Na dovolené jsem narazila na místní stařenku. Ta mi darovala jakýsi náramek. Hned po návratu domů se začaly dít samé dobré věci.

Bylo mi přes čtyřicet. Neměla jsem muže ani děti. Bydlela jsem sama se svojí kočkou. Celé jsem to přijala jako svůj osud a přestala smutnit nad samotou. Jednou jsem se rozhodla, že pojedu na dovolenou, abych se alespoň podívala do světa.

Vybrala jsem si Thajsko. Smutné je, že jsem neměla s kým jet, abych nebyla sama. Měla jsem pár kamarádek, ale žádnou opravdovou.

Jako v ráji

Nemohla jsem se dočkat, až se budu válet u moře a poznávat místní krajinu. Netušila jsem, jak krásné to tam bude. Už první den jsem se cítila jako v ráji. Moře jsem ve svém věku viděla poprvé. Ostuda, že? Užívala jsem si každý okamžik.

Nejvíce času jsem nakonec trávila právě tam. Rozhodla jsem se, že si zaplatím výlet lodí na jeden ostrov. Mělo tam být rozlehlé tržiště, a to bylo něco pro mě.

Peněz jsem měla dost, takže jsem chtěla přivézt alespoň rodičům nějaké suvenýry a poděkování, že mi hlídají kočku.

Místní stařenka

Tržiště bylo skutečně ohromné a bylo tam mnoho turistů. Úzkými uličkami jsem se prodírala davem lidí. Když jsem procházela kolem stánku, kde seděla stařenka, podívala se mi hluboce do očí a gestem ruky mě vyzvala, abych přistoupila.

Bylo to dost zvláštní, protože kolem mě bylo sto dalších nakupujících, ale ona ukazovala právě na mě. Přistoupila jsem blíž. Žena měla v ruce připravený náramek. Zdál se být kožený. Ukázala mi, abych natáhla ruku.

Připadala jsem si jako zhypnotizovaná a poslechla ji. Na ruku mi navlékla náramek a pronesla něco v neznámém jazyce. Usmála se na mě, znovu usedla a sklopila hlavu k zemi. Já se zmohla na anglické děkuji a zpět jsem zaplula do davu lidí.

Ještě jednou jsem se otočila ke stánku, ale stařenka byla stále skloněná k zemi. Podívala jsem se na náramek a druhou rukou jsem přes něj přejela. Byl velmi příjemný na dotek. Zbylé dny jsem cestovala po okolí nebo si užívala moře.

Po návratu domů jsem se cítila velmi dobře. Zjevně jsem tu dovolenou potřebovala, říkala jsem si. Druhý den jsem přišla do práce a hned si mě zavolal šéf. Nabídl mi jinou pracovní pozici. Tvrdil, že se na ni přesně hodím. Šlo o lepší náplň práce a více peněz.

Za týden po návratu z dovolené do mě na ulici vrazil muž a vysypal mi celý nákup. Jako v nějakém romantickém filmu jsme ho společně sbírali a on mě pak pozval na skleničku. Dan byl vážně sympatický. Myslím, že jsem se do něj zamilovala snad na první pohled.

Pak se mi ještě ozvala kamarádka ze střední školy, že se přestěhovala do našeho města. Takže jsme se spolu začaly stýkat. Zničehonic jsem získala lepší práci, muže a kamarádku. A za to všechno vděčím té tajemné stařence.

Sandra B. (51), Brno