Výlet do Itálie nám přinesl spoustu zvláštních překvapení. Tím největším pro mě byl obraz neznámé šlechtičny, který mi vehnal slzy do očí. Viděla jsem najednou sama sebe. Můj manžel Richard cestuje hodně nejen po Evropě, ale po celém světě. Občas vezme s sebou i mě, pokud to je jen trochu možné. Tak tomu bylo i před dvaceti lety. Itálie mě zajímala vždycky, měla jsem k ní vřelý vztah. Zejmén

Nechápu, jak se mohlo stát, že jsme vyhráli ve sportce přesně tu sumu, kterou nám dlužil soused, co zemřel. Vlastníme s manželem malou chaloupku. Koupili jsme ji, když byly naše děti malé. Zamilovali jsme si to místo natolik, že jsme se do chaloupky odstěhovali v důchodu. Je nám tady dobře, lépe než ve městě, kde jsme náš byt na sídlišti přenechali vnučce. Místní nás už dávno vzali za své, t

Malebný rybník poblíž mého domu je skvělým místem pro oddych i načerpání sil. Ale právě tam se mi jednoho dne stala děsivá příhoda. Krybníku, jenž leží nedaleko našeho domu, chodím opravdu ráda. Pro mě je to naprosto ideální odpočinková oblast. Líbí se mi i cesta k němu, která vede smrkovým lesem. Za vůbec nej- atraktivnější ovšem považuji tamní lávku, kde se pokaždé na chvíli zastavím. Sednu

Suvenýr dovezený z exotické země v sobě skrýval negativní energii. Záhadná loutka připravovala lidi o rozum! Můj o sedm let starší bratranec Luboš byl po celý život nadšeným cestovatelem. Pamatuji si, že už během dospívání podnikal s kamarády všelijaké čundry i několikadenní dobrodružné výpravy. Když se pak po listopadu 1989 otevřely hranice, plně toho využíval. Zůstal starým mládencem, takže s

Někdo mě pronásledoval v cizím domě a pak jsem se zasekla ve výtahu. Bála jsem se, co přijde, až se dostanu ven. Stalo se to asi před deseti lety. Šla jsem tehdy na návštěvu k nemocné kamarádce, ale ocitla jsem se v domě hrůzy. Nejdřív mě někdo honil po domě a pak jsem se nemohla dostat z výtahu. Nakonec jsem zjistila, že kamarádka bydlí na jiné adrese. Dům jako z hororu Moje kamarádka Ka

Byla strašná zima a zem tvrdá jako beton. Najednou se u mě objevil neznámý muž v černém a pomohl mi s těžkou prací. Halekal jsem na svou ženu do kuchyně, že volal nějaký pan Mráček, že mi pomůže s vykopáním hrobu. „To je divný!“ uslyšel jsem manželku mezi svým hlasitým zakašláním. Ta zpropadená chřipka se mě držela jako veš košile. „Ty znáš nějakého pana Mráčka?“ ptal jsem se. „Tady ve vsi žádn

Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny skrýše. Nebyl koutek, který bych v dětství neprolezla. Zato moje děti vůbe

Celé to místo bylo tak romantické! Přesto v sobě skrývalo strašlivé tajemství. Jediná noc mě přesvědčila o tom, že bych v tom domě nebydlela ani za nic na světě. Původní majitel mi podal ruku: „Hezky si to bydlení užijte!“ Muž na mě působil solidním dojmem. Vše bylo v pořádku, snad jen ta nezvyklá rychlost, s jakou se domu zbavil. „Všechno kolem mě mi tu připomíná mého otce. Byl spolknut tím

Dostal se do našeho bytu, když jsme spali, chtěl nás vykrást. Do té skříňky ale zloděj opravdu ruku dávat neměl! Narazil v ní na našeho ochránce. Když začal syn vykřikovat, že se dá na studium exotického zvířectva, pochopila jsem, že jde do tuhého. Velmi jsem si přála, aby se na školu nedostal, neboť jsem netoužila sdílet koupelnu třeba s varanem. Láska k těmto tvorům se u Mariana projevoval

Spěchala jsem příliš a jela neopatrně, navzdory nepřízni počasí. Dostala jsem smyk a jen zázrakem unikla smrti. Ten den se to sešlo. Od rána jsem měla skluz a stále více a více jsem se propadala do děsivého zpoždění. Dítě jsem ale musela ze školky vyzvednout včas. Vychovatelky byly na pozdní příchody rodičů háklivé a velmi nepříjemné. Jednu z pracovních schůzek jsem musela odvolat, a i tak jsem