Myslela jsem si, že ho předělám, že se změní a nebude už tak přecitlivělý. Když ale přišly děti a problémy, myslela jsem, že náš vztah nevydrží. Libor je jedináček a jeho rodiče ho hodně rozmazlovali. Otec v něm viděl svého následovníka, musel se věnovat všemu, co bylo v rodě tradicí snad už od pátého kolena, maminka k němu vzhlížela a opečovávala ho, jako by byl princátko. Vždycky mu ve všem u

Moje sestra byla posedlá láskou ke koním. V osmnácti si svůj sen částečně splnila, když dostala od maminky peníze, které jí našetřila. Získala tak víc, než tehdy doufala. Nebyli jsme žádní boháči. Zejména po smrti otce se měla maminka co ohánět. Ale i tak se jí dařilo nám, třem dcerám, něco naspořit, což považuji dodnes za neuvěřitelné. Ta z dcer, která oslavila osmnáctiny, dostala našetřenou č

Muže jsem si přestávala vážit do doby, než jsem o něj málem přišla. Stačí málo a člověk pochopí, co pro něj ten druhý znamená. Lubor už mi pár posledních let lezl krkem. Přestávala jsem věřit v naše manželství a občas mě napadalo, jaké by to bylo, kdybychom se rozvedli. Pak se všechno kvůli jeho nemoci změnilo a já si uvědomila, že o něj nechci přijít. Nebude lepší rozvod? Když jsem slyše

S manželem jsme spolu byli dvacátým rokem. Když začal pracovat jako řidič mezinárodní dopravy, začala se z našeho vztahu pomalu vytrácet vášeň. V patře pod námi bydlela stará paní, která odešla do domu pro seniory. „To jsem zvědavá, kdo tam bude bydlet nový,“ pomyslela jsem si v duchu. Za nějaký čas, vracela jsem se zrovna z práce, mi v domovních dveřích dával přednost sympatický muž, kterého j

Mít současně dva muže v mém věku není výhra. Tím spíš, že jeden je obézní, nudný, ale zajištěný, zatímco ten druhý je jen lehkomyslný dobrodruh. Jsem už ale ve věku, kdy si dvakrát vybírat nemohu. Nouzi o pořádného chlapa mají i mladé a krásné slečny, a to já už dávno nejsem. Navíc muži umírají o několik let dřív než ženské. Takže v pokročilém věku se počet vhodných partnerů značně úží. Těch

Jsem matka tří dětí, ale dnes bych chtěla psát jen o své dceři. O dceři, kterou nade všechno miluji, ale s níž mám pocit, že jsem se navždy vzdálila. Když se narodila, měla jsem pocit, že mám vše, co si jen žena může přát. Byla krásná, zdravá a já byla šťastná, že mám kouzelnou malou holčičku a že je zrovna moje. Narodila se jako poslední, benjamínek, po dvou starších bratrech. Jako malá byla n

Když se můj syn oženil, byla jsem šťastná. Snacha mi přišla milá, chytrá, a hlavně jsem viděla, jak moc ji můj syn miluje. A o to nám, rodičům, jde v první řadě. Doufala jsem, že spolu budeme s Lindou dobře vycházet. Jenže roky plynuly a já mám pocit, že jsme si snad nikdy úplně nerozuměly. Nedávno jsme spolu seděly u kávy a ona se smála. „Vy jste ale staromódní, mami,“ prohlásila a zakroutila

Chtěla jsem si tu televizi nechat, jako památku na tetičku. Jenže na první pohled obyčejná věc nám s manželem záhy nedala spát. Se starou televizí na chalupě jsme zažili děsivé chvíle! Myslela jsem si, že ten přístroj zděděný po mé příbuzné poslouží alespoň jako ozdoba. Přinesl ale jenom hrůzu. Uprostřed noci mě budily tajemné zvuky. Nebyli to však zloději. Památka po tetičce v sobě totiž skrýv

Sousedka nesnesla hluk. Několikrát denně mlátila do zdi. Po její smrti jsem myslela, že bude klid. Pak se ale bouchání opět ozvalo. Moje sousedka byla dost nepříjemná, nesměla jsem si doma pustit nahlas televizi, aniž na mě ta paní nezačala bušit. Pak jsem s hrůzou zjistila, že leží vedle mrtvá už týden. A co víc – bouchání neustalo. Desátá odbila Prvních pár měsíců v novém bytě bylo kruš

Zastavili jsme a vzali ho s sebou. Na místě, kam toužil autem odvézt, se nám ve světle lamp náhle rozplynul. S manželem Tomášem jsme nepatřili k lidem, kteří obráželi večírky a společenské události v šatech a ve fraku. Raději jsme se v mládí toulali s batohem na zádech přírodou, spali jsme pod širákem a prožívali dobrodružství. Později jsme k tomu přibrali i naše dvě děti. Za našich mladých let