašku, co vypadá jako z nějakého ubrusu, a 

Naše rodina je posedlá domácími mazlíčky. Pamatuju si to už jako malá a vlastně nikdy nebyl náš dům bez nějakého čtyřnohého miláčka. Když se s námi rozloučil voříšek Bobo, kterého si máma vzala z útulku, bylo to smutné. Máma říkala, že už nikdy žádného pejska nechce, což bylo pro všechny veliké překvapení. Prázdný dům byl smutný Respektovali jsme smutek mámy, ale stejně jsme věděli, že to

Moje sestřenice byla vždy na peníze, a tak se nezdráhala uzavřít smlouvu s temnými silami. Jenomže za to zaplatila tu nejvyšší cenu. Kdybych se s tím sama před několika lety nesetkala, nevěřila bych, že je něco takového opravdu možné. Zjistila jsem, že příliš velké sobectví může člověka přivést až k branám smrti. Kvůli životním výhodám a bohatství byla moje příbuzná ochotná spojit se i s peklem

Po rozchodu jsem se přestěhovala do nového bytu. Jedné noci jsem tam zažila zvláštní věc. Slyšela jsem kroky, které přicházely z lodžie. Nový třípokojový byt s lodžií se mi moc líbil. Moderně jsem si ho zařídila a pěkně si v něm žila. V domě nežilo ani moc nájemníků, panoval tam vesměs klid, což se mi také líbilo. Jedinou nevýhodou byla pouze absence výtahu, ale protože jsem bydlela ve druhém p

Zvláštní postava a zamčený hřbitov mi připravily strašidelný zážitek, na který nikdy v životě nezapomenu. Nikdy jsem neměla hřbitovy ráda, už jako malá jsem se tam cítila stísněně. Ale musela jsem tam s mámou chodit pravidelně – na Dušičky i o Vánocích. Když jsem dospěla, řekla jsem mámě, že ráda zavzpomínám na babičku s dědou zapálením svíčky, ale doma, hezky v klidu. A od té doby mě tam naště

Už se na mě ani nepodíval, natož aby mi dal polibek. Snažila jsem se marně, ale stále jsem doufala v nějaký zázrak. Až návštěva kartářky mi otevřela oči. Připadala jsem si trapně. Svádět chlapa, který sedí jen v nátělníku u kuchyňského stolu a popíjí z lahve to svoje pivo. Místo toho, abych se mu vysmála nebo ho normálně sjela, jsem ho stále milovala. Toužila jsem po něm navzdory jeho zanedb

Kamarádčino pohoštění ve mně vzbudilo rozpaky. Stále si stěžovala na nedostatek peněz, a teď mi nabízí menu jako z interhotelu! Na moje všetečné otázky zprvu vůbec nereagovala. Zakousla se do chlebíčku s krevetami a mlčela. Ale nenechala jsem se odbýt. Když jí to došlo, s povzdechem se přiznala: „Já tohle všechno ukradla,“ řekla a pokračovala: „Chtěla jsem tě ohromit!“ Přiznala se mi Zača

Mužům jsem se dlouho vyhýbala, protože dvě zklamání mi stačila. Se zradou v lásce jsem se smířila až po mnoha letech! Ten, kdo mě poznal po třicítce, si mohl myslet, že jsem nespolečenská samotářka, která se mužů bojí. Nikdo mě totiž nikdy neviděl v žádném vztahu a na pokusy kolegů v práci jsem reagovala zásadně odmítavě. Proč? Před lety mě totiž potkala tvrdá zkušenost v lásce, ze které jse

Dovolená u moře mě nikdy moc nelákala. Ale když mi lékař kvůli zdravotním problémům doporučil pobyt u moře, nemohla jsem se tomu vyhnout. Rozhodla jsem se vyrazit k moři na začátku září, abych si opravdu odpočinula a nemusela se potýkat s turisty a prodavači na pláži. Musím přiznat, že jsem si vybrala ideální dobu. V malém penzionu, kde jsem se ubytovala, bylo jen pár lidí a na hřišti si hrála

Když mi bylo kolem padesáti, potkala jsem Janu. Byla to žena plná energie, optimistická a otevřená. Navenek? Hned jsme si padly do oka a já byla ráda, že jsem našla někoho, s kým si mohu popovídat, koho mohu pozvat na kávu a sdílet s ním radosti i starosti. Zdálo se, že jsme si byly navzájem oporou. Začátek problémů Všechno začalo být jinak, když Jana přišla poprvé s prosbou o peníze. Byl