Měla jsem podivné sny. Zdálo se mi o pohnutém životě dávno mrtvé prababičky. Byla to náhoda, nebo za to může fakt, že jsem si půjčila její šátek? Prababička Anežka zemřela ještě před mým narozením. Zbylo po ní jenom několik fotek a šátek, který máma odložila na chalupě. Jednoho chladného večera jsem po tom šátku sáhla a stalo se něco, co dodnes nedokážu pochopit. S přítelem jsem tehdy na podzim

Když jsem získala práci jako chůva, myslela jsem si, jaké mám štěstí. Pak jsem se ale dozvěděla něco, z čeho mě ještě dnes mrazí. Byla jsem v prvním ročníku na vysoké škole a hledala jsem si nějakou brigádu. Moc příležitostí nebylo. Mohla jsem vypomáhat ve večerce nebo místní knihovně, ale bylo za to jen pár mizerných korun. Nakonec se na mě usmálo štěstí a já našla skvělou brigádu jako chůva.

Když se jednou blížila bouře, na obloze jsem spatřila tvář, kterou jsem neviděla už roky. V jednom mraku jsem poznala maminku. Pořád jsem skuhrala, že je léto plné bouřek a deště a že není pořádné léto. Ale teď už to vidím jinak. Díky jedné bouři jsem mohla opět spatřit maminku. Jsem přesvědčená o tom, že mi poslala pozdrav z nebe. Jako první odešel tatínek V mládí jsem se nikdy nezamýšle

Nadšeně jsem se probírala těmi pohlednicemi z celého světa. Tam všude můj dědeček byl! A najednou se zjevila ta dívka v modrém světle... Milovala jsem ten pocit, přivřít oči a nechat se unášet v myšlenkách po dalekých exotických zemích. Někdy jsem cestovala i v noci před spaním. Proto jsem byla nadšením bez sebe, když otec přinesl z půdy starý cestovní kufr po dědovi, který procestoval snad cel

Z dovolené jsem si přivezla velmi zvláštní šperk. Vnutila mi ho na tržišti podivná žena. Nedokázala jsem odmítnout. Od té doby se děly zázraky. K naší rodinné dovolené v Bulharsku, která se uskutečnila před mnoha lety, se váže zvláštní příhoda. Tehdy jsem byla ještě na střední škole a blížila se maturita a spolu s ní i přijímací zkouška na vysokou. Vybrala jsem si obor, který byl v té době h

Zdálo se mi, že pluji na lodi, která se dostala do bouře. Druhý den jsem odmítla odjet na služební cestu, a to mi možná zachránilo život. Věštecké sny se mi nikdy nezdály. Vlastně jsem nemívala sny vůbec nebo jsem si je nepamatovala. Tentokráte jsem ale vyskočila z postele celá zpocená a s bušícím srdcem. Ten sen ve mně zanechal velmi nepříjemný pocit strachu, stísněnosti a blízkého nebezpečí.

Neplula v hejnu ostatních. Byla jiná, hrdá, tajemná a osamělá. Ten den se objevila s první ranní mlhou a zamířila přímo mým směrem. Nesla mi vzkaz. Těch labutí bylo deset, vznášely se nad hladinou jezera. Na některých místech byla voda už pokryta tenkou vrstvou ledu. A pak tam byla ona! Černá labuť! Pamatoval jsem si ještě ze svých studií, že se stal tento černý pták symbolem neočekávané udá

Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoct. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se problém opakoval vždy na jaře, v dubnu nebo v květnu. Tu záhadnou nemoc, která neměla zjevnou příčinu, nedokázal nikdo nikdy rozluštit. Až do mých třiatřiceti let, kdy jsem se od jedné ženy dozvěděla něco neuvěřitelného. V čem spočív

Lékaři nade mnou zlomili hůl. Nedokázala jsem si představit, co si manžel počne s dětmi sám. Moje modlitby vyslyšela žena z obrazu. Nikdo si nikdy nemůže být svým zdravím stoprocentně jistý. I když se o sebe staráte, dbáte na zdravou životosprávu a pravidelně sportujete. Já jsem celý život trávila mnoho času na čerstvém vzduchu, snažila jsem se jíst zdravě, nepila jsem alkohol ani jsem nekouřil

Chtěla jsem si užít romantiku s milencem, proto jsem naplánovala odpoledne na chalupě. Duch babičky naší lásce ale nepřál. S Milanem jsme milenci už dlouho. Je to můj kolega z práce, ale před lidmi ani jeden z nás nikdy nenaznačil, že by mezi námi něco mohlo být. Oba máme rodiny a nechceme si to pokazit. Před rokem jsem se s Milanem domluvila, že se z práce vytratíme dříve a pojedeme na chalupu