Když jsem odpustila nevěru a přijala žádost o ruku, ještě jsem netušila, jaká to byla chyba. Také mě to poučilo pro celý můj budoucí život! Odjakživa jsem si myslela, že žena vycítí, když je jí muž nevěrný. Jinak tomu nebylo ani u nás doma. Když se Vláďa začal vracet pozdě domů, skrýval telefon a na záchodě trávil podezřele mnoho času, na střevní potíže jsem to opravdu netipovala. Když usnul

Jak přimět mého přítele Jaroslava, aby přestal vyhledávat hřbitovy? Jak mu zabránit v neustálém hledání poničených náhrobků? Prosby nepomohly. Co s tím? S přítelem Jarouškem jsem žila mnoho let. Byli jsme jako manželé, jen jsme na to neměli papír. Oba jsme za sebou měli v mládí krušná manželství, a tak jsme se dohodli, že podruhé riskovat nebudeme. Ostatně děti jsem mít nemohla, a Jarouš už

Zmocnila se nás panika, když vnučka napsala, že nám přiveze ukázat svého ženicha. Byl z jakési bohaté rodiny, a dokonce bydlel na panství! Základem byla samozřejmě angličtina. Jak jinak bychom se s tím vnuččiným chlapcem domluvili? Dcera se zetěm byli opačného názoru. Nic měnit nebudou! Moc nás to s manželem rmoutilo, ale nevzdali jsme se. „My naši rodinnou čest zachráníme. Naučíme se anglic

Alkohol je dobrý přítel, ale zlý pán. Staré přísloví, které je moudré. Zjistili jsme, že se nám proplížilo pití do života až moc. A tak jsme rozhodli udělat změnu. S manželem jsme rádi vysedávali po večerech doma při víně. Týdně jsme vyhazovali nejméně pět prázdných lahví a dopracovali se toho, že jsem jednoho dne napočítala lahví dvanáct. Běžela jsem za manželem. „To mi chceš říct, že za měsíc

Dlouholetý přítel Jiří sice nebyl vzor ctností, ale zvykla jsem si a jeho občasné nevěry mu tolerovala. Když mi ho ale jeho milenka chtěla ukrást, musela jsem zasáhnout! Se současným přítelem jsem se znala už za trvání svého dost nevydařeného manželství. Tvrdit o bývalém muži, že byl lenoch a pijan, by bylo značně mírné a pro něho lichotivé. Ve skutečnosti to byl odporný opilec, který nešel pro

Mít současně dva muže není až taková výhra, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stála jsem před rozhodnutím, kterého vybrat. Obézního, nudného, zajištěného, nebo zábavného dobrodruha? Ve svém věku jsem si už moc vybírat nemohla, obzvlášť když mužských bylo čím dál méně. To nebyl můj výmysl, ale pouhopouhá statistika. Muži přece umírají o několik let dřív než ženské, no ne? A potom jsou tad

Nedokázala jsem si pomoct. Cizí peněžence jsem nedokázala odolat. Pár ukradených drobných mi bohatě stačilo ke štěstí! Moje vášeň začala úplně nevinně. Návštěvou u nás doma. Manžel si pozval svého šéfa s chotí, a mně nařídil, abych se vyznamenala. Tedy jako v kuchyni! Musela jsem nejen navařit a napéct, ale hlavně slavnostně prostřít stůl a vše servírovat na svátečních talířích. Byla jsem vz

Bývala jsem vždycky spíš taková ta ženská od rány. S nikým a s ničím jsem se moc nepárala, se vším jsem byla hned hotová. Chceš, nechceš? Tak to neřeš! To bývala moje zásada. Pak se mi život tak nějak zamotal. Když jsem zjistila, že Roman, můj manžel, je nějak zádumčivý a drží se zpátky od všeho, a hlavně ode mne, bylo mi jasné, že se něco děje. Měl vše Nevím, co mu doma chybělo. Měl přec

Nikdy jsem nebyla milovnicí koček, lezly mi na nervy a ani ve snu by mě nenapadlo pustit si nějakou do domu. Pak se však stalo cosi, co můj názor změnilo a já nedokázala říct ne. Kočku? Nikdy! Byla jsem přesvědčena, že není síly, která by mě přiměla pořídit si kočku. Připadaly mi nevyzpytatelné, záludné a falešné skrznaskrz. Přitom Milan byl na kočky zvyklý, měli doma starého kocoura, který mně

Psal se rok 1991. Náš syn Michal měl v té době čtyři roky a my jsme se konečně dostali svobodně do Itálie. Měla to být dovolená snů, bohužel osud si s námi pěkně pohrál. Rané devadesátky byly pro mě krásnou dobou. Ve vzduchu visela změna, svoboda, stále jsme s manželem Jiřím cítili, jako by naše svatba byla teprve včera, i když to bylo už pět let. Nejvíc nás těšilo, že syn Michal roste jako z v