S Davidem jsme plánovali společný život, když musel odjet do zahraničí. Slíbil mi, že na mě bude myslet, i když zemře. Po letech to splnil! Říká se, že lidé jsou schopni milovat až za hrob. Věříte tomu, nebo ne? Mě vlastní děsivá zkušenost přesvědčila o tom, že to tak skutečně může být. Léta jsem nevěděla, co se s mým přítelem stalo. Odhalení, které po letech přišlo, bylo hodně děsivé. Byla

Během víkendu na horách jsem prožila noční můru. Ztratila jsem se v lese, všude jen sníh a stromy. A pak jsem uslyšela vytí. Kamarádka mi volala na poslední chvíli. Musela zrušit víkend na chalupě, kterou měla zamluvenou měsíce dopředu. Nabídla mi, abych jela místo ní. Byla by škoda, kdyby ubytování propadlo. Sice jsem tak narychlo nesehnala nikoho do páru, ale vyrazila jsem. Knížka u kamen a p

Když mi Klárka v největší horečce řekla, že zanedlouho zemřu, návštěvu u kamarádky jsem zkrátila. Kamarádky dcerka byla nemocná, takže místo do kavárny jsem šla na návštěvu k Janě domů. Nicméně návštěva nestála za nic, ani jsme si pořádně nepopovídaly. Klárce večer šplhala teplota nahoru. Nakonec jsem pomáhala se studenými zábaly a držela kamarádku alespoň psychicky. Starost o dítě Jana b

Nechala jsem si ho vytetovat na kotník. Najednou ale zmizel. Přesně v tu chvíli se objevil stejný motýl u muže, kterého jsem milovala. Bylo to na konci letních měsíců, kdy jsem seděla u vody a rozjímala o svém beznadějně nudném životě a o své nešťastné lásce. Nad vodní hladinou se mihla vážka a vzápětí se mé nohy dotkl motýl. Přistál mi na kotníku. Byl tak krásný, takové zbarvení jsem ještě

Obě nás pronásledoval v dětství podobný sen, který se navíc neustále vracel. Žily jsme na Srí Lance a byly jsme tak šťastné... Když mi bylo dvanáct let, dostala jsem od rodičů obrazovou publikaci o Srí Lance. Jak jsem v ní začala listovat, byla jsem jako uhranutá. Cítila jsem, že mě něco k té zemi silně přitahuje. Tehdy se mi začal opakovat zvláštní sen. Zpravidla začínal tak, že sedím na pl

Byla jsem postavena před smutnou realitu. Měla jsem se rozloučit se životem. Vsadila jsem tehdy na přírodu a ona mi pomohla. Takové zprávy, kterou jsem si vyslechla, se děsí asi každý. Najednou jsem byla nemocná. Vážně nemocná. Naděje na uzdravení téměř žádné. Život se mi zhroutil a všechno bylo špatně. Jak to řeknu svým dětem? Ani plakat jsem nemohla. V duši mi zavládlo hrobové ticho. A to

Náš prapředek pracoval v Americe ve firmě, která vyráběla Edisonovy žárovky. Jednu jsme měli doma na půdě. I po tolika letech se rozsvítila jako zázrakem. Na půdu nám děda zakázal lézt pod velkým trestem. Často nám opakoval, že tam jsou věci, které nikdo nepotřebuje a on je někdy, až k tomu nastane ta nejvhodnější doba, vyhodí na smeťák. Jenomže my jsme tušili, že ta doba nenastane nikdy, dě

Jedné noci se v mém bytě objevil podivný stín. Nebála jsem se, dokonce jsem měla pocit, že mi ten stín někoho připomíná. Jsem asi ta poslední osoba, která by věřila, že po smrti ještě něco existuje. Před časem se mi však stalo něco, co mě přimělo pochybovat o mém skepticismu. Jedné noci jsem zažila neobvyklé setkání s člověkem, který byl tou dobou už mrtvý. Probudila jsem se uprostřed noci

Myslela jsem si, že jde o podvod. Bylo to ale něco mnohem horšího. Po tajemné seanci začala sestřenice rychle stárnout! Kdo z nás by nechtěl alespoň trochu omládnout? Někdo to zkouší i pomocí kouzel, ale hodně riskuje! Místo omládnutí se moje mladší sestřenice Karolína dočkala neobyčejně krutého pohledu do zrcadla! Byla věčný snílek Jeden z hlavních rozdílů mezi mnou a sestřenicí Karolíno

Se synem Petrem milujeme houbaření. Při jednom z pobytů v lese nás však zastihla bouřka, při které jsme se ocitli v nebezpečí. Přihodilo se to asi před deseti lety během léta. Obloha byla tehdy polojasná a vál příjemný vítr, což nám přišlo vhod. Manžel Mirek onemocněl, takže jsme vyrazili na houby se synem Petrem sami. Dařilo se nám a brzy jsme měli skoro plný koš. Nečekali jsme to a těšili se,